Brno-Starý Lískovec

Brno-Starý Lískovec je městská část na jihozápadním okraji statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí Starý Lískovec (německy ), původně samostatnou obcí zvanou Lískovec (německy ), která byla k Brnu připojena v roce 1919. Celková katastrální výměra činí 3,28 km² a je, od změny svojí hranice z roku 2012, tvořena téměř celým katastrálním územím Starý Lískovec a drobnou částí katastrálního území Nový Lískovec. Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přes 12 000 obyvatel.

Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Starý Lískovec zařazeno do volebního obvodu číslo 59.

Rozdíl mezi katastrálním a samosprávným členěním

Hranice mezi katastrálními územími Starý Lískovec a Nový Lískovec, která je zároveň hranicí mezi evidenčními částmi obce, se zcela nekryje s hranicí mezi samosprávnými městskými částmi Brno-Starý Lískovec a Brno-Nový Lískovec. Rozdíl se však týká jen dvou úseků významných komunikací. +more * Ulice Jihlavská (silnice III/602) v úseku mezi ulicí Jemelkovou a ulicí Bítešskou (základní sídelní jednotka Mezi Lískovci-Jihlavská) patří katastrálně ke Starému Liskovci, ale samosprávně k části Brno-Nový Lískovec, tj. samosprávná hranice vede po jižním okraji komunikace, zatímco katastrální hranice a hranice evidenčních částí obce po severním okraji komunikace. * Naopak úsek Bítešské ulice (silnice I/23) v úseku mezi ulicí Jihlavskou a mimoúrovňovou křižovatkou u Palachova náměstí (základní sídelní jednotka Mezi Lískovci-Bítešská) patří katastrálně k Novému Lískovci, ale samosprávně k části Brno-Starý Lískovec, tj. samosprávná hranice vede po západním okraji komunikace, zatímco katastrální hranice a hranice evidenčních částí obce po východním okraji komunikace.

Do těchto pásem nespadají žádné budovy s výjimkou čerpací stanice MOL, která katastrálně a evidenčně spadá celá do Nového Lískovce, ale větší částí plochy přesahuje do samosprávné městské části Brno-Starý Lískovec.

Charakteristika

Obytnou zástavbu městské části Brno-Starý Lískovec tvoří převážně panelové domy postavené na konci 70. let severně a západně od vesnické rodinné zástavby původní obce. +more Ze zástavby katastrálního území Nový Lískovec sem patří pouze východní část čerpací stanice v Bítešské ulici spolu s víceproudou silnicí v této ulici. Ve čtvrti se nachází také koupaliště a sportovní klub Tatran Starý Lískovec. Kino už v provozu není, v budově jsou nyní sportovní prostory pod správou Dělnické tělovýchovné jednoty, nově je v budově otevřena restaurace.

Do nejsevernější části katastru Starého Lískovce zasahuje areál bohunické nemocnice, včetně centrální výškové budovy Fakultní nemocnice Brno. Západně od ní došlo v letech 2007-2008 k zastavení původně volných ploch. +more Nejprve zde byla roku 2007 postavena nová budova Moravského zemského archivu, koncem roku 2008 zde pak bylo otevřeno i nové nákupní centrum Campus Square, které však zasahuje i do sousední městské části Brno-Bohunice.

Do Starého Lískovce jezdí tramvaje číslo 6, 8 a a několik linek autobusů a trolejbusů Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.

V ulici Elišky Přemyslovny se nachází římskokatolický kostel sv. Jana Nepomuckého, který byl postaven v letech 1923-1925. +more Kousek pod kostelem, přímo naproti školní budově, se nacházel místní hřbitov. Byl v sedmdesátých letech zrušen.

Doprava

Spojení se zbytkem města zajišťuje dopravní podnik města Brna prostřednictvím tramvajových linek č. 6 jedoucí ze smyčky Starý Lískovec do Králova pole, nádraží, či linky č. +more 8, která zajišťuje spojení mezi Starým Lískovcem a Líšní, dále pomocí trolejbusových linek č. 25, zajišťující spojení mezi Starým Lískovcem a Líšní, a č. 37, která zajišťuje spojení mezi Starým Lískovcem a Mendlovým náměstím přes Kohoutovice. Taktéž přes Starý Lískovec projíždí autobus č. 50, který spojuje Komárov s Bystrcí, a autobus č. 82, který spojuje Lískovec s Vinohrady, či autobusy zajišťující dopravu mezi Brnem a jeho blízkým venkovem, tedy autobusy č. 401, 402, 403, 404 a 69.

Novinkou je od prosince 2015 expresní autobusová linka E50, jež spojuje Černovickou terasu s nově budovaným sídlištěm Kamechy na rozhraní Bystrce a Žebětína. O rok později vznikla další expresní autobusová linka E56, která zajišťuje spojení mezi Nemocnicí Bohunici a Technologickým parkem. +more V nočních hodinách je doprava zajištěna nočními autobusovými linkami N91 a N96.

Na jaře 2020 byly zahájeny práce na modernizaci železniční trati do Zastávky u Brna, v rámci které byla postavena nová zastávka Brno-Starý Lískovec. Otevření zastávky je plánováno na 12. +more prosince 2021, kdy dojde ke změně jízdních řádů. K této zastávce budou později prodlouženy trasy trolejbusů ze zastávky Osová.

Historický přehled

Pravěk

První doložené osídlení lokality je z mladší doby kamenné. V 70. +more letech zde byly nalezeny pozůstatky osady kultury s lineární keramikou z let asi 5000 až 4900 p. n. l. , které patří k nejrozsáhlejším z tohoto období na území Moravy. Průzkumy ukázaly, že jedna část osady byla oddělená palisádou a další část měla vlastní studnu, což byla na tu dobu složitá stavba. V roce 2020 zde proběhl záchranný archeologický průzkum další části osady, který předcházel vybudování tramvajové trati k Fakultní nemocnici v Brně. Při něm byl nalezen okraj tohoto sídliště a v něm pozůstatky dvou domů a mezi nimi stavební jámy, odkud byla brána hlína pro omítnutí zdí. Dále byly nalezeny sídlištní jámy a jáma zásobní a také rozličné předměty, jako keramické fragmenty, zbytky různých nástrojů nebo zlomky zvířecích kostí. Nalezeny byly i známky požáru domu z proutí a mazaniny.

Od nejstarších dob do 60. let 20. století

První zmínka o vesnici Lískovci pochází z roku 1314. Ves byla tvořena jádrem současné městské čtvrti, dosud existující původní vesnickou zástavbou v okolí Klobásovy ulice. +more Roku 1894 pak na severu obce začala vznikat osada Nový Lískovec. Součástí Brna se celá obec Lískovec stala 16. dubna 1919. Součástí jejího katastrálního území o rozloze 4,99 km² byl téměř celý moderní katastr Starého Lískovce, dále většina sousedního moderního katastru Nového Lískovce, západní část moderního katastru Bohunic se západní stranou ulice Humenná, a nepatrné části moderních katastrů Bosonoh a Ostopovic.

Ke katastrálnímu oddělení Nového Lískovce došlo v roce 1960, kdy zároveň zbytek katastru s historickou vsí získal název Starý Lískovec. Nově vzniklé k. +more ú. Starý Lískovec zahrnovalo vedle téměř celého moderního k. ú. Starý Lískovec i jižní část moderního k. ú. Nový Lískovec, zahrnující především většinu dnešního panelového sídliště Kamenný Vrch a západ moderního k. ú. Bohunice.

Od 70. let do současnosti

Roku 1972 byla ve Starém Lískovci a Bohunicích zahájena panelová výstavba. Na rozdíl od sousedních Bohunic byla ve Starém Lískovci provedena mnohem citlivěji, protože se nijak nedotkla původní zástavby Starého Lískovce. +more Přesah bohunické části budovaného sídliště na tehdejší katastr Starého Lískovce se stal důvodem k výrazné změně hranice mezi Bohunicemi a Starým Lískovcem, provedenou koncem 70. let. Návrh změny hranice, byl projednán s odborem Vnitřních věcí Národního výboru města Brna dne 20. prosince 1978. Bylo navrženo, aby nová hranice vstoupila v platnost k 1. dubnu 1979. K Bohunicím ze Starého Lískovce přešlo necelých 14 hektarů, přičemž většinu nové hranice vytvořila téměř celá ulice Osová, respektive východní okraj silnice v této ulici. Rozloha Starého Lískovce se tím zmenšila z 402,9 hektarů na tehdejších 389,1 hektarů a hranice mezi oběma katastry se prodloužila z 1108 metrů na 1326 metrů. Ve stejné době se řešila i výrazná změna hranice mezi Starým a Novým Lískovcem, navržená z důvodu přesahu panelového sídliště Nový Lískovec, budovaného od roku 1975, na sever tehdejšího katastru Starého Lískovce. Bylo navrženo posunout hranici mezi oběma katastry jižním směrem k severnímu okraji silnice v Jihlavské ulici, čímž se měl katastr Nového Lískovce, na úkor Starého Lískovce, výrazně zvětšit z původních necelých 113 hektarů na téměř 166 hektarů a hranice mezi oběma katastry se tím měla zkrátit na 1020 metrů. Dne 11. září 1979 byl tento návrh projednán s odborem Vnitřních věcí Národního města Brna a zástupcem firmy Brnoprojekt. Tento návrh následně projednala a schválila dne 8. listopadu 1979 rada Obvodního národního výboru Brno I. 29. listopadu 1979 byl pak tento návrh schválen i na schůzi rady Národního výboru města Brna. Následně byla celá změna hranice realizována, přičemž k Novému Lískovci přešlo ze Starého Lískovce necelých 53 hektarů.

K dalším změnám katastrálních hranic Starého Lískovce došlo v letech 2002 a 2011. Nejprve k +more_únor'>28. únoru 2002 vstoupila v platnost drobná změna hranice s Novým Lískovcem u severního okraje silnice v Jihlavské ulici, kdy k Novému Lískovci přešlo 23 m², nacházejících se pod jižní částí budovy s novolískoveckým číslem popisným 441. K 17. únoru 2011 pak vstoupila v platnost další změna hranice mezi Starým Lískovcem a Bohunicemi, tentokrát na křižovatce ulic Osová a Jihlavská, kdy ze Starého Lískovce přešlo k Bohunicím 4221 m², zatímco z Bohunic ke Starému Lískovci 3609 m².

K další drobné změně správní hranice městských částí Brno-Nový Lískovec a Brno-Starý Lískovec v roce 2012, kdy okrajová část katastrálního území Nový Lískovec přešla k území městské části Brno-Starý Lískovec, která zase předala do správy městské části Brno-Nový Lískovec malou okrajovou část katastrálního území Starý Lískovec.

Pamětihodnosti

Zámeček

Zámeček, budova v Lískovci, nebyl nic jiného než starý panský hospodářský dvůr, který si v Lískovci zřídily starobrněnské cisterciačky a měly na něm vždy své správce panství, k němuž Starý Lískovec patřil. Nebyl to tedy soukromý majetek, tím se stal až po zrušení cisterciáckého kláštera v roce 1782, ale i náboženský fond i následní majitelé v něm vždycky viděli především hospodářské centrum. +more Také údajný pobyt Elišky Přemyslovny patří spíše do oblasti pověstí, protože není nikde doloženo, že by v Lískovci vůbec pobývala, zvlášť když náležel k panství její největší sokyně, Elišky Rejčky, kterou neměla z duše ráda a vyhýbala se jí. Také s názvem zdejší ulice má tato pověst jen pramálo společného. Eliška Přemyslovna totiž založila klášter dominikánek u sv. Anny v roce 1312 na Pekařské ulici (dnes nemocnice u sv. Anny) a s panstvím Elišky Rejčky neměla nic společného, snad jen to, že tato její konkurentka založila onen klášter cisterciaček r. 1323 o několik desítek metrů níže na Mendlově náměstí a věnovala mu Starý Lískovec s dalším panstvím.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www.staryliskovec.cz/]Oficiální web[/url]

Starý Lískovec Starý Lískovec Starý Lískovec