Bloomova taxonomie
Author
Albert FloresBloomova taxonomie je hierarchický systém klasifikace biologických organizmů vyvinutý v roce 1956 australským botanikem G. F. Bloomem. Tato taxonomie se zakládá na evolučních principech a hierarchickém uspořádání organismů do různých úrovní v podobě stromové struktury. Strom se skládá z pěti úrovní, které se nazývají řád, třída, rod, druh a varieta. Každý organismus je zařazen na nejnižší možnou úroveň podle svých společných rysů s ostatními organismy. Každá větev stromu značí příslušnost k určitému evolučnímu vývojovému stádiu. Bloomova taxonomie přináší několik výhod oproti tradičním metodám klasifikace. Usnadňuje identifikaci druhů, umožňuje přesnější určení příbuznosti mezi druhy a umožňuje lépe porovnávat různé skupiny organismů. Tato klasifikace má také mezinárodní jednotné použití a posiluje mezinárodní spolupráci mezi různými výzkumnými institucemi a organizacemi.
Bloomova taxonomie je teorie o cílech vzdělávání, kterou představil Benjamin Bloom v roce 1956. Teorie vymezuje strukturu cílů vzdělávání a jejich vztah k různým úrovním myšlení. Jedná se o jednu z nejdůležitějších pedagogických teorií a ovlivňuje plánování výuky a kurikula. Bloomova taxonomie je významná především pro způsob, jakým naznačuje konkretizaci a operacionalizaci cílů vzdělávání (definuje specifické a měřitelné cíle).
Původní Bloomova taxonomie (50. a 60. léta)
Kognitivní okruh
V původní publikaci najdeme v kognitivní doméně tyto definice (postup od jednoduchých po složitější úrovně):
* znalost (knowledge) zahrnuje chování a testové situace, kdy se zdůrazňuje zapamatování představ, učiva nebo jevů, a to buď rozpoznáním nebo vyvoláním z paměti * pochopení/porozumění (comprehension) zahrnuje vzdělávací cíle, chování nebo odpovědi, které představují pochopení/porozumění doslovného sdělení v rámci komunikace * aplikace/použití (application) použití osvojené informace, konceptu nebo metody v jiné situaci k řešení problému * analýza (analysis) zdůrazňuje rozbor učiva na jeho základní části/složky a odhalení vztahů mezi jeho částmi a pochopení způsobů, jak jsou tyto části/složky uspořádané * syntéza (synthesis) je skládání složek a částí tak, aby tvořily celek. Ty se kombinují tak, aby vytvořily uspořádání (pattern) nebo strukturu, která předtím nebyla zřejmá/jasná * hodnocení (evaluation) je uvažování ve vztahu k nějakému záměru hodnotit, jako jsou představy, práce, řešení, metody, učivo atd. +more Používají se kritéria a standardy hodnocení rozsahu.
Myšlenkové/kognitivní operace a tím i vzdělávací cíle vyšších úrovní jsou řazeny podle zvětšující se náročnosti a jsou podmíněny zvládnutím úrovní předchozích. Nezvládnutí jedné úrovně obvykle zakládá problémy při dosahování úrovní vyšších. +more Kromě kognitivního okruhu byly později popsány také vzdělávací cíle ve dvou dalších okruzích vzdělávacích cílů.
Afektivní okruh
Navržený spolu s Bloomovým spolupracovníkem D. R. +more Krathwolem se zaměřuje na emoční/pocitové a subjektivní poznávání. Afektivní cíle jsou tedy takové, které se vztahují k postojům a hodnotám žáků.
Senzomotorický okruh
Dovednosti v senzomotorickém okruhu popisují schopnosti fyzicky manipulovat s nástroji. Bloom a jeho kolegové nikdy nevytvořili podkategorie pro dovednosti v senzomotorické okruhu.
Revidovaná Bloomova taxonomie
Na konci 90. let byla Bloomova taxonomie významně revidována. +more Této revize se ujal tým pod vedením D. R. Krathwola. Ti přepracovali a vytvořil novou taxonomii vzdělávacích cílů s dvěma rozměry: znalostní a kognitivní procesy. J. Hudecová uvádí hned několik důvodů, proč k revizi došlo.
# Brzy po vydání Bloomovy příručky se objevily hlasy lidí, kteří upozorňovali na problémy, které Bloomova taxonomie nedokázala dobře řešit. Bloom a jeho kolegové si však nikdy nedělali nárok na to, že jejich taxonomie je úplná, a považovali ji za něco, co se bude dále vylepšovat a doplňovat. +more # V behaviorální psychologii, o kterou se Bloom opíral, byly díky jejímu vývoji překonány některé závěry. # Přes změny, které nastaly ve vzdělávání, se ukázalo, že základní myšlenka taxonomie cílů je stále platná, a že ji stále více vyspělých vzdělávacích systémů používá. To proto, že je přijata myšlenka, že je důležité rozdělit vzdělávací cíle, aby se s nimi mohlo zacházet smysluplně.
I když hierarchické uspořádání taxonomie zůstává zachováno, postup od nejjednoduššího k nejsložitějšímu není nutný. Zejména při jednotlivých aktivitách v hodinách může dojít k prolínání, při kterém je hierarchie porušena (například žák může hodnotit, aniž by aplikoval). +more V celkovém průběhu kurzu by však měly být přítomny všechny dimenze taxonomie. Mezi prvními, kdo o této taxonomii referoval v Česku, byla J. Hudecová, která přeložila také níže uvedenou matrici.
. ZNALOSTNÍ DIMENZE 1. ZAPAMATOVAT 2. ROZUMĚT 3. APLIKOVAT 4. ANALYZOVAT 5. HODNOTIT 6. TVOŘIT A. Znalost faktů (faktuální znalost) B. Konceptuální znalost C. Procedurální znalost D. Metakognitivní znalost
==== Dimenze poznání (knowledge) ==== Autoři revidované Bloomovy taxonomie rozlišují čtyři typy poznání.
Konceptuální | vzájemné vztahy mezi základními prvky v rámci větší struktury, díky kterým fungují dohromady | znalost klasifikací a kategorií, Pythagorův teorém, fáze geologického vývoje země |
---|---|---|
Procedurální | jak něco udělat, metody dotazování a kritéria pro použití dovednosti, algoritmy, techniky a metody | znalost oborově specifických dovedností a algoritmů, znalost kritérií pro určení vhodných postupů, dovednosti používané při malování vodovými barvami |
Metakognitivní | znalost kognice obecně stejně jako uvědomění a znalost vlastního poznání | strategické znalosti, znalosti kognitivních úkolů jako je kontextuální pochopení, sebepoznání |
==== Dimenze kognitivních procesů (cognitive process) ====
Rozumět | konstruování významu na základě získaných sdělení včetně ústního, písemného nebo grafického vyjádření | interpretace, doložení příkladem, klasifikace, sumarizování, usuzování, porovnávání, vysvětlování |
---|---|---|
Aplikovat | využití postupu nebo struktury v různých situacích | vykonávání, zavádění (implementace) |
Analyzovat | rozložení materiálu na části a určení, jaký je vzájemný vztah částí vztahují a v jakém jsou vztahu k celkové struktuře nebo účelu | rozlišování, uspořádání, přisuzování |
Hodnotit | posouzení podle daných kritérií a standardů | kontrolování, kritizování |
Tvořit | vytváření nových soudržných celků z jednotlivých prvků, reorganizace prvků do nového znaku nebo struktury | vytváření, plánování, tvorba |