Bjarnat Krawc

Pamětní deska na domě, kde v letech 1945-1946 žil Bjarnat Krawc Bjarnat Krawc, něm. Bernhard Schneider, někdy uváděn jako Bjarnat Krawc-Schneider (5. února 1861, Jitro/Milstrich (Oßling) - 25. listopadu 1948, Varnsdorf) byl lužickosrbský hudební skladatel, sbormistr a organizátor hudebního života.

Život

Narodil se ve vesnici v zemském okrese Budyšín v Sasku do venkovské učitelské rodiny. Absolvoval učitelský ústav v Budyšíně, kde se učil hudbě od svého kmotra, Karla Augusta Fiedlera. +more Stal se klavíristou nově založeného pěveckého spolku Towarstwo serbskich seminaristow Swoboda a později byl jeho sbormistrem, taktéž pro něj začal skládat hudbu. V letech 1883-1924 působil jako učitel hudby, tělocviku a těsnopisu v Drážďanech na soukromém Mochmannově gymnáziu, později pak učil na měšťanských školách.

Seznámení s dílem Bedřicha Smetany a zejména první zájezd do Prahy (1885) ovlivnily jeho další uměleckou činnost. V letech 1887-1892 studoval kompozici na drážďanské konzervatoři u Felixe Draesekeho. +more Zapojil se do činnosti pěveckých spolků Vlastimil a Hlahol.

Po nástupu nacismu byla Krawcova díla zabavována a zakazována, neboť byl kritikem fašismu. Při bombardování Drážďan v únoru 1945 přišel o veškerý majetek a cenné rukopisy. +more Koncem téhož roku přesídlil do Varnsdorfu, kde opět učil hudbě a o tři roky později zemřel. Jen několik měsíců před svou smrtí mu bylo uděleno československé občanství, byl jmenován čestným občanem města Varnsdorfu a oceněn titulem Národní umělec srbského lidu.

Jedna z jeho dcer, Hanka Krawcec, byla významnou lužickosrbskou výtvarnicí.

Dílo

Ve skladatelské tvorbě se po příkladu Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka inspiroval lidovou hudbou. Z díla: Smyčcový kvartet c moll (1893), symfonická svita Ze serbskeje zemje (1894), klavírní cyklus Zo serbskich honow (1899), Wendische Volkslieder - lužickosrbské lidové písně pro smíšený sbor (1899), kantáta Syrotka (1901), Šěšć spěwow za jedyn hłós z klawěrnym přewodom (1910), 33 serbskich narodnych spěwow (1925), Missa solemnis opus 79 (1932), Boža mša w serbskich kěrlušach (1938), oratorium Wójna a měr na text M. +more Nawky (1943-1945).

Vydal řadu zpěvníků, mj. sbírku lidových písní Heimatstimmen (1903), Chwatajće, ale spěwajće (1910), Naše spěwy I, II (1930, 1931).

Organizační a propagační činnost

Roku 1889 založil spolek evangelických Lužických Srbů Čornobóh, v roce 1893 ženský pěvecký sbor Schneiderscher Frauenchor a také Volksliedchor. Po první světové válce přispěl organizováním mnoha koncertů k oživení hudebního života Lužice. +more Roku 1923 inicioval založení Svazu lužickosrbských pěveckých spolků, v roce 1927 založil lužickosrbský komorní sbor Lumir. V letech 1926-1928 vydával hudební přílohu měsíčníku Łužica Škowrončk ze serbskich honow. Z pozice člena komise se podílel také na vydávání školních zpěvníků a uspořádal i několik lužických hudebních sbírek.

Bjarnat Krawc svou koncertní a přednáškovou činností intenzivně propagoval lužickosrbskou hudbu v zahraničí (v Československu, Polsku a Jugoslávii) a slovanskou (zejména českou) hudbu ve své vlasti. V roce 1918 byl jako první Lužický Srb za své zásluhy oceněn titulem „královský ředitel hudby“, kterého se mu dostalo od saského krále +more_Saský'>Friedricha Augusta.

Odkazy

Literatura

Achim Brankačk: Živjenje je dźeło - wotpočink je mrěće. Budyšin 1999. +more * Nowy biografiski słownik k stawiznam a kulturje Serbow. Budyšin 1984. * Jan Rawp: Serbska hudźba. Budyšin 1978. * Vladimír Zmeškal: Bjarnat Krawc a jeho styky s Čechy. Praha 1961. * Milan Hrabal: Bjarnat Krawc stošedesátiletý. Varnsdorf-Praha 2021. http://www. luzice. com/2021/02/07/hrabal-bjarnat-krawc-stosedesatilety/.

Externí odkazy

[url=https://www.svkul.cz/wp-content/uploads/2018/06/krawc-medailon.pdf]

[/url] (obsahuje bibliografii)

Kategorie:Lužičtí Srbové Kategorie:Skladatelé romantismu Kategorie:Narození v roce 1861 Kategorie:Narození 5. +more února Kategorie:Narození v Oßlingu Kategorie:Úmrtí v roce 1948 Kategorie:Úmrtí 25. listopadu Kategorie:Úmrtí ve Varnsdorfu Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení ve Varnsdorfu.