Bríseovna

Bríseovna (řecky Βρισηίς, latinsky Bríseis) je v řecké mytologii dcera lyrnésského krále Brísea. Byla milenkou velkého hrdiny Achillea v době trójské války.

Bríseovna připadla Achillovi jako kořist po vyplenění města, při kterém zabil jejího manžela, lyrnésského krále. Bríseovna se pak stala předmětem sporu Achillea s vrchním velitelem řeckých vojsk Agamemnónem a tím i příčinou jedné z hlavních zápletek Homérovy Iliady. +more Agamemnón si ji vyžádal náhradou za Chrýseovnu a Achilles se pak odmítal zúčastnit bojů a tím byl ohrožen výsledek války. K usmíření došlo až po smrti Achillova přítele Patrokla, ale Bríseovna už si svého milence dlouho neužila, protože Achilleus v následných bojích padl, když byl zasažen šípem do paty.

U některých pozdních autorů je jmenována jako Hippodameia, Homér uvádí jen její patronymum (jméno po otci).

Mytologický příběh

Když Achilleus pořádal své výbojné výpravy za jídlem a kořistí pro řeckou armádu, ležící před Trójou, dobyl také město Lyrnéssa v Troadě. Tehdy se Achilleus zmocnil Bríseovny a zamiloval se do ní tak, že zcela zapomněl na svou Déidameiu, se kterou se hodlal po válce oženit a pro teď ji zanechal na ostrově Skyru.

Bríseovna Achillea rovněž milovala a chtěla se stát jeho manželkou, a to i přesto, že zabil jejího manžela a bratry. Osudem jim však nebyla souzena společná budoucnost.

V desátém roce války podnikal opět Achilleus jednu ze svých výbojných výprav. Při ní dobyl město Théby v Mýsii a nejkrásnější ze zajatých dívek byla Chrýseovna, dcera Apollónova kněze Chrýsa. +more Připadla jako kořist vrchnímu veliteli řeckých vojsk Agamemnónovi.

Neprodleně si pro svou dceru přišel Chrýsés, aby ji vykoupil. Nabízel velké výkupné, ale Agamemnón to nepřijal a Chrýsa vyhnal. +more Poté zdrcený Chrýsés uprosil boha Apollóna a ten vrhal do tábora Řeků morové střely celých devět dní. Vojáci umírali, ale Agamemnón nic k usmíření boha nepodnikl. Proto Achilleus svolal sněm, aby se společně poradili. Tam věštec Kalchás vysvětlil Řekům, kdo je původcem strašného moru v jejich řadách a řekl, že Apollóna může usmířit jedině vydání zajatkyně Chrýseovny, a to bez výkupného. Agamemnón se rozzuřil, v zlosti urazil kdekoho, také Achillea, který se věštce zastával. Nakonec se musel verdiktu podřídit, jako náhradu si však vyžádal krásnou Bríseovnu, otrokyni reka Achillea.

Achilleus s rozhodnutím nesouhlasil, ale podřídil se mu. Když Agamemnónovi vojáci odvedli plačící Bríseovnu, Achilleus veřejně vyhlásil, že odmítá bojovat, dokud ho Agamemnón neodprosí a dívku nevrátí. +more Nadto ještě poprosil svou matku Thetis, aby se přimluvila u nejvyššího boha Dia o pomoc Trójanům, aby byl Agamemnón přinucen přijít k němu, omluvit se a požádat o návrat do boje. Ale když Agamemnón v nouzi opravdu nabídl smír, Achilleus ho nepřijal. Říká se však, že když vracel Bríseovnu, přísahal Achilleovi, že se jí v době, kdy byla u něho, ani nedotkl. Teprve když v boji padl jeho nejlepší přítel Patrokles, zabitý Hektórem, vrchním velitelem trojských vojsk, vyrazil Achilleus do boje proti Trójanům a zahnal je až za městské hradby.

Achilleus a Bríseovna spolu už dlouho nebyli, protože velký řecký hrdina v krátké době svedl vítězný boj s Hektórem, ale záhy zahynul zasažen do paty šípem trojského prince Parida.

Reference

Literatura

Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974 * Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí * Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, * Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, * Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

Externí odkazy

Kategorie:Postavy Trojské války