Bronislaw Kaminski

Bronislaw Kaminski ( Bronislav Vladislavovič Kaminskij, 16. června 1899, Vitebská gubernie - 28. srpna 1944, Litzmannstadt) byl protisovětský kolaborant a velitel Ruské národní osvobozenecké armády (známá jako Kaminského brigáda), protipartyzánské formace vytvořené z řad místních obyvatel Lokoťské samosprávy, která spadala pod nacistické Německo na okupovaném ruském území. Později byla brigáda zařazena do útvarů Waffen-SS jako útočná brigáda SS R.O.N.A. Starší publikace uvádějí mylně jeho křestní jméno jako Mieczyslaw.

Život

Bronislav (někdy se objevuje německá transkripce „Bronislaw“) Kaminski se narodil ve Vitebské gubernii v carském Rusku, dnes polocký rajon v Bělorusku. Jeho otec byl etnický Polák ze smíšené polsko-běloruské rodiny a matka etnická Němka (později v nacistickém Německu označovaní jako Volksdeutsche). +more Podle polského autora Janusze Marszalece se Kaminski považoval za Rusa.

V Petrohradu studoval polytechnickou univerzitu a poté za ruské občanské války sloužil v Rudé armádě. Po demobilizaci dostudoval a po zkouškách pracoval jako inženýr v chemickém závodě. +more V roce 1935 byl vyloučen z komunistické strany a v roce 1937 během velké čistky zatčen za kritiku Stalinovy kolektivizace zemědělství a práce s Němci a Poláky. Byl obviněn z „příslušnosti ke kontrarevoluční skupině“. V roce 1941 byl propuštěn z vězení a usídlil se ve městě Brjansk, kde získal místo v místním lihovaru. Důvod propuštění zůstává nejasný.

Vůdce Lokoťské samosprávy

V průběhu října 1941 německý vojenský postup v Sovětském svazu dosáhl oblast Lokotě poblíž města Brjansk, které bylo německými sílami dobyto 6. října 1941.

Bronislav Kaminski v listopadu 1941, spolu s blízkým přítelem, učitelem v místní technické škole Konstantinem Voskobojnikem, oslovili německou vojenskou správu s návrhem pomoci Němcům při zřizování civilní správy a místní policie. Voskobojnik byl Němci jmenován starostou a hlavou Němci kontrolované místní milice a Kaminski se stal jeho zástupcem. +more Oba spolupracovali s útvary Heinze Guderiana a zorganizovali milici o počtu 10 000 ozbrojenců s cílem potírat ruské partyzány a udržet klid v německém zázemí. Konstantin Voskobojnik padl 8. ledna 1942 v boji a Kaminski převzal místo starosty a velitele milice. V roce 1942 dostala milice název Ruská národní osvobozenecká armáda (R. O. N. A. ) (rus. Русская Освободительная Народная Армия) a dosáhla počtu desítek tisíc vojáků. Během této doby byl Kaminski vedoucím představitelem Lokoťské samosprávy, která měla na svém území půl milionu obyvatel. Založil vlastní soudy, vězení a noviny. Bylo podporováno soukromé podnikání a kolektivní zemědělství bylo zrušeno. Ačkoli němečtí důstojníci a úředníci, jimž byly svěřeny okupační úkoly měli výhrady vůči Kaminskému, které byly živeny jeho arogancí a drzostí, byl Kaminského samosprávný prostor považován za příkladný ve srovnání s obvyklým systémem okupační správy.

SS

V červnu 1944 byla brigáda zařazena jako součást Waffen-SS a dostala název Waffen-Sturm-Brigade RONA. Kaminski obdržel hodnost Waffen-Brigadeführer der SS, jediný člověk s touto hodností.

V důsledku úspěšné sovětské letní ofenzívy Operace Bagration protipartyzánská činnost brigády skončila a její mužstvo (6-7 tisíc osob - některé zdroje udávají 3-4 tisíce) bylo přepraveno do výcvikového tábora SS Neuhammer ve Slezsku. Vznikly plány na vytvoření neněmecké SS divize a vznikla tak '+more_granátnická_divize_SS_(1. _ruská)'>29. Waffen-Grenadier Division der SS (russische Nr. 1)'. 1. srpna 1944 dostal Kaminski novou hodnost - Waffen-Brigadeführer a Major-General Waffen-SS.

Varšavské povstání

V roce 1944 se Kaminski zúčastnil potlačení Varšavského povstání v oblasti Ochota, kde R. O. +moreN. A. spáchala mnoho válečných zločinů (vraždy, znásilnění a rabování). Podle spolehlivých zpráv spáchali vojáci téměř 700 vražd, i když v době varšavského povstání tvořili jen 1% německých sil. Kaminski měl za to, že spadá přímo pod autoritu velitele SS Himmlera a nechtěl přijímat rozkazy od generála SS Ericha von dem Bach-Zelewského, který německým silám ve Varšavě velel.

Varšavské povstání začalo 1. srpna 1944 a 4. +more srpna 1944 byl vyhlášen bojový poplach brigády, která měla být použita k potlačení povstání. SS-Gruppenführer Heinz Reinefarth byl pověřen vedením Kampfgruppe Reinfarth, pacifikační jednotky, která se měla vytvořit z jednotek Kaminského spolu s oddílem Oskara Dirlewangera a několika oddíly pořádkových policejních sil Ordnungspolizei a dalších oblastních jednotek SS. Kaminský na osobní Himmlerův rozkaz vyčlenil ze své brigády pohotovostní skupinu 1700 svobodných mužů (některé zdroje uvádějí, že měli čtyři tanky T-34, jeden kus SU-76 a několik děl) a poslal je do Varšavy jako smíšený pluk pod velením velitele štábu Kaminského brigády, SS-Sturmbannführera Jurije Frolova. Frolov později v roce 1945 uvedl, že pluk měl až 1600 mužů a 7 dělostřeleckých kusů a 4 minomety.

Frolov v roce 1944 poznamenal, že Kaminski dal svým lidem svolení k rabování a mnozí jej využili. Brigáda brzy ztratila jakoukoli bojovou hodnotu a příslušníci jednotky se zaměřili výhradně na shromažďování cenností, ukradených z civilních domů. +more V masakrech ve čtvrti Ochota a ve čtvrti Wola bylo zabito asi 10 000 obyvatel Varšavy, civilistů a pacientů v nemocnicích, nejvíce z nich povraždili Kaminského muži.

Smrt

Heinrich Himmler použil zločinné jednání varšavské skupiny jako záminku, aby Kaminského a jeho vedení po vojenském soudu v Litzmannstadtu (Lodži) nechal popravit. Byli souzeni za krádež majetku Říše, protože odcizené cennosti měly být úředně odevzdány, ale Kaminski a jeho lidé se je pokusili udržet pro sebe. +more Existují také náznaky, že Kaminského vojáci během zásahu ve Varšavě znásilnili a zavraždili německé ženy, členky Kraft durch Freude. Pokud je to pravda, mohl to být další důvod k odsouzení. S Kaminským byl také popraven náčelník štábu brigády Waffen-Obersturmbannführer Ilja Šavykin.

Vojáci skupiny R. O. +moreN. A. dostali falešné vysvětlení, že Kaminski byl zabit polskými partyzány. Když Kaminského lidé toto vysvětlení odmítli, Gestapo vzalo Kaminského auto, strčilo ho do příkopu, rozstřílelo kulometem a všude po něm otřelo husí krev jako důkaz. Demoralizované zbytky jednotky byly odsunuty z města a umístěny na sever, daleko od jakékoli partyzánské činnosti. Po Kaminského smrti jeho jednotce velel SS-Brigadeführer a generálmajor policie Christoph Diehm.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Kolaboranti za druhé světové války Kategorie:Antikomunisté Kategorie:Rusové odsouzení k trestu smrti Kategorie:Ruští válečníci Kategorie:Ruští nacionalisté Kategorie:Narození v roce 1899 Kategorie:Narození 16. +more června Kategorie:Úmrtí v roce 1944 Kategorie:Úmrtí 28. srpna Kategorie:Popravení zastřelením Kategorie:Muži Kategorie:Členové KSSS Kategorie:Příslušníci SS Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Sovětští válečníci.