Cesko.wiki Bezengská stěna
Author
Albert FloresBezengská stěna je geomorfologickou částí Nízkého Jeseníku v Česku. Tato část sahá od bývalého Bezengi směrem na jih po Bezengský průsmyk. Vrcholovou část tvoří čedičové skály, které jsou protkané žilnou magmatickou horninou. Celá oblast je součástí přírodní rezervace Bezengi. V okolí se nachází mnoho různých druhů rostlin a živočichů, včetně několika endemických druhů. Významným bodem v této části je také horský hotel Ovčárna, který slouží jako výchozí bod pro turisty v této oblasti. Celá oblast je velmi oblíbená mezi turisty, zejména pro svoji krásnou přírodu a možnost rekreačních aktivit.
Bezengská stěna, též Stěna Bezengi , gruzínsky též Pitsrula, je nejvyšší částí hlavního kavkazského hřebene. Nese název podle horské oblasti Bezengi v Kabardsko-balkarské republice, která je součástí Ruska.
Jedná se o 12 až 17 km (údaje se různí) dlouhou část masívu hlavního hřebene Velkého Kavkazu. Severní svah stěny se nachází na území ruské Kabardsko-balkarské republiky a vytváří strmou stěnu až do nadmořské výšky přibližně 3000 m k ledovci Bezengi. +more Jižní svah je na území Gruzie (kraj Samegrelo-Horní Svanetie) a vytváří složitý reliéf, místy se skalními stěnami a ledovcovou náhorní rovinu.
Geologie a geomorfologie
Masiv je tvořen zejména proterozoickými až spodně paleozoickými horninami, zejména plagiogranity, plagiorulami, křemennými diority a krystalickými břidlicemi. Na jihu vystupují v úzkém pásu podél vyvřelých hornin různé spodně jurské břidlice, pískovce, slepence a křemence. +more Reliéf je utvářen činností současných i pleistocenních ledovců, intenzivním fyzikálním zvětráváním a fluviální erozí. Sněžná čára je ve výškách 3200 - 3500 m a postoupila vzhůru asi o 150 - 200 metrů během 19. a 20. století.
Geografie
Masív bezengské stěny je ohraničen: * Na západoseverozápadě průsmykem Caneri (3887 m n. m. +more) na úbočí hory Lalver * Na východoseverovýchodě průsmykem Dychnauš (3836 m n. m. ) na úbočí hory Šchara.
Bezengskou stěnu přibližně tvoří následující vrcholy (od severozápadu k jihovýchodu): * Lalver (4 350 m) * Pik Jesenina, též Bezejmenná 4310 (4 310 m), nazvaný podle S. A. +more Jesenina * Gistola (vrcholy 4 310 m a 4 960 m) * Katyn-Tau (4 970 m) * Pik 4859 (4 859 m) * Džangi-Tau (západní vrchol 5 058 m, hlavní vrchol 5 059 m, východní vrchol 5 038 m) * Pik Šota Rustaveli (4 860 m) * Šchara (západní vrchol 5 068 m, hlavní vrchol 5 201 m).
Výčet je sestaven podle horolezeckých průvodců, databází horolezeckých cest a popisů horolezeckých výstupů, takže neodpovídá starým sovětským mapám generálního štábu, které uvádí z velké části odlišnou lokalizaci jednotlivých vrcholů.
Alpinismus
Bezengská stěna je oblíbeným místem alpinistů. Pod severní stěnou je vybudovaná horolezecká základna zvaná „tábor Bezengi“. +more Jižní pohled na část masívu Bezengské stěny mezi Katyn-Tau a Šcharou.
Odkazy
Reference
Související články
Kategorie:Pohoří na Kavkaze Kategorie:Pohoří v Gruzii Kategorie:Pohoří v Rusku Kategorie:Geografie Kabardsko-Balkarska Kategorie:Povodí Těreku Kategorie:Povodí Inguri Kategorie:Svanetie Kategorie:Samegrelo-Horní Svanetie Kategorie:Čerekský okres Kategorie:Horolezecké lokality v Rusku Kategorie:Severní Kavkaz Kategorie:Velký Kavkaz