Bitva u Thermopyl (1941)
Author
Albert FloresBitva u Thermopyl byla součástí německé invaze do Řecka během 2. světové války, k níž došlo v roce 1941 po ústupu od Olympu a Servie. Síly Commonwealthu zde vybudovaly obranné pozice v místech, kde se v roce 480 př. n. l. odehrála slavná thermopylská bitva.
Obranu pobřežního průsmyku dostal na starost generál Bernard Freyberg, zatímco jednotky generála Ivena Mackaye měly bránit vesnici Brallos. V novozélandském sektoru byla 5. +more brigáda rozmístěna podél pobřežní silnice, předhůří jižně od města Lamia a řeky Spercheios. Po pravici měla 4. brigádu, která zde zřídila pobřežní hlídky. 6. brigáda byla v záloze. V australském sektoru bránila 19. brigáda, která sestávala z 2/4. a 2/8. pěšího praporu, Brallos. 19. dubna byly pod velení generála George Alana Vaseyho převeleny 2/1. a 2/5. australský pěší prapor. Téhož dne a v brzkých ranních hodinách dne následujícího se k brigádě opět připojil i 2/11. pěší prapor.
Generálové Freyberg a Mackay oznámili svým podřízeným, že žádný další ústup nepřipadá v úvahu, neboť netušili nic o diskusi o evakuaci, která probíhala v rámci vyššího velení.
Když přišel ráno 23. dubna příkaz k ústupu, bylo rozhodnuto, že každou z těchto dvou pozic bude bránit jedna brigáda. +more Obě brigády, australská 19. a novozélandská 6. měly držet průsmyky, jak dlouho to jen půjde, aby se ostatní jednotky mohly stáhnout. Velitel 19. brigády generál Vasey prohlásil:.
Němci zaútočili 24. dubna a setkali se s prudkým odporem, ztratili 15 tanků a utrpěli značné ztráty na životech. +more Australané a Novozélanďané vzdorovali celý den a poté ustoupili. Absence řecké armády v bojích vyvolala bouřlivou reakci mezi velkým počtem řeckých vojáků.
Hitlerovy plány
Hitler plánoval invazi do Řecka na listopad 1941, operace však musela být urychlena kvůli vylodění britských jednotek v Řecku. Jejím hlavním cílem bylo zamezit Britům ve vytvoření leteckých základen, které by mohly být použity pro bombardování rumunských ropných polí. +more 6. dubna 1941 zaútočil Wehrmacht na severní území Řecka. Řecká armáda a britské jednotky byly špatně vyzbrojené a přečíslené. Odpor v pevninské části Řecka se zhroutil s pádem Atén 27. dubna. Britům se podařilo evakuovat 50 000 vojáků.
Obsazení Řecka vyvrcholilo německou invazí na Krétu, největší výsadkovou operací v dějinách.