Bitva u Náchoda (1427)

Bitva u Náchoda byla válečným střetem mezi oddíly sirotčího husitského svazu pod velením Jana Čapka ze Sán a katolickým vojskem Slezských knížectví vedeným Půtou III. z Častolovic v rámci bojů třetí křížové protihusitské výpravy během husitských válek. Odehrála se 9., nebo 13. srpna 1427 v okolí Náchoda, nejspíše mezi obcemi Běloves a Kudowa-Zdrój, na česko-slezské hranici ve východních Čechách. Skončila porážkou husitů, což mj. zapříčinilo oslabení a nezdar chystané výpravy, tzv. rejsy (spanilé jízdy), Jana Čapka ze Sán do Slezska.

Pozadí

Situace v Čechách, které od roku 1419 fakticky ovládalo politicko-náboženské hnutí husitů, roku 1427 byla zjitřena vysláním třetí křížové výpravy proti husitům o přibližné síle 25 000 mužů, především z iniciativy braniborského kurfiřta Fridricha, která začátkem srpna překročila západní hranici království. Spory ve vedení výpravy a neujasněnost strategických cílů však vedly +more_srpen'>3. srpna k chaotickému ústupu od obléhaného Stříbra a 4. srpna následně k ostudné porážce od spojených husitských vojsk v bitvě u Tachova.

Rakouská vojska na jižní Moravě pod dojmem této porážky do Čech nejspíše ani nevyrazila. Slezská vojska pak překročila českou hranici začátkem srpna ve dvou vojích: severní postupoval do vnitrozemí od Žacléře a mínil se spojit s jednotkami katolického hejtmana +more_z_Lichtenburka'>Hynka Krušiny z Lichtenburka, hlavní voj pod velením kladského hejtmana Půty z Častolovic postupoval směrem k Náchodu.

V letech 1427 až 1433 se pak husitské svazy začaly čím dál více zaměřovat na provádění rejs (spanilých jízd), do vedlejších zemí Koruny české (Lužice a Slezska) i za hranice (do německých zemí, Rakouska či Uher). Jejich hlavním cílem bylo opatřit válečnou kořist, potraviny a píci pro koně, což bylo nezbytné pro udržování polních vojsk - domácí půda byla zničená nejen válkami, ale i neúrodami. +more K jedné z prvních větších výprav tohoto období se v létě 1427 připravoval Jan Čapek ze Sán, husitský vojenský hejtman a pán na hradě Ralsko, kontrolující se svými oddíly oblast v severovýchodních Čech. Ten se svým vojskem sídlil v Hradci Králové, ovládaným knězem Ambrožem z Hradce, a po zprávách o pohybu slezských oddílů vyrazil se svými muži husitskému Náchodu na pomoc.

Pravděpodobný průběh

O událostech okolo Náchoda informuje několik soudobých kronik, např. Staré letopisy české, respektive tzv. +more Vratislavský rukopis letopisů, které se v základu shodují na následujícím průběhu střetu. Datum bitvy je udáváno v datech 9. , nebo 13. srpna.

Sirotci Jana Čapka dorazili začátkem srpna do Náchoda, kde očekávali slezský útok. K bojišti se pak jistě přiblížilo Půtovo vojsko, účast severního slezského voje či jednotek Hynka Krušiny je nejistá. +more Slezané znali husitské válečné postupy a chtěli zabránit přímému útoku jejich jízdy a pěchoty na vozovou hradbu, případně opevnění Náchoda, připravili tedy hájitelům města válečnou lest. K městu vyslaly malý, nejspíše jízdní oddíl, který měl husity vylákat k útoku mimo město a následně jej napadnout svými početnými zálohami, skrytými za jedním z hřebenů okolních kopců.

Slezské oddíly provedly fingovaný útok na Náchod, který chránili husité s vozovou hradbou, po kterém se zanedlouho dali na ústup. Prchlivý a emotivní Jan Čapek nařídil vyrazit z opevnění u Náchoda a nepřítele pronásledovat k jeho původním pozicím. +more Patrně poblíž obcí Běloves a Kudowa v údolí řeky Metuje se však slezské vojsko zformovalo k protiútoku s podporou svých záloh, skrytých v nepřehledném terénu za horizontem reliéfu krajiny. Během střetu uštědřilo hůře vyzbrojeným husitům, bez možnosti využití vozové hradby, porážku. Na jejich úprku zpět k Náchodu je pak pronásledovalo a město krátce oblehlo. Během několika dalších dnu pak, i po zprávách o nezdaru Fridrichova tažení v západních Čechách, pak výprava odešla zpět do Slezska.

Přesné zprávy o počtech padlých nejsou dochovány, lze však předpokládat, že sirotci v bitvě utrpěli znatelné ztráty.

Hodnocení bitvy

I přes úspěch u Náchoda se slezská vojska nepokusila o další větší bojové operace, neboť se nemohla opřít o úspěšné vojenské akce třetí křížové výpravy proti husitům. Zároveň však tento výpad oslabil vojenské síly Jana Čapka ze Sán natolik, že nebyl schopen realizovat svou chystanou rejtu do Slezska. +more Čapek pak v dalších letech upřel svou pozornost do Horních Uher. Při zdejších výpravách se husité zmocnili např. hradu Likavy či měst Skalice, Trnavy, Topolčan, Lednice a Žiliny. V letech 1430 až 1431 sem vedl loupeživou výpravu, zakončenou však těžkou porážkou v bitvách u Ilavy a u Bánova. V roce 1433 pak podnikl úspěšné husitské tažení k Baltu na pomoc Polsku proti Řádu německých rytířů.

Svou lokací i průběhem střetu se náchodská bitva roku 1427 v mnoha prvcích podobá situaci bitvy u Petrovic ze září 1421, kterou v místech u Náchoda se Slezany a Lužičany svedly husitské svazy orebitů pod velením Diviše Bořka z Miletínka a Čeňka z Vartenberka.

Odkazy

Reference

Literatura

ŠMAHEL, František. Husitská revoluce 3. Kronika válečných let. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184- 075-0.

Související články

Seznam husitských bitev * Sirotci

Externí odkazy

[url=https://theses. cz/id/eb28z7/STAG87740. +morepdf]Diplomová práce - Vojenské konflikty ve východních Čechách ve 12. až 15. století[/url] * [url=https://www. mestonachod. cz/zpravodajstvi/nachodsky-zpravodaj/archiv_20/z0920. pdf]Zpravodaj města Náchoda[/url] * [url=https://kramerius5. nkp. cz/view/uuid:408bdd80-739b-11e3-a2a7-005056827e52. page=uuid:c599eed0-8f67-11e3-bbb0-5ef3fc9bb22f]F. Palacký - Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě (3. část)[/url].

Kategorie:Bitvy husitských válek Kategorie:Bitvy svedené v Čechách Kategorie:Bitvy v Královéhradeckém kraji Kategorie:Bitvy roku 1427 Bitva Kategorie:Evropa v roce 1427