Bolestný Kristus z Novoměstské radnice

Popis a zařazení

Plně plastická socha z lipového dřeva v podživotní velikosti, na zadní straně opracovaná, se zachovanou původní polychromií, výška 136 cm, inv. č. +more 456. Restaurovali Bohuslav Slánský (1947), Jan Živný a Jitka Musilová (1995), Jitka Bílá (2006), Milan Kadavý (2015). Při posledním restaurování provedla Ivana Kopecká i materiálové analýzy. Při nich bylo zjištěno, že obě sochy Bolestných Kristů mají totožné složení pigmentů - organická barviva z kamejníku barvířského a košenily v inkarnátech, rumělku, mšici lakovou a mořenu barvířskou ve skvrnách krve a olovnatou bělobu, křídu a lněný olej na perizoniu.

Bolestný Kristus je prvním monumentálním aktem českého sochařství. Má obdobu i v české deskové malbě z počátku 15. +more století - na křídle Roudnického oltáře (1410-1420). Novoměstský Bolestný Kristus vychází z tradice dvorského umění, zejména sochařství krásného slohu a dobové deskové malby Mistra Třeboňského oltáře, ale svou expresivní silou idealismus vrcholné fáze krásného slohu překonává. Sochař byl obeznámen s lidskou anatomií natolik, že se socha vyrovná tehdejší italské plastice. Nesměřuje však k antickému řádu nebo líbeznosti a jednotlivé části sochy nejsou spojeny v jeden organický celek. Celková koncepce je podřízena pravdivosti výrazu, neboť socha byla určena pro radní síň jako symbol spravedlnosti. Novoměstský Bolestný Kristus nepřejímá doslovně svou formální předlohu - Bolestného Krista ze Staroměstské radnice, ale novým způsobem ji interpretuje. Odlišuje se zejména robustnější postavou a tvrdší modelací, výrazem tváře a i anatomickou stavbou hrudníku. Expresivním pojetím i duchovním a formálním účinkem na diváka řezbář předjímá některé pozdně gotické výtvarné principy.

V porovnání se staroměstskou sochou je frontální postoj narušen lehkým rotačním pohybem a vychýlením těla oproti vykročené pravé noze. Figura zřejmě nebyla umístěna na soklu ve výšce, neboť kontrapost je méně akcentován, postava je vzpřímená a mírně zakloněná a dívá se před sebe. +more Prameny vlasů jsou rozprostřeny na ramena a působí dekorativněji. Řezbář virtuózně balancuje na hranici krásného slohu a nového uměleckého pojetí, které zdůrazňuje stavy citového napětí. Kristova pootevřená ústa korespondují s jeho gestem rukou, které vyjadřuje starokřesťanský způsob modlitby a přímluvy.

Perizonium je oproti předloze méně členité a na pravém boku má vpředu drobný motiv přehybu, který se u jiných děl Mistra Týnské Kalvárie nevyskytuje. Na zadní straně jsou řezby roušky i vlasů provedeny více schematicky. +more Expresivní vyhrocení výrazu oproti staršímu dílu Mistra Týnské Kalvárie je obdobné také v Ukřižování ze sv. Jana pod Skalou (kolem 1410) v porovnání s prototypem Krucifixu (1390-1400) ze Svatovítské katedrály. nebo Ukřižovaným z Týnského chrámu.

Socha byla v radní síni doprovázena nápisem "Ecce homo. Christus confessum licet omni crimine Pressum, Ex omni hora suscipit absque mora. +more" Zhotovení sochy souvisí s celkovou renovací novoměstcké radniční síně, kterou popisuje Tomek. V archivech Novoměstské radnice se dochoval záznam, že roku 1413 obdržel malíř Mikuláš půl kopy grošů za práci na obraze. Z toho vyvodil Albert Kutal, že malíř byl zároveň i sochařem a že se mohlo jednat právě o polychromování sochy Bolestného Krista. Tím by byla datace vzniku sochy posunuta před rok 1413.

Umístění sochy Bolestného Krista v radní síni souvisí s tehdy platným Saským právem, které ukládalo, aby byla radniční síň a přilehlá kaple vyzdobena tématem Posledního soudu. Socha v tomto případě zastupuje Apokalyptického soudce při posledním soudu. +more Zároveň splňuje i požadavek utrakvistů na eucharistickou ikonografii (tělo a krev Páně) a proto byla ušetřena při pozdějších ikonoklastických bouřích.

Téma Bolestného Krista se objevuje v Čechách od poloviny 14. století v nástěnné a knižní malbě. +more V Čechách má patrně původ i vyobrazení Eucharistického Bolestného Krista s kalichem a hostií, např. na vitrážích kostela ve Slivenci (kolem 1370), v nástěnné malbě (kostel sv. Markéty v Loukově, 1390) a knižních iluminacích (Opatovický brevíř, 80. léta 14. stol. ). Blízkou analogii s pražskými Bolestnými Kristy mají stejnojmenné sochy ze zpěvácké brány ve Svatoštěpánském chrámu ve Vídni (poslední čtvrtina 14. stol. ) a z pozdější doby kamenná socha ve vratislavském kostele sv. Doroty (1430) nebo známá socha Bolestného Krista (1429) Hanse Multschera z katedrály v Ulmu.

Detaily

File:Bolestný Kristus z Novoměstské radnice, detail horní části. jpg|Bolestný Kristus z Novoměstské radnice, detail horní části File:Bolestný Kristus z Novoměstské radnice, detail perizonia. +morejpg|Bolestný Kristus z Novoměstské radnice, detail perizonia.

Jiná díla Mistra Týnské Kalvárie

Bolestný Kristus ze Staroměstské radnice (po 1400) * Ukřižování ze sv. Jana pod Skalou

Vystaveno

1957 L'art ancien en Tchécoslovaquie, Paris * 1966 Les Primitifs de Bohême, L'art gothique en Tchécoslovaquie 1350-1420, Brusel, Rotterdam * 2015-2016 Praha Husova a husitská / 1415-2015, Galerie hlavního města Prahy, Clam-Gallasův palác * 2019 Český a římský král Václav IV., Císařská konírna Pražského hradu * stálá historická expozice, Muzeum hlavního města Prahy

Reference

Literatura

Kateřina Bartuňková, Mistr Týnské kalvárie, bakalářská práce, FF UK, UDU Praha 2017[url=https://is. cuni. +morecz/webapps/zzp/detail/177798/]on line[/url] * Homolka Jaromír, Chlíbec Jan, Šteflová Milena: Mistr Týnské kalvárie, katalog výstavy NG, Praha 1990 * Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk Praha 1972 * Albert Kutal, Sochařství, in: Kavka F (ed. ), České umění gotické 1350-1420, Academia, Praha 1970 * Albert Kutal, České gotické sochařství 1350-1450, SNKLU, Praha, 1962.

Kategorie:Sochy Ježíše v Česku Kategorie:Dřevěné sochy v Praze Kategorie:České gotické sochařství Kategorie:Sochy mužů v Praze