Borotín (okres Tábor)

Historie

hradu Borotín Zakladatelem obce byl rod zemanů Vítkovců, kteří se původně psali z Borotína a později z Landštejna. +more Někdy kolem roku 1356 postavil vladyka Mikuláš z Borotína (též v některých pramenech uváděn jako Mikuláš Borota), na místě tvrz. Jeho vnuk, Vítek z Landštejna, přestavěl tvrz na gotický hrad. Jeho potomci, Jan z Landštejna a Heřman z Landštejna, se stali stoupenci učení Jana Husa. Přičiněním tohoto šlechtického rodu byla ves Borotín s mohutným a opevněným hradem od roku 1422 baštou husitů. Heřman byl na pražském sněmu v roce 1423 zvolen do sboru zemských správců. V roce 1426 se stal jeho nástupce Mikuláš z Landštejna jedním z vedoucích husitských hejtmanů, ale roku 1434 přešel do katolického tábora. Za tuto údajnou zradu oblehlo hrad husitské vojsko pod vedením Prokopa Holého. Vesnici Borotín husité vydrancovali, pobořili a vypálili.

V držení obce a hradu Borotín se vystřídala celá řada šlechtických rodů: Jan Malovec z Pacova (1446), Kateřina Malovcová z Pacova (1488), Oldřich Malovec z Pacova (1556), Pavel Malovec z Pacova (1602), Kryštof Vojkovský z Milhostic (1613), Adam Šťastný z Milhostic (1618), Polyxena z Lobkovic (1623) a Jan Nádherný z Borutína (1829).

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.

Odboj za druhé světové války

V listopadu 1938 se utvořila ilegální organizace Hrot, po jejím prozrazení vstoupila do odbojové skupiny Hergat Bojas, jež byla zařazena do 3. roty I. +more partyzánského praporu Timošenkova. V roce 1941 se z iniciativy mlynáře Václava Houšky z Borotína utvořila partyzánská brigáda Táborité Svazu partyzánských oddílů za Prahu: tajemník zásobovacího úřadu Oldřich Karban, domkář František Korouš, kovář Antonín Šmejkal a mlynář Antonín Jinda z Borotína, později přistoupil lesní František Vyčichl, truhlářský pomocník Karel Hronek, listonoš Josef Smažík, povozník Emil Jindrák (* 28. ledna 1904) z Borotína čp. 49, domkář František Hán a listonoš František Jouza z Kamenné Lhoty. Dne 18. května 1945 převzal od velitele Josefa Hojdara rozpuštěnou partyzánskou skupinu „Táborité“ Vladimír Hobza, který 23. května 1945 odjel s asi 200 muži do oblasti Českých Velenic, kde také okamžitě zahájil odsun německého obyvatelstva.

Sestra Emila Jindráka, Božena Jindráková (26. září 1909 - 26. +more dubna 1945), provdaná Steidlová, bytem v Praze, Ječná ulice čp. 21, pomáhala uprchlíkům z Borotína a byla za tuto činnost v měsíci únoru 1945 zatčena a dne 26. dubna 1945 na Pankráci bez rozsudku popravena, byla poslední obětí popravčí sekery v Praze. František Steidl, manžel Steidlové, byl v Praze zatčen a odsouzen na tři roky do žaláře a po skončení války propuštěn. Emil Jindrák z Borotína byl hledán gestapem, uprchl, skrýval se v Praze a později v Borotíně až do konce války. Květnové boje, kterých se v Borotíně po dlouhém ukrývání zúčastnili Emanuel Votruba, Emil Jindrák a Antonín Jinda, proběhly bez citelných ztrát. Boženě Jindrákové byla na rodném domě čp. 49 v Borotíně zasazena pamětní deska.

Pamětihodnosti

Kostel Nanebevstoupení Páně na hřbitově

* Kostel Nanebevstoupení Páně * Výklenková kaplička * Socha svatého Jana Nepomuckého * Hospodářský dvůr Starý zámek v Borotíně (naproti zřícenině hradu Borotín) * Zřícenina gotického hradu Borotín zvaná též Starý zámek

Pověsti

Pramáti rodu Borotínů (Berta Vítkovcová z Borotína) se těžce prohřešila proti cti rodu (byla nymfomanka) a následkem toho jí stihla krutá kletba: Po své smrti musela nahá bloudit hradem a jeho okolím tak dlouho, dokud nevymře její poslední potomek. Světoznámý rakouský divadelní dramatik, Franz Grillparzer (1791-1872), použil tuto legendu pro svoji divadelní inscenaci ve Vídni pod názvem Pramáti (Die Ahnfrau). +more Vítkovcové z Landštejna (předtím „z Borotína“) vymírají Mikulášem z Landštejna (v legendě a v divadelní inscenaci vystupuje jako „Jaromír z Borotína“ - tedy osoba historicky neexistující). Tento poslední člen rodu byl 1460 omylem zavražděn v lese nedaleko Bejšova. Legenda končí slovy: „Teprve nyní smrtí posledního Borotína byla kletba z pramáti sňata, takže se mohla uložit do rakve k věčnému spánku“.

V Novém Kostelci měli krásný zvon. Občané Tábora jim ho záviděli a jednoho dne ho ukradli z věže a pověsili do kostela v Táboře. +more Zvon však v noci ulétl z kostela, ale když se snažil vrátit do své věže, špatně se zavěsil a spadl do studánky. Ráno tam žena prala prádlo a to se jí chytilo za zvon. Žena zaklela a zvon se navždy utopil.

Osobnosti

+more_Kypty_2. jpg|náhled|Dům_Jan_Evangelista_Kypta'>Jana Evangelisty Kypty * Roman Cikhart (1886-1957), český historik a geneaolog * Jan Evangelista Kypta (1813-1868), český učitel a hudební skladatel * Arnošt Malovec (1807-1867), český šlechtic a politik, poslanec zemského sněmu.

Místní části

Borotín * Boratkov * Hatov * Chomoutova Lhota * Kamenná Lhota * Libenice * Nový Kostelec * Pejšova Lhota * Pikov * Předbojov * Sychrov

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. ceskasibir. +morecz/borotin. php]Borotín v Muzeu České Sibiře[/url] * [url=http://sechtl-vosecek. ucw. cz/cml/dir/Borotin. html]Historické fotografie v archivu atelieru Šechtl & Voseček[/url].

Kategorie:Městyse v Čechách Kategorie:Obce v okrese Tábor Kategorie:Společenství obcí Čertovo břemeno Kategorie:DSO Mikroregion venkov Kategorie:Městyse v okrese Tábor Kategorie:Sídla ve Vlašimské pahorkatině