Bloomova taxonomie

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Bloomova taxonomie je hierarchický systém klasifikace biologických organizmů vyvinutý v roce 1956 australským botanikem G. F. Bloomem. Tato taxonomie se zakládá na evolučních principech a hierarchickém uspořádání organismů do různých úrovní v podobě stromové struktury. Strom se skládá z pěti úrovní, které se nazývají řád, třída, rod, druh a varieta. Každý organismus je zařazen na nejnižší možnou úroveň podle svých společných rysů s ostatními organismy. Každá větev stromu značí příslušnost k určitému evolučnímu vývojovému stádiu. Bloomova taxonomie přináší několik výhod oproti tradičním metodám klasifikace. Usnadňuje identifikaci druhů, umožňuje přesnější určení příbuznosti mezi druhy a umožňuje lépe porovnávat různé skupiny organismů. Tato klasifikace má také mezinárodní jednotné použití a posiluje mezinárodní spolupráci mezi různými výzkumnými institucemi a organizacemi.

Bloomova taxonomie je teorie o cílech vzdělávání, kterou představil Benjamin Bloom v roce 1956. Teorie vymezuje strukturu cílů vzdělávání a jejich vztah k různým úrovním myšlení. Jedná se o jednu z nejdůležitějších pedagogických teorií a ovlivňuje plánování výuky a kurikula. Bloomova taxonomie je významná především pro způsob, jakým naznačuje konkretizaci a operacionalizaci cílů vzdělávání (definuje specifické a měřitelné cíle).

Původní Bloomova taxonomie (50. a 60. léta)

Kognitivní okruh

V původní publikaci najdeme v kognitivní doméně tyto definice (postup od jednoduchých po složitější úrovně):

* znalost (knowledge) zahrnuje chování a testové situace, kdy se zdůrazňuje zapamatování představ, učiva nebo jevů, a to buď rozpoznáním nebo vyvoláním z paměti * pochopení/porozumění (comprehension) zahrnuje vzdělávací cíle, chování nebo odpovědi, které představují pochopení/porozumění doslovného sdělení v rámci komunikace * aplikace/použití (application) použití osvojené informace, konceptu nebo metody v jiné situaci k řešení problému * analýza (analysis) zdůrazňuje rozbor učiva na jeho základní části/složky a odhalení vztahů mezi jeho částmi a pochopení způsobů, jak jsou tyto části/složky uspořádané * syntéza (synthesis) je skládání složek a částí tak, aby tvořily celek. Ty se kombinují tak, aby vytvořily uspořádání (pattern) nebo strukturu, která předtím nebyla zřejmá/jasná * hodnocení (evaluation) je uvažování ve vztahu k nějakému záměru hodnotit, jako jsou představy, práce, řešení, metody, učivo atd. +more Používají se kritéria a standardy hodnocení rozsahu.

Myšlenkové/kognitivní operace a tím i vzdělávací cíle vyšších úrovní jsou řazeny podle zvětšující se náročnosti a jsou podmíněny zvládnutím úrovní předchozích. Nezvládnutí jedné úrovně obvykle zakládá problémy při dosahování úrovní vyšších. +more Kromě kognitivního okruhu byly později popsány také vzdělávací cíle ve dvou dalších okruzích vzdělávacích cílů.

Afektivní okruh

Navržený spolu s Bloomovým spolupracovníkem D. R. +more Krathwolem se zaměřuje na emoční/pocitové a subjektivní poznávání. Afektivní cíle jsou tedy takové, které se vztahují k postojům a hodnotám žáků.

Senzomotorický okruh

Dovednosti v senzomotorickém okruhu popisují schopnosti fyzicky manipulovat s nástroji. Bloom a jeho kolegové nikdy nevytvořili podkategorie pro dovednosti v senzomotorické okruhu.

Revidovaná Bloomova taxonomie

Na konci 90. let byla Bloomova taxonomie významně revidována. +more Této revize se ujal tým pod vedením D. R. Krathwola. Ti přepracovali a vytvořil novou taxonomii vzdělávacích cílů s dvěma rozměry: znalostní a kognitivní procesy. J. Hudecová uvádí hned několik důvodů, proč k revizi došlo.

# Brzy po vydání Bloomovy příručky se objevily hlasy lidí, kteří upozorňovali na problémy, které Bloomova taxonomie nedokázala dobře řešit. Bloom a jeho kolegové si však nikdy nedělali nárok na to, že jejich taxonomie je úplná, a považovali ji za něco, co se bude dále vylepšovat a doplňovat. +more # V behaviorální psychologii, o kterou se Bloom opíral, byly díky jejímu vývoji překonány některé závěry. # Přes změny, které nastaly ve vzdělávání, se ukázalo, že základní myšlenka taxonomie cílů je stále platná, a že ji stále více vyspělých vzdělávacích systémů používá. To proto, že je přijata myšlenka, že je důležité rozdělit vzdělávací cíle, aby se s nimi mohlo zacházet smysluplně.

I když hierarchické uspořádání taxonomie zůstává zachováno, postup od nejjednoduššího k nejsložitějšímu není nutný. Zejména při jednotlivých aktivitách v hodinách může dojít k prolínání, při kterém je hierarchie porušena (například žák může hodnotit, aniž by aplikoval). +more V celkovém průběhu kurzu by však měly být přítomny všechny dimenze taxonomie. Mezi prvními, kdo o této taxonomii referoval v Česku, byla J. Hudecová, která přeložila také níže uvedenou matrici.

ZNALOSTNÍ DIMENZE1. ZAPAMATOVAT2. ROZUMĚT3. APLIKOVAT4. ANALYZOVAT5. HODNOTIT6. TVOŘIT
A. Znalost faktů (faktuální znalost)
B. Konceptuální znalost
C. Procedurální znalost
D. Metakognitivní znalost
.

==== Dimenze poznání (knowledge) ==== Autoři revidované Bloomovy taxonomie rozlišují čtyři typy poznání.

Konceptuálnívzájemné vztahy mezi základními prvky v rámci větší struktury, díky kterým fungují dohromadyznalost klasifikací a kategorií, Pythagorův teorém, fáze geologického vývoje země
Procedurálníjak něco udělat, metody dotazování a kritéria pro použití dovednosti, algoritmy, techniky a metodyznalost oborově specifických dovedností a algoritmů, znalost kritérií pro určení vhodných postupů, dovednosti používané při malování vodovými barvami
Metakognitivníznalost kognice obecně stejně jako uvědomění a znalost vlastního poznánístrategické znalosti, znalosti kognitivních úkolů jako je kontextuální pochopení, sebepoznání

==== Dimenze kognitivních procesů (cognitive process) ====

Rozumětkonstruování významu na základě získaných sdělení včetně ústního, písemného nebo grafického vyjádřeníinterpretace, doložení příkladem, klasifikace, sumarizování, usuzování, porovnávání, vysvětlování
Aplikovatvyužití postupu nebo struktury v různých situacíchvykonávání, zavádění (implementace)
Analyzovatrozložení materiálu na části a určení, jaký je vzájemný vztah částí vztahují a v jakém jsou vztahu k celkové struktuře nebo účelurozlišování, uspořádání, přisuzování
Hodnotitposouzení podle daných kritérií a standardůkontrolování, kritizování
Tvořitvytváření nových soudržných celků z jednotlivých prvků, reorganizace prvků do nového znaku nebo strukturyvytváření, plánování, tvorba

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top