Bouzov (hrad)

Historie

Jádro hradu s palácem a věží

Hrad byl pravděpodobně postaven na přelomu 13. +more a 14. století, jeho prvním písemně doloženým majitelem byl „Búz z Bouzova“ (Buzo von Buzowe, Buso de Busow) v letech 1317-1339. Od poloviny 14. století jej vlastnili páni z Vildenberka, kteří ho v roce 1382 prodali markraběti Joštovi. Jošt jej roku 1396 přenechal pánům z Kunštátu, kteří hrad upravovali a opevňovali. Tento rod hrad vlastnil přibližně 70 let, poté se v jeho držbě vystřídalo víc majitelů, jedněmi z významných byli Haugvicové z Biskupic. Dějiny moravské linie pánů Haugviců z Biskupic se počaly psát roku 1494, kdy si Jan (Hanuš) Haugvic z Biskupic koupil hrad Bouzov. Roku 1502 obdržel od krále Vladislava Jagelonského povýšení do českého panského stavu pro sebe a své potomky za věrné služby. Zemřel zde koncem roku 1524, hrad pak drželi jeho dědicové.

V průběhu třicetileté války sloužil Bouzov jako císařská pevnost a vězení pro švédské zajatce. Hrad sloužil jako panské sídlo téměř až do konce 17. +more století. Roku 1649 hrad koupila Eugenie Podstatská z Prusinovic, její syn ho roku 1696 prodal Řádu německých rytířů. Ti však na Bouzově nesídlili a nechali ho zčásti zchátrat. Po ukončení 1. světové války a rozpadu Rakouska-Uherska byl hrad Řádu nově vzniklou Československou republikou zkonfiskován. Dne 4. listopadu 1918 obsadilo hrad československé vojsko. Tento akt byl vyvolán tím, že vnitřní zařízení hradu patřilo arcivévodovi Evženu Rakousko-Těšínskému z vedlejší habsburské větve a po rozpadu monarchie byl majetek Habsburků v novém státě konfiskován. Československé vojsko hrad opustilo až v roce 1923, k čemuž přispělo dobrovolné odstoupení arcivévody Evžena z funkce velmistra Řádu německých rytířů a rozhodnutí Mezinárodního soudu v Haagu, který stanovil, že Řád je mezinárodní duchovní a charitativní instituce a tudíž jeho majetek nepodléhá konfiskaci.

V roce 1929 navštívil hrad prezident Tomáš Garrigue Masaryk společně s ministerským předsedou Františkem Udržalem a ministrem vnitra Janem Černým. Na hradě je uvítal i velmistr Německého řádu Panny Marie Jeruzalémské a brněnský biskup Norbert Jan Nepomucký Klein. +more Řád Evženův majetek a inventář později odkoupil od československého státu zpět tak, aby sbírky zůstaly v celku uchovány.

Řádu hrad patřil až do roku 1939, kdy jej zabavili nacisté, konkrétně jednotky SS, které na hradě měly svou základnu, z které podnikaly výpady do okolí - poslední akcí jednotek SS bylo vypálení obce Javoříčko a vyvraždění 38 mužů ve věku od 15 do 76 let. Po druhé světové válce byl hrad zkonfiskován československým státem. +more Ve státní správě je dosud, snahy Řádu německých rytířů o navrácení hradu nebyly prozatím úspěšné.

+more_Barevná_litografie_Augusta_Carla_Hauna_podle_předlohy_František_Kalivoda'>Franze Kaliwody. .

Řád německých rytířů (nyní Německý řád) podnikal kroky k navrácení hradu Bouzov i v roce 2016. Hrad také sloužil (mimo období 2. +more světové války) jako muzeum Řádu a v případě, že by došlo k jeho navrácení, památka by nadále sloužila svému účelu a byla by přístupná veřejnosti.

Přestavba

Hrad byl postaven s typicky bergfritovou dispozicí s jedním patrovým palácem. Koncem 14. +more století bylo k hradu přistavěno předhradí. Roku 1558 hrad Bouzov vyhořel, ale kvůli finančním problémům tehdejších majitelů byl hrad plně obnoven až v roce 1620. Do dnešní podoby byl hrad upraven přestavbou v letech 1895 až 1910 na popud arcivévody Evžena Rakousko-Těšínského, tehdejšího velmistra Řádu. Prostředky arcivévoda Evžen vyčlenil se souhlasem řádové kapituly z výnosů řádových velkostatků. V roce 1895 byla zbourána větší část původního středověkého hradu a během dvou let byl postaven nový hrad v romantickém duchu, napodobující jihoněmecké hrady. Autorem historizující podoby hradu byl Georg von Hauberrisser, architekt mj. Nové radnice v Mnichově. Do hradu byly svezeny různé středověké artefakty, mající vztah k řádu německých rytířů, a interiéry hradu byly zařízeny replikami středověkého nábytku. Dnešní Bouzov je tedy hrad, jehož část je původní středověká a část je postavena nově na konci 19. století.

Hrad ve filmu

O medvědu Ondřejovi (1959, režie: Jaroslav Mach) * Kopretiny pro zámeckou paní (1981, režie: Josef Pinkava) * Navrácená krása * Třetí sudička (1986, režie: Vojtěch Štursa) * Válka volů * O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987, režie: Zdeněk Troška) * O Janovi a podivuhodném příteli (1990, režie: Ludvík Ráža) * Jeskyně Zlatá růže * Princezna Fantaghiró (1991, režie: Lamberto Bava) * Tanec pro Boha * Mladý Indiana Jones * Azrael, anděl smrti * Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek (1993, režie: Václav Vorlíček) * Deset století architektury (1997) * Rumplcimprcampr (1997, režie: Zdeněk Zelenka) * Kruté jezero * O poklad Anežky České * Napola (2004, režie: Dennis Gansel) * Krev zmizelého * Po stopách * Loupežník Hotzenplotz * Království potoků (2005, režie: Pavel Jandourek) * Chalupa je hra * Kluci v akci * Za školou * Tři Mušketýři * Dvanáct měsíčků (2012-2013, režie: Karel Janák) * Adventures (2016) * Kde bydlely princezny (Dokument České televize, 2010, režie: Jakub Wehrenber) * O zakletém králi a odvážném Martinovi (2018, režie: Peter Bebjak) * Princezna a půl království (2019, režie: Karel Janák) * Princezna zakletá v čase (2020, režie: Petr Kubík) * Princezna zakletá v čase 2 (2022, režie: Petr Kubík)

Odkazy

Reference

Literatura

Hlídka: měsíčník vědecký se zvláštním zřetelem k apologetice a filosofii. V Brně: Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, 1911, 28(10). +more s. 682-690 (příspěvěk Václava Kubíčka) [url=https://kramerius5. nkp. cz/view/uuid:fba021a0-e436-11e4-ae60-005056825209. page=uuid:45f53720-e45c-11e4-ae60-005056825209]Dostupné online[/url].

Externí odkazy

Kategorie:Hrady v okrese Olomouc Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Olomouc Kategorie:Památky ve správě Národního památkového ústavu Kategorie:Bouzov Kategorie:Hrady v Zábřežské vrchovině Kategorie:Bouzovské panství