Bohrův magneton

Bohrův magneton (symbol \mu_{\mathrm B}) je konstanta z fyziky částic. Vyjadřuje přibližně magnetický moment elektronu. Je pojmenována po dánském fyzikovi Nielsu Bohrovi.

Definiční vztah

Bohrův magneton je definován v jednotkách SI vztahem: :\mu_{\mathrm B} = {{e \hbar} \over {2 m_{\mathrm e}}} \, kde e označuje elementární náboj, \hbar je redukovaná Planckova konstanta, m_{\mathrm e} hmotnost elektronu.

Jeho obdoba (ale s jiným rozměrem!) v symetrické (Gaussově) soustavě cgs je definována vztahem: :\mu_{\mathrm B}^{(\mathrm{G})} = {{e \hbar} \over {2 m_{\mathrm e} c}} \, kde e označuje elementární náboj, \hbar je redukovaná Planckova konstanta, m_{\mathrm e} hmotnost elektronu a c je rychlost světla ve vakuu.

Hodnota

V soustavě SI má Bohrův magneton hodnotu: :\mu_{\mathrm B} = 9{,}274\,010\,0783(28) \cdot 10^{-24} \,. J·T−1 Někdy je výhodné vyjádřit jeho hodnotu pomocí elektronvoltů: :\mu_{\mathrm B} = 5{,}788\,381\,8060(17) \cdot 10^{-5} \, eV/T.

Obdoba v Gaussově soustavě cgs má hodnotu: :\mu_{\mathrm B}^{(\mathrm{G})} = 9{,}274\,009\,994(57) \cdot 10^{-21} erg·G−1.

Reference

Kategorie:Fyzikální konstanty