Botrytický sběr

Botrytický sběr Ryzlink vlašský, výběr z bobulí 2007 lahev 0,5l Botrytický sběr, neboli botrytický výběr, je označení vína, které bylo z části nebo plně vyrobeno z hroznů napadených ušlechtilou plísní Botrytis cinerea.

Historie

První zmínky o výrobě botrytického vína sahají do roku 1775, kdy se v německém klášteře v Johannisbergu čekalo na zpožděné povolení ke sklizni. Když mniši povolení získali, byla již většina hroznů napadená botrytidou. +more Plesnivé hrozny byly pečlivě vytříděné a zpracované zvlášť. Kvalita zdánlivě zkaženého vína ale překonala očekávání a započala evropskou výrobu botrytických výběrů.

Výroba

Botrytické sběry není možné vyrábět systematicky. Výskyt plísně šedé, který je pro vznik botrytických cibéb klíčový, je závislý na klimatických podmínkách a počasí. +more Spóry přežívají v půdě vinice a obvykle je aktivuje až teplé podzimní počasí, kdy ranní mlhy střídá polední slunce. Napadení plísní nebývá jednorázové, ale postupné, takže je vhodné hrozny sklízet v etapách a část cibéb na vinici ponechat, aby se nákaza mohla dál šířit.

Klasifikace

Termín botrytický sběr nepatří mezi přívlastky, takže se s ním můžeme setkat i u vín jakostních a zemských. V případě přívlastkových vín může doplňovat konkrétní přívlastek. +more V případě, že bobule dosáhly cukernatosti minimálně 32° normovaného moštoměru, bývá víno označeno přívlastkem výběr z cibéb.

Vína

V České republice nelze botrytické sběry produkovat plánovitě, takže u nás nemají příliš hlubokou tradici. To ovšem nic nemění na jejich vysoké kvalitě. +more Typický je vyšší zbytkový cukr (častá jsou vína sladká, případně polosladká) a vysoký extrakt, který dodává chuti plnost. Z našich odrůd jsou nejtypičtější oba Ryzlinky (vlašský i rýnský), Chardonnay, Müller Thurgau, Rulandské šedé nebo Aurelius.

V zahraničí má největší tradici Tokajské víno (odrůdy Lipovina, Muškát žlutý a Furmint) a francouzské Sauternes (Muškát, Sauvignon a Sémillon) Kategorie:Vinařství Kategorie:Víno