Borovice limba

Borovice limba (Pinus cembra) je světlomilná vysokohorská jehličnatá dřevina, rostoucí roztroušeně podél horní hranice lesa v pásmu borovice kleče. Dožívá se vysokého věku, 400 až údajně 1000 let. Je velmi mrazuvzdorná, snáší nízké teploty až −60 °C.

Nomenklatura

P. cembra L. +more subsp. cembra Nomenklatorická synonyma : ≡Pinea cembra (L. ) Opiz, 1839 : ≡Apinus cembra (L. ) Neck. , 1790 : ≡Strobus cembra (L. ) Moldenke, 1939.

Taxonomická synonyma : =Pinus montana Lam. , 1795 (nom. +more illeg. ), non Miller, 1768 (=P. mugo) : =Pinus montana Salisb. , 1796 (nom. illeg. ) : =Cembra montana Opiz, 1852 : =Pinus cembra L. var. helvetica Lodd. 1838 : =Pinus cembra subsp. communis Endl. , 1847.

P. cembra subsp. +more sibirica (Du Tour) Krylov, 1914 Basionym : Pinus sibirica Du Tour, 1803.

Nomenklatorická synonyma : ≡Pinus cembra L. var. sibirica (Du Tour) G. Don, 1830

Taxonomická synonyma : =Pinus coronans Litv. , 1913 : =Pinus hingganensis H. +moreJ. Zhang, 1985 : =Pinus sibirica Du Tour var. hingganensis (H. J. Zhang) Silba, 1990.

Systematika

Tento druh je v některých zdrojích dělen do dvou geograficky jasně separovaných, ale morfologicky málo vyhraněných poddruhů, často hodnocených jako samostatné druhy:

# P. cembra subsp. cembra - borovice limba # P. cembra subsp. sibirica (Du Tour) Krylov, 1914 - borovice sibiřská

Nejlépe se tyto poddruhy rozliší podle tloušťky slupky jádra: subsp. sibirica má slabší skořápku - s tím souvisí i slabší tloušťka zobáku východní varianty ptáka ořešníka kropenatého, jehož zásluhou se tento druh přirozeně šíří [cf. +more paralelní variabilita].

Popis

Strom, vysoký 18 až 22 m (subsp. cembra), resp. +more až 35 m (subsp. sibirica), rovný kmen, občas polykormní, hustá kuželovejčitá koruna téměř k zemi. Kůra v mládí hladká, šedozelená, později šedohnědá šupinatá borka. Letorosty rezavě hnědé, plstnaté, později tmavnou do černohněda. Pupeny 7-10 mm, vejčité, zašpičatělé. Jehlice stříbřitě zelenomodré po pěti ve svazečku, 6-12 cm, 1 mm široké, hustě nahloučené, odstávající, na větvích 5 a více ročníků jehlic - proto působí kompaktním dojmem. Na vnitřní straně bělavé proužky průduchů, na hřbetu tmavě zelené, bez průduchů. Šišky 5-8 cm, 4-5 cm široké, nezralé nafialovělé, zralé hnědé. Postrádají hygroskopická pletiva, umožňující jejich otevírání. Opadávají vcelku i se semeny třetím rokem. Semena (oříšky) jedlá, neokřídlená, na většině stanovišť rozšiřována ptákem ořešníkem a hlodavci. Většinou přeléhají 1-2 roky, pak klíčí.

Areál rozšíření

P. cembra subsp. +more cembra se vyskytuje v Alpách (1600 - 2400 m; jihovýchodní Francie, jižní Švýcarsko, severní Itálie, západní Rakousko), v Tatrách (1400 - 1900 m;jih Polsko a severní Slovensko) a v Karpatech (1400 - 1700 m; jihozápadní Ukrajina, severní a střední Rumunsko). V Česku je běžná v okrasných výsadbách a občas i v lesnických výsadbách pro svoji odolnost (imise, rekultivace).

P. cembra subsp. +more sibirica (Du Tour) Krylov, 1914 - borovice sibiřská - v mnoha zdrojích uznávána jako samostatný druh. Zaujímá rozsáhlý areál na Sibiři, od Uralu a Kazachstánu po Dálný Východ a zasahuje na jih do severního Mongolska a severovýchodní Číny (zejména provincie Chej-lung-ťiang a autonomní oblast Vnitřní Mongolsko). Její nejvýchodnější výskyty v geograficky odděleném areálu bývají označovány jako samostatná varieta P. cembra var. hingganensis (H. J. Zhang) Silba, 1990. Roste ve výškách od 800 do 2400 m. V Česku je v kultuře rozšířena jen v arboretech (Sofronka, Peklov) nebo v lesnických provenienčních experimentálních výsadbách. V poslední době nachází uplatnění i v okrasných výsadbách. Mimo to, že dorůstá do výšky až 35 m, v kultuře je sotva rozlišitelný od evropského typového poddruhu.

Využití

Dříve velmi ceněná pro kvalitu dřeva (nábytkářská dýha), dnes většinou chráněna, protože se vyskytuje převážně v národních parcích. Limbové oříšky jsou (v Rusku) sbírány jako potravina. +more Dnes také používána pro stavbu roubených staveb. Borovice obecně patří mezi hospodářsky nejdůležitější jehličnaté dřeviny. Především poskytují většinou velmi kvalitní dřevo a velký význam mají i v zahradní architektuře. Dříve sloužily i jako zdroj balzámového oleje (terpentinu), který se získával tzv. smolařením. Z něj se extrahovala např. kalafuna a terpentinové silice, užívané jako rozpouštědla k ředění barev nebo v lékařství (inhalace, léčba TBC apod. ).

Odkazy

Reference

Literatura

BUSINSKÝ, Roman. Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. +more - Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, 2004. * Květena ČSR, díl 1. S. Hejný, B. Slavík (Eds. ). Praha: Academia, 1988 (dotisk 2002). S. 306. * PILÁT, Albert. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1964. 507 s. * POKORNÝ, Jaromír. Jehličnany lesů a parků. Praha: SZN, Praha, 1963. 308 s.

Externí odkazy

[url=http://botany. cz/cs/pinus-cembra/]Pinus cembra - borovice limba na Botany. +morecz[/url] * [url=http://www. biolib. cz/cz/taxon/id2341]Borovice limba na Biolib. cz[/url] * [url=http://www. gehoelze. ch/Arve. pdf]Pinus cembra[/url] . Hochschule Wädenswil, Fachabteilung Hortikultur. * [url=http://www. fna. org/china/mss/volume04/PINACEAE. published. pdf]Pinaceae[/url]. - Flora of China, s. 14.

Limba Kategorie:Okrasné stromy Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Málo dotčené stromy