Cesko.wiki Bohuslav III. ze Švamberka
Author
Albert FloresBohuslav III. ze Švamberka byl významný český šlechtic působící ve 14. století. Narodil se zřejmě kolem roku 1305 a patřil ke šlechtické rodině ze Švamberka, která měla vlivnou pozici na jihočeském území. Bohuslav se v mládí věnoval vojenské kariéře a získal si pověst statečného válečníka. V roce 1341 se stal purkrabím v Táboře a o dva roky později se oženil s Kunhutou z Rosenbergu, čímž usiloval o spojenectví se vlivným rody Rosenbergů a Rožmberků. Spolu s nimi se také účastnil politických a vojenských událostí v českých zemích. Bohuslav se snažil o upevnění svého postavení a prosazoval zájmy svého rodu na různých úrovních společnosti. Byl také příznivcem Jana Lucemburského a podporoval jeho kandidaturu na český trůn. Po smrti Jana Lucemburského v roce 1346 se ale situace v zemi zkomplikovala a Bohuslav se ocitl mezi různými politickými frakcemi. Nakonec se přiklonil na stranu Karla IV., snažil se však udržet dobré vztahy i s jeho protivníky. Bohuslav III. ze Švamberka zemřel v roce 1358. Byl pohřben v klášteře ve Zlaté Koruně, který byl významným sídlem Švamberků. Jeho dědictvím byl velký majetek včetně hradu Hluboká nad Vltavou, který rodina vlastnila až do konce druhé světové války.
Bohuslav III. ze Švamberka († 1379/1380) byl český šlechtic z rodu pánů ze Švamberka.
Kdy se Bohuslav III. narodil, není jisté. +more Jeho otcem byl Bohuslav II. ze Švamberka, který měl dalšího syna Ratmíra IV. ze Švamberka. Sám Bohuslav používal přídomky ze Švamberka nebo z Krasíkova a výjimečně z Boru. Oženil se s Annou z Dubé, se kterou měl čtyři děti: Ratmíra V. , Buška (Bohuslava IV. ), Bohuslava V. a Jana I. Bohuslav III. zemřel koncem roku 1379 nebo na počátku roku 1380.
Bohuslav zastával řadu úřadů a výrazně rozšířil rodový majetek. Roku 1350 byl přísedícím zemského soudu, o rok později je uváděn jako přísedící dvorského soudu, v letech 1358-1366 zastával funkci královského hejtmana a sudího Chebska a později také úřad nejvyššího zemského komorníka.
Kromě Švamberka mu patřil hrad Bor a nějakou dobu nejspíše i Mitervald. Podle patronátních práv k farám, která byla vázána na majetek, tvořily po určitou dobu jeho majetek také vsi nebo částí vsí Domaslav, Skviřín, Lestkov, Čeliv, Lhota pod Radčem, Černošín, Vejprnice, Spálené Poříčí, Chodová Planá, Volduchy a Ptyč. +more Od roku 1365 mu náležela část daní z Tachova a od roku 1366 také plat ve výši 64 kop grošů z Plzně, který jeho rod dostával téměř sto let. Když se roku 1379 vybírala královská berně, zaplatil celkem 88 a půl hřivny (tj. přes dvacet kilogramů) stříbra, což z něj dělalo nejbohatšího šlechtice v plzeňském kraji.