Biała Piska
Author
Albert FloresBiała Piska (německy Bialla) je město v Polsku, ve Varmijsko-mazurském vojvodství, v okrese Pisz. Nachází se zhruba 30 km jižně od Ełku. V roce 2021 zde žilo 3 986 obyvatel.
Z hlediska historie a etnografie se Biała Piska nachází na v oblasti zvané Mazury, na území bývalé Galindie.
Poloha
Vodní reservoár na říčce Bialka Biała Piska je se nachází v rekreační oblasti Mazurská jezerní plošina, asi 20 km od východního břehu největšího Mazurského jezera Śniardwy. +more Tato plošina se nachází ve východní části Varmijsko-mazurského vojvodství. Jižně od města se nacházejí četná vřesoviště s velkými a rozsáhlými lesy.
Historie
Obec Biała Piska byla založena v roce 1428 na místě dřívější pruské osady zvané Gayle. Její název pochází ze staropruského jazyka, kde gaylis znamená bílý. +more Vesnice je zmiňovaná ve vizitační zprávě z roku 1424 jako sídlo mající 60 lén s mlýnem, nacházející se v dubovém lese poblíž Gayle (dnešní dubový háj ležící půl míle od jezera Kumielski), kde jistý Cwalina a 20 příbuzných pokrývali plochu 100 lén.
Lokační privilegium pro nájemní vesnici vydal 9. října 1428 Jost Strupperger, velitel a komtur s vědomím mistra a vládce Pavla von Rusdorfa. +more Vesnice se nacházela v oblasti zvané Gayle, na 60 lánech podle Chełmského práva. Správce a zakladatel obce Piotr Szulc obdržel z Chełmna 6 lánů, 4 lány byly přiděleny na nadaci farnosti. Budova místního hostince je v Białé připomínána již v roce 1447.
Za svůj rozvoj na přelomu 16. a 17. +more století vděčila Biała výhodné poloze na obchodní stezce. Proslavila se především velkými dobytčími jarmarky. Rozvoj města zastavily dvě události, v roce 1656 byla obec vypálena Tatary, další ránou byla morová epidemie. Až do roku 1657 zůstalo pod správou Koruny Polského království jako léno. 26. března 1722 udělil Fridrich Vilém I. , král Pruska, osadě Bialla městskou listinu. Biała Piska měla v té době 600 obyvatel. Významným milníkem byla stavba železniční trati Ełk - Pisz (1883), která vedla k rozvoji města v 19. století. Biała Piska v meziválečném období V roce 1871 se město stalo součástí Německa. Do roku 1938 neslo oficiální německý správní název Bialla. 16. července 1938 byla v rámci germanizace jmen výnosem německých nacistů u moci přejmenována na Gehlen, poté na Gehlenburg. Po skončení 2. světové války bylo město začleněno do Polska a do roku 1946 bylo sídlem okresu Pisz. V letech 1954-1972 bylo město sídlem úřadů okresu Biała Piska, ale nepatřilo k němu. V letech 1975-1998 město administrativně patřilo do tehdejšího Suwałského vojvodství.
V srpnu 2017 bylo znesvěceno průčelí místní evangelicko-augsburské kaple umístěním nacionalistických hesel a vulgárních kreseb.
Historie Židů
Židé se v Białe začali usazovat na konci napoleonské éry. V roce 1828 zde žilo 10 Židů, rozvoj osídlení však spadá až do poloviny devatenáctého století. +more Židovská komunita se skládala z přistěhovalců z Mazovska a západního Pruska. V letech 1863-1864 disponovala židovská obec 150 tolary. Z těchto prostředků byl placen duchovní sluha, udržován hřbitov a v pozdějších letech taktéž vystavěna synagoga.
Samostatná židovská obec byla zlikvidována v roce 1905. Místní Židé se stali součástí komunity v Piszi. +more Po nástupu nacistů k moci antisemitské nepokoje zesílily. Nacisté přinutili biełské Židy k odchodu do větších měst (zejména do Královce, nebo Berlína) či k emigraci, především do Nizozemska.
Doprava
Město leží na silnici I/58, která spojuje Szczuczyn a Szczytno. Tato silnice prochází celým zastavěným územím města od západní k východní části a je tak hlavní dopravní tepnou. +more Poblíž centra Białe se na tuto silnici napojuje další - s č. 667, která končí jižně pod městem Ełk. Kromě těchto dvou hlavních cest je město a jeho okolí protkáno sítí menších silnic III. tříd, které vedou do vesnic Dmusy, Skarżyn, nebo Kumielsk.
Městem prochází železniční trať č. 219 Olsztyn Główny - Ełk se zastávkou Biała Piska, od 1. července 2010 byla po 10 letech obnovena osobní doprava v celé délce trati.
Ekonomika
V současné době je v Białe zastoupen v menší míře potravinářský a dřevařský průmysl. V blízkosti města jsou ložiska rašeliny, lučního vápence a slatinné železné rudy. +more Je zde vlakové nádraží, autobusová zastávka, poliklinika, pošta, banka, restaurace, kavárny, kino, což pro okolní vesnice (Szkody, Radysy, Sulimy, Kaliszki, Konopki) tvoří hlavní městské zázemí.
V obci působí fotbalový klub Znicz Biała Piska, založený v roce 1954.
Památky
Kostel sv. Ondřeje Boboly - postavený v letech 1756-1763, věž z roku 1832, postavená podle projektu KF Schinkela. +more Hlavní oltář pochází ze 17. století * Radnice z počátku 20. století * Maloměstská zástavba z přelomu 19. a 20. století * Zdevastovaný německý hřbitov.
Soubor:Rathaus Biala Piska 2010.jpg|Radnice Soubor:Saint Andrew Bobola church in Biała Piska.jpg|Kostel sv. Ondřeje Boboly Soubor:Wasserturm Biala Piska 2010.jpg|Vodárenská věž
Slavní rodáci
Julius Rimarski (1849-1935), německý pastor ve východním Prusku * Walther Tomuschat (1866-1914), německý učitel, autor středoškolských učebnic * Walther Rimaski (1874-1963), chemik * Herbert Neumann (1888-1976), německý administrativní právník
Odkazy
Externí odkazy
Reference
Kategorie:Okres Pisz Kategorie:Města ve Varmijsko-mazurském vojvodství