Bečovská botanická zahrada

Historie

Zahradu vybudoval zahradník Beafortů Johann Koditek (někdy uváděno též Jan Kodýtek) v letech 1925-1927 na svahu nad řekou Teplou, který byl pro tyto účely zakoupen (po dlouhých tahanicích s městskou radou o cenu pozemku). Původní rozloha zahrady byla 19 ha. +more Při výstavbě parku byl využit místní horninový materiál jak pro vlastní alpinum, tak i pro další součásti zahrady. Bylo přesunuto více, než 7 000 m3 zeminy, vybudováno 700 m cest (šířky 1,2, 1,0, 0,7 a 0,5 m) a další prvky drobné zahradní architektury - vyhlídky, altány apod. V roce 1931 bylo v zahradě již 1 005 druhů rostlin z 321 rostlinných rodů z různých světadílů. Na "alpské louce", která vznikla ve stejném roce, bylo umístěno dalších 300 druhů. "Botanická zahrada měla vypracovaný a aktualizovaný soupis rostlin včetně číslování a krátkých popisů. Výsadby v alpinu byly rozděleny do 36 oddělení. Zakoupené rostliny byly nejprve rok pěstovány v květináčích, poté byly vysazovány na konečná stanoviště. " Každoročně byl aktualizován soupis rostlin s jasným číslováním, plánkem výsadby a krátkým popisem. Jednotlivé rostliny byly označovány smaltovanými cedulkami, podobně jako jejich skupiny. Byl veden i seznam odumřelých rostlin včetně příčiny úhynu. Ve 30. letech 20. stol. byla zahrada srovnávána se zahradou v Průhonicích - především pro rozsáhlou kolekci skalniček a trvalek, která byla tehdy vůbec největší v republice. U vstupu do zahrady - kde byl původně tzv Ertlův mlýn - byly vybudovány skleníky - v současné době závod Elektro). V nich byly pěstovány jednotlivé druhy rostlin jak pro výsadbu do alpina, tak i pro prodej (v roce 1932 bylo prodáno 10 000 rostlin). Zahrada ovšem v té době nebyla veřejná, navštěvovat zahradu mohlo pouze několik osobních přátel majitele na zvláštní povolení.

Po druhé světové převzal stát veškerý majetek Beafortů, kteří byli vyhoštěni z republiky. Zahrada přešla pod státní správu, což znamenalo její praktickou likvidaci. +more Vzácné rostliny byly ponechány svému osudu a byly volně přístupné, takže si je lidé z okolí rozebírali do svých zahrádek. Takto zahrada pustla 60 let. Jediná činnost, která probíhala na území zahrady byl výkon myslivosti, rybník byl vypuštěný a zarostlý, přes lokalitu vedlo elektrické vedení a bylo vykáceno mnoho vzácných dřevin.

Současnost

I přes 60 let pustnutí se v zahradě zachovala řada cenných jehličnanů - jedlí, jedlovců, douglasek i smrků. Jsou zde také vzácné listnaté rostliny - např. +more zmarličník či korkovník amurský - tzv. Korkovník pana Koditka, který byl z důvodu dalšího přežívání i po rozštěpení kmene na dvě části jmenován „Stromem hrdinou“ České republiky pro rok 2006. V současnosti se znovuzrození botanické zahrady stará především Základní organizace Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Berkut, které se zdařilo v roce 2005 získat do vlastnictví, s pomocí Správy Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a Národního památkového ústavu v Plzni část území zahrady. Ve stejném roce proběhly první záchranné práce. Byl proveden dendrologický a floristický průzkum, došlo k vykácení náletových dřevin, bylo provedeno geodetické zaměření. Byl také vyčištěn středověký náhon a od roku 2008 jsou postupně obnovovány původní skalky. Muselo být provedeno oplocení pozemku - skoro 700 m, protože docházelo ke krádežím jak vybavení zahrady, tak i rostlin. Většina prací je realizována dobrovolnickými aktivitami. Každoročně zde probíhá mezinárodní studentský workcamp. Financování obnovy je obtížně zajišťováno z různých projektů - z rozpočtu Karlovarského kraje, Nadace partnerství, Programu pro rozvoj venkova apod.

Dne 5. února 2014 byla Bečovská botanická zahrada přijata za řádného člena Unie botanických zahrad České republiky. +more V soutěži Má vlast získala zahrada ocenění Nejkrásnější proměna roku 2013, zachránci dostali i několik dalších ocenění. Zůstává však jedinou botanickou zahradou v České republice, která je financovaná ze zdrojů neziskové organizace.

Části zahrady

Zahrada se skládala ze 4 částí: * krajinářského parku s Korunním rybníkem (s kolekcí vzácných jehličnanů, okružní trasy kolem hráze, dnes i půjčovny loděk) * vlastního alpina (terasové záhony, celkem 47 sbírkových oddělení, studánky a malé vodní toky zapracované do skalek, pamětní deska Johanna Kodytka) * lesního komplexu (testování dřevin pro využití v lesích, cesty, terasy, zděná chatka) * zámeckého zahradnictví (skleníky, pařeniště, oranžérie, záhony pro pěstování zeleniny, květin a dřevin) - po roce 1945 se zahradnictví změnilo na výrobnu matrací, později na podnik Elektro - záhony byly zastavěny dílnami

Pro veřejnost

Zahrada je v současné době přístupná pro veřejnost, i když vstup je přes areál podniku Elektro (což na druhou stranu umožňuje vstup 24 hodin denně), je vybíráno vstupné. Pro veřejnost jsou připraveny výukové programy pro mateřské školy a první ročníky základních škol zaměřené na přírodopis a výtvarnou tvorbu. +more Byla zde také otevřena bioferrata - skalní stezka s variantou jak pro horolezce, tak i pro rekreační sportovce a děti.

V roce 2011 bylo do areálu zahrady instalováno šest dřevěných soch od Václava Gatarika, které symbolizují květy a figuríny, většina z nich je zároveň ptačími hnízdy. Sochy jsou v národních barvách.

Plány do budoucna

Do budoucna se počítá s tím, že bude vybudována lávka přes řeku Teplou a tím se zajistí přímý přístup do zahrady, počítá se také s vybudováním infocentra s pokladnou, WC pro návštěvníky, hospodářského a administrativního zázemí a také prostoru pro vzdělávací a kulturní aktivity.

Johann Koditek

Celým jménem Jan Ferdinand Koditek (24. 2. +more 1874 Kopki, Polsko - 19. 10. 1940 Zschadrass, Sasko, Německo). Původní jméno Kodidek. Jeho otec byl panský zahradník v městě Kopki. Do Bečova se přestěhoval někdy před rokem 1911. Byl zaměstnán jako vrchní zahradník a vypracoval detailní plány všech parků a okrasných zahrad v areálu hradu a zámku a také alpina. Po smrti byl převezen ze Saska zpět do Bečova, kde je pohřben.

Odkazy

Reference

Literatura

Koditek J. (1908-1937): Teichgarten. +more Nutz und Ziergarten. 1908-1937. Domäne Petschau. Ms. , XX pp. [Depon. In Státní oblastní archiv Plzeň - pracoviště Klášter u Nepomuku] * Koditek J. (1918-1937): Schlossgarten. Auspflanzungen Teichgarten. Zeichnungen Verzeichnis über die Auspflanzungen von Bäumen und Sträuchern Teichgarten. Ms. XX pp. [Depon. In Státní oblastní archiv Plzeň - pracoviště Klášter u Nepomuku] * Koditek J. (1927-1935): Skizzen. Ms. XX pp. [Depon. In Státní oblastní archiv Plzeň - pracoviště Klášter u Nepomuku] * Koditek J. (1931): Neues Alpinum in Böhmen, Möllers Deutsche Gärtner - Zeitung, 46 (12), 138-139 * Koditek J. (1933): Die Alpengarten - Anlage im Schloßgarten zu Petschau (Böhmen), Möllers Deutsche Gärtner - Zeitung, 48 (13), 150-152 * Koditek J. (1936): Hochgebirgspflanzen - Anlage im Schlossgarten zu Petschau an der Tepl (Böhmen), Möllers Deutsche Gärtner - Zeitung, 51 (8), 88-89 * Petr T. (2008): Bečovská botanická zahrada 2008 - studie rozvoje. Ms. 11 p. * Šindelář J. , Sochorová N. (2004): Historie a současnost Beaufortského alpina v Bečově nad Teplou. In Životní prostředí a veřejná zeleň ve městech a obcích: Krajiny a zahrady - staré vzácné knihy. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, Průhonice, pp. 157-167. * ŠPAKOVÁ, Markéta. Návrh rekonstrukce historického Beaufortského alpina v Bečově nad Teplou (Karlovarsko). Č. Bud. , 2012. diplomová práce (Ing. ). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zemědělská fakulta - [url=https://wstag. jcu. cz/StagPortletsJSR168/KvalifPraceDownloadServlet. typ=1&adipidno=22817]dostupné online[/url] * Špaková M. (2010): Flóra pěstovaných okrasných rostlin historického Beaufortského alpina v Bečově nad Teplou (Karlovarsko) [rukopis]: bakalářská práce; vedoucí bakalářské práce Vít Joza, České Budějovice. 71 + 4 pp. [Depon. in: Akademická knihovna Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, sign. KP01166] * Filmový dokument "Znovuzrození bečovské botanické zahrady".

Externí odkazy

[url=http://www. enviwiki. +morecz/wiki/Be%C4%8Dovsk%C3%A1_botanick%C3%A1_zahrada]Případová studie Bečovská botanická zahrada[/url] na Enviwiki * [url=http://www. becovskabotanicka. cz/]Webové stránky botanické zahrady[/url] * [url=http://www. slavkovsky-les. cz/zajimava-mista-slavkovskeho-lesa/byvale-alpinum-v-becove/]Bývalé alpinum v Bečově[/url] - popis s historickými fotografiemi a nákresy zahrady * [url=https://wstag. jcu. cz/StagPortletsJSR168/KvalifPraceDownloadServlet. typ=1&adipidno=22817]Diplomová práce M. Špakové[/url] * Televizní dokument "Zapomenutý Bečov" v rámci cyklu Rajské zahrady II (12. díl série) - [url=http://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/10255644540-rajske-zahrady-ii/309292320120012-zapomenuty-becov/]dostupné online[/url] * Televizní pořad "Toulavá kamera" ze dne 16. 11. 2014 - první část "Botanická zahrada" - [url=http://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/214562221500046/titulky]dostupné online[/url].

Kategorie:Bečov nad Teplou Bečov nad Teplou Kategorie:CHKO Slavkovský les Kategorie:Kultura v Bečově nad Teplou