Bitvy na pláni Kawanakadžima byly série vojenských konfliktů, které probíhaly mezi roky 1553 až 1594 na ostrově Kawanakadžima v Japonsku. Tyto bitvy se staly součástí širšího konfliktu mezi velkými daimjóy, resp. japonskými feudálními pány, o moc a kontrolu nad Japonským souostrovím.
Hlavním aktérem těchto válečných střetnutí byl Takeda Šingen, jeden z nejvýznamnějších daimjóů té doby, jehož cílem bylo ovládnout Kawanakadžima a rozšířit svoji moc na ostatní oblasti Japonska. Na druhé straně stál největší rival Takedy, generál Kenshin Uesugi. Obě vojska se střetávala na pláni Kawanakadžima několikrát a každá z těchto bitev měla svůj vliv na celý průběh konfliktu.
Bitvy na pláni Kawanakadžima jsou zajímavé nejen svým historickým významem, ale také z hlediska vojenské taktiky. Takeda Šingen a Kenshin Uesugi byli známí svými inovativními přístupy k válčení a tyto bitvy přinesly nové metody boje a vliv na strategii budoucích generací.
Navzdory jejich důležitosti v historii Japonska je o těchto bitevních osudově důležitých vojevůdců a jejich vojenských střetnutích stále mnoho neznámo, a tak jsou Bitvy na pláni Kawanakadžima předmětem rozsáhlého zkoumání a diskusí mezi historiky a odborníky na japonské dějiny.
Bitvy na pláni Kawanakadžima byla vojenská střetnutí dvou z největších vojenských stratégů z období Sengoku - představitelů rodu Takeda (Šingen Takeda - Tygr z Kai) a rodu Uesugi (Kenšin Uesugi - Drak z Ečiga). Celkově se na tomto bojišti setkaly armády těchto daimjóů pětkrát - v letech 1554, 1555, 1557, 1562 a 1564. Ani jednomu z nich se však nepodařilo svého protivníka přemoci a v konečném důsledku byla tato jejich střetnutí jen brzdou při rozšiřování jejich území vůči ostatním japonským vojenským pánům - daimjóům.