Bitva na řece Němen

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Bitva na řece Němen (polsky Bitwa nad Niemnemy, 20. - 25. září 1920) byla druhou největší bitvou rusko-polské války. Generál Tuchačevskij se pokusil s narychlo povolanými zálohami zastavit postup polské armády na řece Němen. Důslednou koncentrací sil se mu podařilo shromáždit síly teoreticky vyrovnané s polskými, byl to však spíše optickým klam. Původně dobře vybavená Rudá armáda nebyla schopna se tak rychle vzpamatovat ze zdrcující porážky u Varšavy. Prakticky nová Tuchačevského armáda byla tvořena nezkušenými a demoralizovanými muži s velmi špatným vybavením a stav jejího velitelského sboru byl katastrofální. Neměla letectvo, zatímco Poláci několika letadly disponovali, polská strana měla navíc převahu i v dělostřelectvu. Bitva skončila obklíčením a zničením Tuchačevského sil a přinutila ruskou stranu přistoupit na příměří. V následných jednáních byl mezi Ruskem a Polskem uzavřen Rižský mír, který akceptoval polské požadavky na Ukrajině a Bělorusku.

...
...
...

Předcházející události

+more4'>Průběh bitvy na Němenu (polsky) Porážka Rudé armády v půlce srpna 1920 v bitvě u Varšavy byla okamžikem obratu v polsko-sovětské válce. Střed ruské frontové linie se tehdy zcela zhroutil a generálu Tuchačevskému nezbylo nic jiného než nařídit celkový ústup k řece Bug. Organizované stahování ale znemožňovala ztráta komunikace mezi jednotlivými zbytky armády a fakt, že již před bitvou u Varšavy Poláci dokázali odposlouchávat bolševickou komunikaci. I přes velký polský úspěch potřeboval generál Piłsudski čas na reorganizaci svých vojsk a tuto dobu využili bolševici na opevnění pozic na řece Němen. Obranná linie se táhla od Litvy přes husté lesy a bažiny Polesí s městem Grodno jako opěrným bodem.

Průběh bitvy

Stav bojujících armád

Polská armáda utržila velké ztráty především během bolševické ofenzívy v létě 1920. Dokázala ale do srpna 1920 mobilizovat okolo jednoho miliónu mužů, mimo ně sloužilo již na frontě okolo 350 000 vojáků. +more Polské jednotky byly sice špatně vyzbrojené, ale ve velení stáli zdatní důstojníci se zkušenostmi z první světové války a následné polsko-ukrajinské války. S neustálým přísunem čerstvých jednotek na frontu byla polská armáda brzy schopna útoku na bolševické pozice.

Rudá armáda v bitvě u Varšavy utrpěla těžké ztráty jak materiální, tak lidské, nemluvě o obrovském chaosu ve velení. V srpnu 1920 přijely na frontu posily o síle 68 000 můžu a v září o síle 20 500 mužů. +more Ačkoliv přísun nových ale nevycvičených mužů na frontu byl téměř nevyčerpatelný, chyběli zkušení důstojníci, kteří by jednotkám veleli. Rudá armáda ztratila během probíhající války velkou část svého dělostřelectva a již nedisponovala žádným letectvem. Generál Tuchačevskij nakonec dokázal shromáždit armádu, které se co do počtu mužů vyrovnala té polské, ale co se týče výcviku, výzbroje a morálky byly obě armády neporovnatelné.

Bitva

+more4'>Generál Pilsudski a generál Rydz-Smigly v roce 1920 Polský plán útoku spočíval ve frontálním útoku 2. armády pod velením generála Śmigły-Rydze a 4. armády pod velením generála Skierského na Grodno a Wołkowysk (dnešní Vaŭkavysk). Současně měla část 2. armády obejít bolševické jednotky ze severu přes jižní cíp litevského území mezi obcemi Sejny a Druskienniki (dnešní Druskininkai) a zaútočit na Rudou armádu z východu v okolí města Lida. 4. armáda měla mezitím dobýt Wołkowysk a dokončit na obklíčení bolševických vojsk.

Boje započaly 20. září 1920 a frontální útok na Grodno byl veden o den později. +more První dva dny kladla Rudá armáda urputný odpor a držela pozice, ovšem 22. září vyrazilo do útoku levé křídlo 2. polské armády, které za pochodu smetlo početně slabé a chabě vyzbrojené litevské jednotky stojící na Němenu severně od bojiště a začalo ze severu obchvacovat hlavní bolševické pozice. Tuchačevský takový vývoj vůbec neočekával a neměl na severu k dispozici žádné významné záložní síly, které by polský postup včas zastavily. 23. září obsadili Poláci Druskienniki, čímž přerušili železnici klíčovou pro zásobování sovětské III. armády. Následně padl Radun a Lida. Dne 29. září padl do polských rukou Pinsk a sovětská armáda se tak ocitla v úplném obklíčení. Generálu Tuchačevskému nezbylo nic jiného než se smířit s porážkou a dát rozkaz Rudé armádě k ústupu.

Následující události

Bitva na Němenu byla poslední velkou vojenskou operací Polsko-sovětské války. Rudá armáda se po dvou takto těžkých porážkách už nebyl schopna vzpamatovat. +more Dne 30. září padlo do polských rukou Baranoviči, 12. října Maladziečna a 14. října 1920 dokonce Minsk. Na jihu byla zcela zničena sovětská 17. armáda a Poláci obsadili Korosteň, odkud mohli pomýšlet na přímý útok na Kyjev. Po nátlaku Francie a Velké Británie pak obě strany podepsaly příměří a usedly v lotyšské Rize k jednacímu stolu. Dne 18. března 1921 byl podepsán tzv. Rižský mír, který stanovil hranice mezi Polskem a Ruskem na dalších 20 let.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top