Bohumil Podhrázský

Bohumil Podhrázský byl český pedagog, spisovatel, lingvista a lexikograf. Narodil se 5. března 1868 v obci Nalžovice nedaleko Benešova a zemřel 13. prosince 1942 v Praze. Pocházel z venkovské učitelské rodiny a již od mládí projevoval zájem o jazyky a literaturu. Vystudoval češtinu a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po absolvování studia pracoval jako středoškolský profesor a překladatel. Publikoval několik učebnic a gramatik češtiny a němčiny. Zabýval se také historií českého osídlení ve Slezsku a na Moravě. Nejvýznamnějším Podhrázkého dílem je jeho česko-německý a německo-český slovník. Tato lexikografická práce byla publikována v roce 1936 a dodnes je považována za důležitý zdroj pro studium obou jazyků. Podhrázský také přispěl k rozvoji českého jazykovědného slovníku a jeho prací v tomto oboru je "Slovník spisovné češtiny pro školy" z roku 1904. Bohumil Podhrázský se také zajímal o českou literaturu a věnoval se její popularizaci. Sám psal literární články a byl spolupracovníkem několika časopisů. Byl také jedním ze zakládajících členů Spolku českých spisovatelů, který vznikl v roce 1903. Podhrázský byl významným osobností českého vzdělávání a jazykovědného bádání. Jeho práce má dodnes vliv na českou lexikografii a gramatiku. Jeho odkaz je stále aktuální, a proto je považován za jednoho z předních českých lingvistů a lexikografů své doby.