Bitozeves
Author
Albert FloresBitozeves (německy Witoseß) je obec v okrese Louny, asi 4 km severozápadně od Postoloprt. Žije v ní obyvatel. Je zde mateřská a základní škola, obchod a hospoda. Součástí obce jsou také vesnice Nehasice, Tatinná a Vidovle a část obce Bitozeves-Průmyslová zóna Triangle, tvořená východní částí areálu průmyslové zóny Triangle.
Historie
Pojmenování obce pochází z osobního jména Bitod (Bitodova ves). První písemná zmínka o Bitozevsi pochází z roku 1318, kdy ves vlastnil vladyka Dalibor z Bitozevsi. +more V roce 1361 zdejšího zemřelého kněze Ludhera nahradil nový duchovní správce Nemiáš. Součástí obce byla tvrz, která do roku 1405 patřila Jindřichovi z Telce, od kterého ji včetně obce koupili svatomařští křížovníci. Na začátku 15. století Bitozeves držely Louny. V roce 1436 dostal ves jako zástavu Bušek z Hluban od císaře Zikmunda. Následovalo prostřídání různých majitelů. V roce 1506 ves s tvrzí získal Jan Hruška z Března, jehož rod zde panoval přes sto let. Majitel zdejšího panství Tobiáš Hruška z Března se v letech 1618-1620 účastnil stavovského povstání, za což mu byl zkonfiskován majetek, který byl v roce 1623 prodán hraběti Adamovi z Herbersdorfu. Roku 1630 došlo k připojení vsi k postoloprtskému panství, kdy Adam z Herbersdorfu Bitozeves postoupil Pavlu Michnovi z Vacínova. V té době patřilo k obci několik rybníků, bažantnice, pivovar a vinice. K postoloprtskému panství náležela obec až do roku 1920.
Škola zde byla založena už koncem 18. století, podle tradice v čp. +more 68. Počátkem 20. století, kdy měla Bitozeves přes šest set obyvatel, zde působili dva ševci, pět hostinských a čtyři obchodníci. Za první republiky žilo v obci 80 % obyvatel německé národnosti. V obci se narodil Franz Czermak (1896-1960 Stuttgart), v letech 1938-1940 starosta v Teplicích a 1940-1945 starosta v Ústí nad Labem.
Obyvatelstvo
Obec Bitozeves | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
Obyvatelé | 1 134 | 1 270 | 1 255 | 1 330 | 1 336 | 1 348 | 1 298 | 679 | 636 | 528 | 424 | 328 | 361 | 383 |
Místní část Bitozeves | Místní část Bitozeves | Místní část Bitozeves | Místní část Bitozeves | Místní část Bitozeves | Místní část Bitozeves | Místní část Bitozeves | Místní část Bitozeves | Místní část Bitozeves | Místní část Bitozeves | Místní část Bitozeves | Místní část Bitozeves | Místní část Bitozeves | Místní část Bitozeves | Místní část Bitozeves |
Obyvatelé | 518 | 543 | 566 | 580 | 583 | 565 | 552 | 270 | 307 | 279 | 259 | 243 | 283 | 300 |
Domy | 78 | 81 | 83 | 101 | 110 | 111 | 104 | 104 | 107 | 74 | 61 | 71 | 77 | 82 |
Pamětihodnosti
Kostel svatého Michaela stojí uprostřed zrušeného hřbitova. Jednolodní gotický kostel se sakristií a hranolovou věží pochází z poloviny +more_století'>čtrnáctého století. Uvnitř se nachází náhrobníky šlechtického rodu Hrušků z Března. * výklenková kaple svatého Vojtěcha s dřevěnou sochou sv. Vojtěcha z první poloviny 18. století * V areálu hospodářského dvora čp. 12 nad strání levého břehu Chomutovky stojí bitozeveská tvrz. Původní mohutné kvádrové jednopatrové stavení z vápencového kamene pokrývaly došky. Její současná podoba pochází z přestavby v roce 1691, kdy ji z podoby zříceny přestavěl na sýpku tehdejší vlastník hrabě Jiří Ludvík Sinzendorf.
Doprava, průmysl
Jižně od obce prochází silnice II/607 a dálnice D7 z Prahy do Chomutova, obec protíná silnice II. č. +more 250 Žatec - Raná u Loun. Nejbližším nádražím jsou Postoloprty.
V katastru vsí Nehasice a Tatinná, jižně od silnice I/7, ležela větší část bývalého vojenského letiště Žatec. Areál je nyní součástí průmyslové zóny Triangle a tvoří samostatnou část obce s názvem Bitozeves-Průmyslová zóna Triangle.