Bitva u Bosworthu
Author
Albert FloresBitva u Bosworthu (22. srpen 1485), byla vojenským střetem, ve kterém Jindřich Tudor, z rodu Lancasterů, porazil vojsko Richarda III., ukončil tak vládu rodu Plantagenetů na anglickém trůnu a zahájil panování rodu Tudorovců. Tato bitva bývá považována za ukončení válek růží a stejně tak i období středověku v Anglii, i když se v tomtéž roku odehrály jiné bitvy proti příslušníkům rodu Yorků, kteří si činili nárok na anglický trůn. Richard III. byl posledním anglickým králem, který padl v bitvě.
Pozadí
Poté, co se vyhnul anglické flotile vyslané králem Richardem, která ho měla zadržet, vylodil se Jindřich Tudor 7. +more srpna s malým vojskem v Milford Haven. Richard se již dříve utkal s Lancastery, a i když Jindřich neměl tak bohaté vojenské zkušenosti, doprovázeli ho Jasper Tudor a John de Vere, oba zkušení vojevůdci. Jindřich po cestě Walesem doplňoval svou armádu vojáky svých spojenců, a když dorazil do Midlands, čítala jeho armáda asi 5 000 vojáků. Král naproti tomu disponoval asi 8 000 vojáky. Rozhodným faktorem bitvy se stal postoj bratrů Stanleyů - sira Williama Stanleye a Thomase Stanleye. Richard měl dost důvodů jim nevěřit, ale byl závislý na jejich podpoře.
Jindřich Percy s lordem Thomasem Stanleyem a sirem Williamem Stanleyem spolu se svými vojsky zaujali na počátku bitvy, kdy Richardovo vojsko bojovalo s Jindřichovými žoldnéři, vyčkávací pozici. +more Stanleyovi svá vojska postavili v odstupu od místa střetu hlavních linií. Důvodem bylo to, že Richard vzal syna Thomase Stanleye jako rukojmí a pokud by Stanleyovi podpořili Jindřicha, nechal by ho zabít. Stanleyovi tak vyčkávali na to, až bude Jindřich mít situaci pod kontrolou, aby se k němu přidali a pomohli mu vyhrát. Nicméně pokud by se vítězství klonilo na Richardovu stranu, pomohli by mu proti Jindřichovi a jejich syn by byl propuštěn.
Bitva
Podobně jako u jiných bitev ve středověku ani o bitvě u Bosworthu neexistují podrobné záznamy a tak jejich popis vychází spíše z odhadu skutečností, než aby se jednalo o podrobný soupis reálných faktů.
Richardovo vojsko dorazilo k Ambionskému vršku a rozestavilo se do tří částí. Jeho vojáci byli dostatečně odpočatí, na rozdíl od Jindřichova vojska, které mělo problémy se zformovat na nerovném terénu pod kopcem. +more Kdyby Richard zaútočil, mohl by dezorganizované vojsko nepřítele lehce porazit, ale není známo, proč to neudělal. Když Jindřichovo vojsko zaujalo pozici, začalo pomocí děl a lukostřelců útočit na Richardovy vojáky, aby je přiměli odejít z vrchu kopce. Když se Richardovo vojsko pohnulo dolů, pokynul vojsku Jindřicha Percyho, aby se připojil k útoku na pravém křídle s čerstvými silami. Jindřich to ale odmítl a držel své vojsko mimo místo hlavního střetu. Existují jisté náznaky, že to mohlo být způsobeno zalesněným terénem a úzkou frontou, na níž se odehrával hlavní střet, ale je pravděpodobnější, že ze strany Jindřicha Percyho šlo o vyčkávání dalšího průběhu bitvy. Byl v den bitvy zajat, ale brzy nato byl propuštěn a Jindřichem VII. mu byly potvrzeny všechny jeho tituly i majetek. Ale hlavním prvkem obratu bitvy byl postoj Stanleyů, kteří svá vojska do bitvy nezapojili.
Richardův velitel vojska John Howard padl a vojsko Stanleyů se stále nezapojilo do bitvy. Richard byl zřejmě přesvědčen o jejich zradě a jeho rádci navrhovali ústup. +more V té době Jindřich Tudor, který si zřejmě nebyl jist výsledkem, opustil hlavní řady svého vojska a zamířil k Stanleyům možná proto, aby u nich osobně intervenoval. Když to Richard zahlédl, vyrazil s malou skupinou proti němu. Jeho vojáci zabili několik Jindřichových strážců a Richard sám zabil nosiče Jindřichovy standarty. Když byl Richard na dohled Jindřicha Tudora, rozhodli se Stanleyovi zasáhnout na Jindřichovu záchranu. Zaútočili se svými vojáky na Richardovu skupinu.
Richard byl v boji zabit a i zdroje nepřátel uvádí, že se bil statečně. (Se závěrem jeho života je spojován legendární výrok „Království za koně. +more“, který však zřejmě opěšalému králi vložil do úst až William Shakespeare. ) Richard III. byl posledním anglickým králem, který padl v bitvě. Jím také skončila vláda Plantagenetů na anglickém trůnu. Jeho tělo bylo převezeno do Leicesteru, kde bylo nahé potupně vezeno v průvodu městem. Jeho ostatky byly pohřbeny v Leicesterském kostele. Bitva je považována za rozhodující vítězství Lancasterů v dlouhotrvající válce růží, i když poslední bitva tohoto konfliktu se odehrála roku 1487 ve Stoke.
Důsledky
Jindřich Tudor byl korunován jako Jindřich VII. a stal se zakladatelem rodu Tudorovců, který na anglickém trůnu vládl dalších 118 let. +more Snažil se okamžitě antedatovat svou vládu do období před bitvou u Bosworthu tak, aby mohl šlechtice bojující na Richardově straně pronásledovat.
Jindřich Tudor byl ve skutečnosti postaven mimo zákon a zbaven dědičnosti, když dosedl roku 1485 na anglický trůn. Jeho korunovace toto opatření anulovala. +more Poté parlament vydal zákon, kterým byl každý, kdo se postavil u Bosworthu proti Jindřichovi, prohlášen za zrádce.
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=http://www. leicscountryparks. +moreorg. uk/market-bosworth-visitor]Informace pro návštěvníky památníku Bitvy u Bosworthu[/url] * [url=http://www. r3. org/richard-iii/ricardian-travel/east-midlands/bosworth]Společnost Richarda III. [/url].
Boswort Kategorie:Leicestershire Boswort Kategorie:22. +more srpen Kategorie:Evropa v roce 1485.