Brkoslavec palmový

Brkoslavec palmový (Dulus dominicus) je pták žijící na ostrově Hispaniola, jediný zástupce čeledi brkoslavcovití (Dulidae).

Systematika

Brkoslavce palmového popsal již švédský přírodovědec Carl Linné, jenž jej v roce 1766 zařadil v rámci rodu Tanagra. Současné binomické jméno Dulus dominicus pochází od německého ornitologa Gustava Hartlauba (1847). +more Brkoslavec palmový je považován za jediného zástupce rodu Dulus Vieillot, 1816 a čeledi Dulidae Sclater, 1862.

Brkoslavec palmový paradoxně není blíže spřízněn s jinými ptačími druhy na Hispaniole. Molekulárně-fylogenetické analýzy ukazují na zařazení v rámci kladu zahrnujícího čeledi brkoslavovití (Bombycillidae), palmovníkovití (Ptiliogonatidae) a vyhynulou čeleď Mohoidae, endemitní na Havajských ostrovech. +more S výjimkou vyhynulých mohoů, již se mj. přizpůsobili konzumaci nektaru, se všichni tito ptáci živí plodožravě či hmyzožravě.

Popis

Brkoslavec palmový dosahuje velikosti 19-20 cm. Opeření je na hřbetě olivově hnědé, spodní partie jsou žlutavě bílé s hnědavými proužky. +more Záď a okraje letek bývají lemovány žlutou. Neobjevuje se výrazný pohlavní dimorfismus, nedospělé ptáky lze od dospělců odlišit na základě tmavšího zbarvení hrdla a krku. Mohutný zobák má žluté zbarvení, duhovka je hnědočervená.

Chování a ekologie

Brkoslavci v NP Sierra de Bahoruco Brkoslavec palmový je široce rozšířeným druhem nižších a středních poloh ostrovů Hispaniola a La Gonâve v Karibském moři. +more Tito ptáci se živí především plody, dílem i květy a v menší míře taktéž hmyzem, jenž mohou pronásledovat dokonce za letu. Platí za rozptylovače semen místních plodících stromů, jako jsou roystoney, březule balzámové a mnohé další.

Brkoslavci si svá hnízda staví především na palmách, ve vyšších polohách i na jehličnatých stromech, využívána však mohou být i různá netradiční místa, dokonce i skalní výchozy v moři. Brkoslavci svá hnízda využívají i mimo hnízdní sezónu. +more Hnízdo představuje v průměru 1-2 m velkou stavbu, tvořenou neuspořádaně propletenými větvičkami. Buduje jej několik párů, z nichž každý si uvnitř vydržuje vlastní komůrku. Podobné sociální uspořádání je mezi ptáky vzácné, pozorované vyjma brkoslavců například u mníšků šedých (Myiopsitta monachus), tkalčíků světlezobých (Bubalornis albirostris) a snovačů pospolitých (Philetairus socius). Větvičky používané pro stavbu hnízd mohou několikanásobně překračovat délku samotného ptáka. Brkoslavci je někdy sbírají ze země, jindy odlamují z okolních keřů a někdy také „kradou“ z hnízd jiných sociálních skupin. Terénní studie publikovaná roku 2019 odhalila, že brkoslavci přinášejí nové větvičky na stavbu hnízda v 5,2-18,8 % návštěv, přičemž do rozšiřování a údržby hnízd investují více času jedinci žijících v menších hnízdech.

Samotné hnízdění probíhá především mezi březnem a červnem, snůšku tvoří dvě až čtyři purpurově šedá vajíčka, na svém širším konci výrazně skvrnitá. Ptáčata bývají často napadána myiázními mouchami rodu Philornis, ačkoli tato parazitóza jim nepůsobí zavážnější obtíže.

Ohrožení

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve svém vyhodnocení stavu druhu z roku 2016 hodnotí brkoslavce palmového za málo dotčený druh se stabilním populačním trendem.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Pěvci Kategorie:Ptáci Severní Ameriky