Brjanský front

Brjanský front byl název tří vojenských formací Rudé armády za druhé světové války.

Brjanský front (16. srpna - 10. listopadu 1941)

Historie

Poprvé byl Brjanský front zřízen 16. srpna 1941 podle rozkazu Hlavního stanu z 14. +more srpna na styku Středního a Záložního frontu.

Úkolem nově vzniklého frontu bylo bránit Brjansk s okolím a nepřipustit postup nepřítele do týlu Středního a Jihozápadního frontu. Začátkem září 1941 front zaútočil na křídlo německé 2. +more tankové skupiny, ale obchvatu Jihozápadního frontu nezabránil. 30. září začal německý útok na Moskvu, vojska Brjanského frontu byla rozbita, velká část obklíčena a zničena, zbytek ustoupil na západ až k Tule a Jelci.

10. listopadu 1941 byl front zrušen, 50. armáda předána Západnímu, 3. a 13. armáda Jihozápadnímu frontu.

Podřízené jednotky

13. armáda (16. srpna - 10. listopadu 1941) * 50. armáda (16. srpna - 10. listopadu 1941)

* 3. armáda (26. srpna - 10. listopadu 1941) * 21. armáda (26. srpna - 6. září 1941)

Velení

Velitel * 16. srpna - 13. +more října 1941 generálporučík Andrej Ivanovič Jerjomenko * 14. října - 10. listopadu 1941 generálmajor Georgij Fjodorovič Zacharov.

Člen vojenské rady * 16. srpna - 10. +more listopadu 1941 divizní komisař Petr Ivanovič Mazepov * 4. října - 10. listopadu 1941 Pantělejmon Kondraťjevič Ponomarenko.

Náčelník štábu * 16. srpna - 13. +more října 1941 generálmajor Georgij Fjodorovič Zacharov * 14. října - 10. listopadu 1941 plukovník Leonid Michajlovič Sandalov.

Brjanský front (24. prosince 1941 - 12. března 1943)

Historie

Podruhé byl Brjanský front zformován 24. prosince 1941 podle rozkazu Hlavního stanu z 18. +more prosince z pravého křídla Jihozápadního frontu.

Úkolem frontu bylo pokračovat v útoku na orelsko-brjanském směru. Do začátku ledna 1942 front v rámci Moskevské strategické útočné operace porazil pravé křídlo skupiny armád Střed, poté bylo úkolem frontu pouze poutání německých vojsk. +more 28. června 1942 v pásmu Jihozápadního frontu a nejjižnější armády (40. ) Brjanského frontu zaútočila německá armáda v operaci Blau, 40. armáda ustoupila k Voroněži. Pro zlepšení velení byl z vojsk na voroněžském směru 9. července vytvořen Voroněžský front.

Začátkem roku 1943 v Voroněžsko-kastorněnské operaci front společně s Voroněžským frontem porazil německou 2. armádu a osvobodil Voroněžskou a většinu Kurské oblasti.

12. března byl Brjanský front podle rozkazu Hlavního stanu z 11. +more března zrušen, 61. armáda předána Západnímu, 3. , 13. , a 48. armáda Střednímu frontu, 15. letecká armáda a velení frontu přešlo do zálohy Hlavního stanu.

Podřízené jednotky

3. armáda (24. +more prosince 1941 - 12. března 1943) * 13. armáda (24. prosince 1941 - 12. března 1943) * 61. armáda (24. prosince 1941 - 13. ledna 1942, 3. dubna - 29. června 1942 a 8. února - 12. března 1943).

* 40. armáda (3. +more dubna - 9. července 1942) * 48. armáda (20. dubna 1942 - 12. března 1943) * 2. letecká armáda (12. května - 9. července 1942) * 5. tanková armáda (16. června - 17. července 1942) * 15. letecká armáda (29. července 1942 - 12. března 1943) * 38. armáda (3. srpna - 2. září 1942) * 2. tanková armáda (15. ledna - 15. února 1943).

Velení

Velitel * 24. prosince 1941 - 2. +more dubna 1942 generálplukovník Jakov Timofejevič Čerevičenko * 2. dubna - 7. července 1942 generálporučík Filipp Ivanovič Golikov * 7. - 13. července generálporučík Nikandr Jevlampijevič Čibisov * 14. července - 27. září 1942 generálporučík Konstantin Konstantinovič Rokossovskij * 28. září 1942 - 12. března 1943 generálporučík (od 30. ledna 1943 generálplukovník) Max Andrejevič Rejter.

Člen vojenské rady * 24. prosince 1941 - 11. +more dubna 1942 sborový komisař Aleksandr Fileretovič Kolobjakov * 11. dubna - 1. července 1942 sborový komisař Ivan Zacharovič Susajkov * 2. července - 30. září 1942 plukovní (od 24. července brigádní) komisař Semjon Ivanovič Šabalin * 1. října 1942 - 12. března 1943 sborový komisař (od 6. prosince 1942 generálmajor tankových vojsk) Ivan Zacharovič Susajkov.

Náčelník štábu * 24. prosince 1941 - 17. +more ledna 1942 generálmajor Vladimír Jakovlevič Kolpakči * 17. ledna - 19. července 1942 generálmajor Michail Iljič Kazakov * 20. července 1942 - 27. září 1942 generálmajor Michail Sergejevič Malinin * 28. září 1942 - 12. března 1943 generálmajor (od 14. února 1943 generálporučík) Leonid Michajlovič Sandalov.

Brjanský front (28. března - 10. října 1943)

Historie

Potřetí Brjanský front vznikl 28. března přejmenováním Orelského frontu.

Na jaře byla fronta v úseku Brjanského frontu klidná. V červenci srpnu 1943 společně s levým křídlem Západního a Středního frontu osvobodil Orelskou oblast. +more V září říjnu front osvobodil Brjansk.

10. října byl Brjanský front zrušen, velení frontu se s 15. +more leteckou a 11. gardovou armádou přesunulo na sever, kde se stalo základem Pobaltského frontu. Ostatní čtyři armády byly předány Střednímu frontu.

Podřízené jednotky

3. armáda (28. března - 8. října 1943) * 61. armáda (28. března - 15. srpna 1943) * 15. letecká armáda (28. března - 10. října 1943)

* 63. armáda (29. +more dubna - 10. října 1943) * 50. armáda (17. srpna - 10. října 1943) * 11. armáda (30. července - 10. října 1943) * 11. gardová armáda (30. července - 10. října 1943) * 3. gardová tanková armáda (14. - 27. července 1943) * 4. tanková armáda (30. července - 20. září 1943).

Velení

Velitel * 28. března - 5. +more června 1943 - generálplukovník Max Andrejevič Rejter * 6. června - 10. října 1943 - generálplukovník Markijan Michajlovič Popov.

Člen vojenské rady * 28. března - 6. +more července 1943 - generálporučík tankových vojsk Ivan Zacharovič Susajkov * 7. července - 10. října 1943 - generálporučík Lev Zacharovič Mechlis.

Náčelník štábu * 28. března - 10. října 1943 - generálporučík Leonid Michajlovič Sandalov

Externí odkazy

Kategorie:Vojenské jednotky Sovětského svazu ve druhé světové válce