Cesko.wiki Bitva na Ovčím vrchu
Author
Albert FloresBitva na Ovčím vrchu (také nazývaná Bitva u Hořic či Bitva u Chlumce nad Cidlinou) byla jednou z rozhodujících bitev pruského tažení za sedmileté války. Souboj se odehrál 14. června 1757 poblíž vesnice Ovčí vrch nedaleko česko-moravských hranic. Na jedné straně stála pruská armáda vedená králem Fridrichem II., na druhé rakouská armáda pod velením maršála Maximiliana Ulyssese von Brauna. Oba vojevůdci se snažili získat strategickou kontrolu nad Hrádečkem. Bitva začala nepříznivými přírodními podmínkami, kdy prudký déšť změnil bojiště v blátivé pole. Pruská armáda byla původně ve výhodě, ale na konci bitvy byla nucena ustoupit kvůli silnému odporu rakouské armády. Prusové ztratili kolem 6 000 mužů, zatímco Rakušané přišli o přibližně 4 000 vojáků. Tato bitva měla důležitý strategický dopad na průběh sedmileté války. Prusové byli nuceni opustit své plány na obsazení Čech a rakouská armáda se dostala do obranné pozice. Následně byla podepsána mezinárodní mírová smlouva, která ukončila sedmiletou válku. Bitva na Ovčím vrchu je dodnes považována za významnou událost české historie. Od roku 1969 se zde každoročně koná rekonstrukce bitvy, která přitahuje velké množství návštěvníků.
Bitva na Ovčím vrchu byla menším válečným střetem mezi císařskými oddíly pod velením Kryštofa z Heissensteinu a selskými povstalci z bezdružického panství, údajně vedené Hansem Muckem, v západních Čechách během Selského povstání roku 1680. Odehrála se 6. května 1680 na Ovčím vrchu v okolí obce Kokašice, jejímž přímým důsledkem bylo finální zlomení odporu rebelujících sedláků. Výsledek střetnutí je považováno za největší bojovou operaci v rámci tehdejšího selského povstání a zároveň nejdrastičtějším zásahem proti regionálnímu lidovému povstání v historii českých zemí.
.jpg)
.jpg)
Pozadí
Po třicetileté válce byla hospodářská situace říše značně neutěšená. Císař na to reagoval celkovým navýšení robotní povinnosti na 3 a více dnů v týdnu (před válkou bylo vyžadováno jen několik dnů ročně), byly zavedeny odvody dávek z dědictví, řemesel, jarmarků, převozů a odvody naturálií, rovněž pak omezena osobní svoboda. +more Celé období (1620-1740) bývá označováno jako tzv. druhé nevolnictví. To samozřejmě vedlo k reakci ze strany poddaných, jako bylo odmítání roboty, útěky, soudy a dožadování se starých (předválečných) práv.
Roku 1680 připravili sedláci z různých oblastí Čech petici adresovanou císaři Leopoldovi, který v Čechách přechodně sídlil kvůli morové epidemii ve Vídni. +more Ten ale reagoval vydáním patentu rušícího veškeré selské výsady udělené před rokem 1618 a zákazem dalších petic. Císařova reakce vedla ke vzbouření 160 českých panství. Primárním ohniskem se pak staly severní a západní Čechy, ostatní centra byla spíš lokálního charakteru.
Průběh bitvy
Zámek v Bezdružicích Jedna z nejsilnějších odbojných skupin vznikla z řad německých sedláků na panství Bezdružice v západních Čechách, údajně pod vedením jistého Hanse Mucka ze Zhořce. +more Jejich odpor započal na jaře 1680, v rámci nepokojů byl mj. vydrancován bezdružický zámek. Jako odpověď shromáždil majitel panství Kryštof z Heissensteinu několik set ozbrojenců a vytáhl povstalcům vstříc. Ti poté, co se pak doslechli o rozhodnutí o vojenském potlačení povstání, opevnili se na Ovčím vrchu nedaleko Kokašice, na dohled od hradu Švamberk ležícího na nedalekém protějším kopci. Ozbrojeni byli přitom velmi improvizovaně a jejich skupina trpěla především zásadním nedostatkem střelných zbraní.
Heissensteinovo vojsko místa dosáhlo začátkem května a zaujalo pozice okolo hradu Švamberk, odkud mohlo pozice na Ovčím vrchu dělostřelecky napadat. Útok byl zahájen 6. +more května o šesté hodině odpolední dělostřeleckou palbou, po které na Ovčím vrchu mělo zůstat 49 mrtvých a 20 těžce raněných rebelantů. Traduje se, že sedláci měli být vybaveni improvizovanými děly vyrobenými z třešňových kmenů stažených obručí, které ale po prvním použití selhaly. Následně pak proti přeživším vytáhly dvě jezdecké kompanie pod velením prince z Holštýnu, které zbylé vzbouřence rozehnalo.
Hodnocení bitvy
Kaple Smrtelných úzkostí Krista z roku 1681 Zprávy o počtu zabitých se různí, některé zdroje hovoří až o 100 mrtvých sedlácích, mezi nimi také Hans Muck. +more Heissensteinovy jednotky pak neutrpěly vůbec žádné ztráty. Padlí byli v následujících dnech pohřbeni na hřbitovech v nedalekých vsích Čeliv a Krsy.
Nedlouho po obnovením kontroly nad bezdružickým panstvím se rozběhl rozsáhlý perzekuční proces zatýkání účastníků a podporovatelů zdejších rebelií. Za milosrdný přístup k obviněným se zasazovala také Marie Františka z Heissensteinu, manželka majitele panství. +more Ta nechala roku 1681 zbudovat na místě masakru pseudorománskou kapli Smrtelných úzkostí Krista.
Hospodářské problémy na venkově nicméně pokračovaly, k dalšímu velkému selskému povstání došlo roku 1693 na Chodsku, roku 1775 vypuklo pak povstání sedláků ve východních Čechách, zakončené porážkou v bitvě u Chlumce. K uklidnění těchto nálad pak výrazně přispěl patent o zrušení nevolnictví císaře +more'>Josefa II. z roku 1781.
Na Ovčím vrchu, nedaleko kaple, byl jako připomínka bitvy v období První republiky roku 1936 vztyčen Památník selského povstání v podobě obelisku sestaveného z kamenů.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
[url=https://www. atlasceska. +morecz/pamatky/barokni-kaple-na-ovcim-vrchu-21091]Kaple na Ovčím vrchu[/url] * [url=https://www. kokasice. cz/obec/historie/ovci-vrch/]Obec Kokašice[/url] * [url=https://www. stream. cz/vyletak/z-ovciho-vrchu-na-svamberk-po-stopach-krvaveho-selskeho-povstani-z-roku-1680-324957]Reportáž na Stream. cz[/url].
Ovčí vrch Ovčí vrch Ovčí vrch Ovčí vrch Ovčí vrch Ovčí vrch Kategorie:Kokašice Kategorie:Selská povstání Kategorie:Česko v roce 1680