Bitva u Varšavy byla vojenským střetnutím mezi českým vojskem a vojskem polským na předměstí Varšavy během Velké severní války. Bitva proběhla od 31. července do 2. srpna 1656 a skončila vítězstvím polského vojska. České vojsko pod velením Karla Ferdinanda z Ditrichštejna se pokoušelo zmocnit polské pevnosti Varšava, aby posílilo postavení švédské armády na polském území. Avšak polské vojsko pod vedením polského krále Jana Kazimíra II. odráželo útoky českých vojáků a nakonec je porazilo. Toto vítězství posílilo postavení Polska v boji proti švédské expanzi a znamenalo začátek ústupu švédských vojsk. Bitva u Varšavy se stala jedním z významných vojenských střetnutí Velké severní války a je dodnes připomínána jako důležitá událost v historii českých a polských zemí.