Borovice Martínezova

Borovice Martínezova (Pinus maximartinezii) je mexická pětijehličná borovice, mající nejvyšší počet děložních lístků ze všech známých rostlin (až 24) a jedny z největších semen ze všech borovic. Je reliktním druhem, objeveným teprve v 60. letech 20. století, pojmenována byla na počest mexického botanika Maximina Martíneze.

Popis

Stálezelený, jehličnatý strom, dorůstající do výšky 20 m. Kmen dosahuje průměru 0,4 m. +more Větve jsou nepravidelné. Koruna je široká, kopulovitá, někdy nepravidelná. Borka je zprvu hladká tenká a šedá, později u dospělých stromů tloustnoucí, šedohnědá, tence šupinovitá, rozpraskaná do mnohoúhelníkových bloků, rozdělených úzkými brázdami. Letorosty jsou žlutozelené. Pupeny jsou pryskyřičnaté a 4-8 mm dlouhé.

Jehlice jsou na vnějších površích leskle světlezelené až modrozelené a se dvěma velkými pryskyřičnými kanálky, zasahujících do pokožky vnějšího povrchu, každý kanálek z jedné strany nerozdělené středové cévy. Na vnitřních površích mají jehlice vrstvu s bělavým voskem a řadami průduchů; přímé, měkké a ohebné jehlice jsou ve svazečcích po 5 (vzácně též po 3 a 4); jehlice jsou 6-12 cm dlouhé, 0,8-1 mm široké. +more Svazečkové pochvy jsou 6-8 mm dlouhé, většinou opadavé; malé základnové poševní šupiny opadavé naopak nejsou. Jehlice zůstávají na stromě 1-2 roky.

Samčí šištice jsou žlutohnědé, 8-10 mm dlouhé. Samičí šištice - šišky jsou oválně válcovité, velké a masivní, 15-27 cm dlouhé a 10-12 cm široké, po rozevření 11-14 cm široké, vážící až 2 kg, zprvu zelené a později červenohnědé; šišky jsou na 10-30 mm dlouhých a 6-8 mm silných stopkách. +more Šupin šišek je 60-110; šupiny jsou masivní, 35-50 mm široké, 20 mm silné, výrůstky (apofýzy) jsou pyramidální, s 10-15 mm širokými a tupě trojúhelníkovými přírůstky prvního roku (Umbo). Semena jsou 22-28 mm dlouhá, žlutohnědooranžová, obdélníková, s velmi tlustým a tvrdým pláštěm. Semena s 1-2 mm dlouhými, nevyvinutými křídly nevypadávají z šišky, ale jsou rozšiřována ptáky; křídla zůstávají na šupinách po vypadnutí semen. Děložních lístků je u vyklíčených semenáčů 24, nejvíce ze všech zaznamenaných rostlin. Strom kvete v květnu až červnu. Šišky dozrávají v srpnu, 28 měsíců po opylení.

Příbuznost

Borovice Martínezova je blízce příbuzná s borovicí Pinceovou (Pinus pinceana), která je považována za jejího předka. Další blízká příbuzná je borovice Rzedowského (Pinus rzedowskii).

Výskyt

Domovinou stromu je Mexiko (státy Durango a Zacatecas).

Ekologie

Strom roste v nadmořských výškách 1750-2400 m. Není příliš mrazuvzdorný, vydrží mráz pouze do -1 °C. +more Hory v Zatacesasu, kde se borovice Martínezova vyskytuje, jsou tvořeny zčásti pískovcem, zčásti vápencem a také metamorfovanou horninou, půdy jsou zde velmi kamenité. V Durangu roste strom v kamenitých půdách, pocházejících z magmatických hornin. pH půdy, ve kterém se stromu daří, je 6,1-8,5 . Srážkové úhrny se zde pohybují kolem 700-800 mm za rok, prší zde prakticky jen v průběhu 4 měsíců v létě. Borovice Martínezova je zde většinou jedinou borovicí, občasně se zde roztroušeně objeví několik jedinců borovice Pinus leiophylla var. chihuahuana a Pinus lumholtzii. Hojně se v těchto oblastech vyskytují duby, například dub Quercus macrophylla.

Využití člověkem

Strom je nízkého vzrůstu a zavětvený, není proto používán pro dřevo. Mexičané využívají jeho jedlá a velmi výživná semena, která sbírají a v kraji prodávají, občas je zde též strom pěstován jako okrasný. +more Mimo Mexiko je občasně pěstován v botanických zahradách (například v botanické zahradě při univerzitě v Berkeley, v Kalifornii, v USA) a také v lesních školkách výzkumného typu.

Ohrožení

Strom je považován za ohrožený. Jeho populace klesá. +more Hlavní nebezpečí pro strom představují požáry, přílišné spásání, následované erozí, při které se uchytí jen minimum semenáčů stromu. Taktéž přílišný sběr šišek a semen stromu snižuje jeho rozmnožovací schopnost. V posledních letech byla semena také nasbírána pro použití v záchranném ex situ programu. Borovice Martínezova roste na pozemcích v soukromém vlastnictví místních vesničanů, kteří mají zájem o sklizeň semen této borovice a také zde pasou dobytek. Pro obchodní význam semen této borovice se místní vesničané a statkáři podílejí, za podpory mexické vlády, na její ochraně, především předcházením lesních požárů, například omezením přístupu a táboření. Byla zahájena určitá obnova populace stromu. Omezování přílišného spásání je nejisté, protože zde již dochází ke konfliktu zájmů.

Reference

Externí odkazy

http://www.conifers.org/pi/Pinus_maximartinezii.php * http://botany.cz/cs/pinus-maximartinezii/ * https://web.archive.org/web/20141210045620/http://www.iucnredlist.org/details/30975/0

Kategorie:Borovice Kategorie:Flóra Mexika Kategorie:Endemity flóry Mexika Kategorie:Ohrožené stromy Kategorie:Ořechoviny