Binární planetka

Planetka (243) Ida se svým měsíčkem Dactylem Binární planetky jsou obecně soustavou dvou planetek, letících spolu po oběžné dráze kolem Slunce a přitom obíhajících kolem společného těžiště.

V případě, že jsou tyto planetky přibližně stejně velké, pak se těžiště soustavy nachází v prostoru mezi nimi. Pokud je však jedna z planetek příliš malá, leží těžiště uvnitř většího objektu a menší planetka pak obíhá kolem větší. +more V takovém případě se vlastně jedná o planetku se satelitem.

Vznik

Zachycení jiné planetky při těsném průletu není prakticky možné, protože dle zákonu o zachování energie se pro zachycení satelitu musí uplatnit slapové brzdění, při kterém se část kinetické energie tělesa přemění na teplo vlivem deformace tělesa působením slapových sil. Princip zachycení se uplatňuje u velkých těles - planet, u planetek s malou gravitací je tento jev zanedbatelný.

Binární planetky tedy vznikají pouze rozpadem původní planetky. K rozštěpení může dojít působením slapových sil při průletu planetky okolo velkého tělesa. +more Podle jiné teorie může k rozpadu dojít i jejím prudkým roztočením (které může nastat nesouměrným vyzařováním tepla).

Ida a Dactyl

První objevenou binární planetkou byla planetka (243) Ida. Dne +more_srpen'>28. srpna 1993 prolétla sonda Galileo na své cestě k Jupiteru kolem této planetky a pořídila její snímky. Při vyhodnocování snímků byl objeven měsíček planetky, který dostal předběžné označení 1993 (243) 1 a později definitivní označení (243) Ida I a jméno Dactyl.

Některé známé binární planetky

(243) Ida * (45) Eugenia * (762) Pulcova * (90) Antiope * (107) Camilla * (22) Kalliope * (617) Patroclus * (65803) Didymos

Do konce srpna 2005 bylo zaregistrováno celkem 66 případů potvrzených nebo předpokládaných binárních planetek a dvě planetky trojnásobné (se dvěma satelity): (87) Sylvia a (45) Eugenia.

V seznamech katalogizovaných planetek jsou binární planetky označeny kódem BIN.

Odkazy

Reference

Externí odkazy