Cesko.wiki Bohuslav Burian
Author
Albert FloresŽivot
Narodil se v Brně jako syn řezníka a matky v domácnosti. Měl čtyři sourozence a postupně absolvoval obecnou školu, gymnázium a v roce 1938 nastoupil do kláštera augustiniánů. +more Chtěl být misionářem v Africe. V roce 1943 byl zatčen gestapem a za protinacistickou činnost nejdříve internován v brněnském táboře Pod kaštany, v rámci likvidace starobrněnského kláštera v Kounicových kolejích a pak vězněn v koncentračních táborech Auchwitz III, Golleschau a Ellrich. Už zde v zajetí proslul svojí odvahou, která ho neopustila ani v dalších dnech jeho života. Na konci války utekl z pochodu smrti.
Po válce pokračoval ve studiu teologie a 5. července 1947 byl v Brně vysvěcen na kněze a 6. +more července slavil primiční mši svatou v Dražovicích u Vyškova. Poté nastoupil místo kaplana ve Slavonicích. O svátku Božího těla (26. června) 1949 na Zelném trhu v Brně neváhal přečíst pastýřský list československých biskupů Hlas biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky namísto váhajícího biskupa Karla Skoupého (komunisté šíření a čtení listu zakázali pod hrozbou přísných trestů). Než ho příslušníci StB dokázali umlčet, byla většina textu přečtena. Byl zatčen a strávil 6 měsíců ve vyšetřovací vazbě v Příční ulici. Teprve po přímluvě generála Svobody dostal milost od prezidenta republiky a byl propuštěn. Po propuštění nemohl do své farnosti a tak se věnoval chlapcům v brněnské polepšovně a zpovídal prostitutky. Jeho troufalost a odvaha neznala mezí. O vánočních svátcích navštívil své bývalé spoluvězně ve věznici krajského velitelství Státní Bezpečnosti, přinesl jim řízky z kapra a především možnost zpovědi a svátosti.
Po svém propuštění nastoupil v listopadu jako kaplan v Moravské Nové Vsi, ale byl sledován a v obavách, že bude zatčen, dne 9. září 1950 uprchl do Rakouska a pomáhal uprchlíkům v táborech u Innsbrucku a Salcburku. +more Navštívil Řím a v Nepomucenu byl požádán vicerektorem Bezdíčkem, zda by nemohl převádět přes hranici do Rakouska lidi pronásledované komunisty, především zájemce o bohosloví a pronásledované kněze. Postupně do Rakouska převedl přes jihomoravskou hranici 11 lidí (z toho 5 kněží a jednoho bohoslovce, konkrétně mezi nimi byli Jan Krajcar a P. Hrbata). Po čtvrtém přechodu hranice byl zatčen rakouskou hlídkou u obce Schrattenberg v ruské zóně.
Rusové ho vydali československým orgánům a byl převezen do vyšetřovací vazby v Praze-Ruzyni, v níž byl za pomoci mučení a drog přinucen k přiznání se ke špionáži a velezradě, kterých se ve skutečnosti nikdy nedopustil. Dne +more_říjen'>23. října 1952 byl odsouzen ke 20 letům těžkého žaláře. Souzen byl v rámci uměle vytvořené skupiny, do níž byla zařazena i jeho sestra Ludmila Burianová (odsouzena na 6 let vězení). Perzekuci museli čelit i další členové rodiny: oba rodiče strávili půl roku ve vyšetřovací vazbě a bratr byl poslán do TNP.
Prošel několika komunistickými věznicemi a uranovými doly u Jáchymova. +more_leden'>27. ledna 1960 uprchl z věznice v Leopoldově, dopaden byl až po několika dnech a až po udání. Poté byl krutě ztýrán na Ruzyni a převezen zpět do Leopoldova, kde byl držen na samotce. Po zhoršení jeho nevyléčené TBC byl převezen na Mírov. Koncem dubna zde zemřel na následky chřipky a lehkého zápalu plic. Nedoléčené TBC z koncentračního tábora, ozařování smolincem, otřesná lékařská péče a životní podmínky v komunistických lágrech nakonec způsobily jeho pomalou mučednickou smrt. Jeho tělo nebylo rodině vydáno, z větší části bylo rozřezáno a posláno k anatomickým studijním účelům, zbytek zpopelněn.
V roce 1968 žádal K-231 o rehabilitaci P. Buriana, ale bylo již pozdě, přijely ruské tanky. +more Nezrealizovala se ani žádost podzemní církve v roce 1979 o zahájení beatifikačního procesu. V ovzduší husákovské normalizace to ani nešlo. Bohuslav Burian byl soudně rehabilitován až 8. ledna 1991.
Život Bohuslava Buriana podrobně zpracoval historik František Kolouch v knize Říkali mu Pistolník (2019)[https://www. databazeknih. +morecz/knihy/rikali-mu-pistolnik-bohuslav-burian-1919-1960-vezen-knez-a-prevadec-421357].
Odkazy
Reference
Literatura
KOLOUCH, František. Říkali mu Pistolník. +more Bohuslav Burian (1919-1960). Biografie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 2019. 344 s. * Václav Vaško: Dům na skále (3): Církev vězněná, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2008, str. 58-61 * Jiří Hanuš: Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století; CDK, Brno 2005, str. 22-23.
Externí odkazy
https://www. bohuslavburian. +morecz *[url=http://www. teologicketexty. cz/casopis/2003-2/Cesti-mucednici-z-doby-komunismu. html. co=%C8e%9At%ED%20mu%E8edn%EDci]Čeští mučedníci z doby komunismu[/url] * [url=https://www. proglas. cz/program/detail-poradu/2019-10-13-20-15-00/. play=1]Profil v pořadu Křesťan a svět na Radiu Proglas[/url].
Kategorie:Narození 1919 Kategorie:Úmrtí 1959 Kategorie:Oběti komunistického režimu v Československu Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu Kategorie:Osobnosti československého protikomunistického odboje Kategorie:Křesťanští mučedníci 20. +more století Kategorie:Vězni koncentračního tábora Dachau Kategorie:Vězni koncentračního tábora Buchenwald Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Muži Kategorie:Oběti mučení Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Čeští katoličtí mučedníci z období komunismu Kategorie:Úmrtí v Mírově.