Budova magistrátu Ústí nad Labem

Budova magistrátu v Ústí nad Labem se nachází na Lidickém náměstí, v centru města Ústí nad Labem. Skládá se historicky a slohově ze dvou částí. První část orientovaná směrem na Lidické náměstí byla postavena v letech 1956-1961 dle návrhu architektů Jana Gabriela, Jiřího Fojta a Jiřího Nenadála v bruselském stylu. Mladší část vyprojektoval v roce 1985 architekt Rudolf Bergr a byla přistavěna z druhé strany od Mírového náměstí. Vznikl tak blok budov, kde vedle magistrátu města Ústí nad Labem sídlí i městská a státní policie, úřad práce, Státní fond životního prostředí a další instituce.

Popis

Magistrátní komplex se nachází v samotném středu města. Je lemován ulicemi Dlouhá na severu, Velká Hradební na západě, Zámečnická na jihu a Mírové náměstí na východě. +more Byť se jedná o dva objekty z různých dob, plynule na sebe navazují a vytváří uprostřed volné prostranství, které je přístupné jak z východu tak ze západu díky volným průchodům pod oběma částmi budov. Toto prostranství je zahradnicky upraveno a vedle zeleně se zde nachází i fontány a sousoší Rodina od Ivana Záleského z roku 1987.

Magistrát zároveň vhodně doplňuje celé náměstí, které je z druhé strany uzavřeno barokní budovou divadla. Strana u divadla je však výrazně užší, než ta, kde stojí magistrát. +more Design fasády ladí i s okolními objekty. Kabřincový obklad navazuje na tmavší kabřincový obklad domu Riunione, který byl vestavěn ve 20. letech 20. století; kruhová okna můžeme nalézt i na budově Krajského ředitelství policie, Lidické náměstí 9, od architekta Josefa Lišky z roku 1963.

==== Starší budova ==== Starší budova magistrátu Budova má půdorys nepravidelného písmene H, je orientována zhruba východ-západ. +more Jedna část směřuje na Lidické náměstí, druhá na nádvoří, které bylo v roce 1985 uzavřeno přístavbou podle návrhu architekta Rudolfa Bergra.

Hlavní část orientovaná severojižně je šestipatrová, kolmé části na obou stranách jsou třípatrové a část vystupující do náměstí uprostřed zasahující téměř přes tři patra obsahuje sál. Centrální průčelí je vyneseno na železobetonové nohy natřené tmavě šedou barvou. +more Je tak možné po obou stranách procházet pod budovou z náměstí do vnitrobloku. Nad oběma částmi je po celé délce prvního patra stříška, která je zakončena kovovým zábradlím světle modré barvy. To je tvořeno plochami plechu připomínající písmena A a V. V centrální části je na nohách pouze sál, zadní část budovy sedí na zemi a je zde široký vstup do budovy. V přízemí jsou čtvercové bloky oken zakryty bílým materiálem s malými kruhovými okny. Ta jsou k nalezení i v jižní části třípatrové části objektu až do výšky střechy.

Hlavní část fasády je rozčleněna polem obdélníkových oken v jednotlivých patrech a členění je ještě zdůrazněno sítí úzkých na světlých říms, prázdná pole mezi okny jsou šedomodré barvy. Zbytek je pokryt kabřincovou obkladačkou různých odstínů od cihlově červené až po tmavě hnědou. +more Ty jsou po stranách prolomeny obdélnými okny. Prostor sálu je pojat v podobném duchu jako centrální část budovy, s tím rozdílem, že hlavní části jsou světlé barvy pokryté pískovcem. V pohledu z vnitrobloku je členění podobné, pouze centrální část se schodištěm je vystouplá a stejně vysoká jako centrální budova. Je pokrytá kabřincem, centrální sloupec tří oken na patro je doplněn obdélnými bílými plochami kruhových oken. V rohu třípatrových budov jsou pak v každém patře terasy s již výše zmíněným zábradlím.

Objekt je podsklepen, střechy jsou ploché. V průčelí rohy šestého patra a jednacího sálu připomínají křídla ptáka.

==== Mladší budova ==== Ivana Záleského z roku 1987 a nová budova magistrátu Mladší část magistrátu navazuje svými křídly na starší část a vytváří tak uprostřed magistrátního komplexu volné prostranství. +more Tím, že je část proti staré budově delší, je na severu pětkrát uskočena směrem na jih. Výškově starou budovu nepřevyšuje. Křídla jsou stejně vysoká o třech patrech, kolmé křídlo je zvýšené o dvě patra stejně jako v případě staré budovy.

Historie

Původně se v těchto místech nacházela stará zástavba. Ta však byla během bombardování v roce 1945 poničena a následně po válce demolována. +more Již v roce 1947 přišel návrh jak volnou plochu vyplnit. Jejím autorem byl architekt Josef Hrubý. Následoval návrh Václava Hilského z roku 1949, až se v roce 1956 přistoupilo k realizaci návrhu architektů Jana Gabriela, Jiřího Fojta a Jiřího Nenadála. Ti se pravděpodobně inspirovaly předchozími návrhy. Objekt určený pro Krajský národní výbor získal dva roky po své dostavbě památkovou ochranu. V roce 1965 byl na fasádě zasedacího sálu umístěn kovový reliéf Alegorie na chemický průmysl Evy Kmentové a Olbrama Zoubka, který byl ale v roce 1993 sňat a uložen v městském muzeu.

Galerie

Soubor:Ústí nad Labem magistrát 2. jpg|Zadní část objektu z vnitrobloku Soubor:Ústí nad Labem - budova magistrátu, pohled z nádvoří obr02. +morejpg|Obrácený pohled k budově Rudolfa Bergra z roku 1985 Soubor:Ústí nad Labem, magistrát (29). jpg|Barokní divadlo. Vlevo vystupuje na nohách objekt sálu Soubor:Radnice - Magistrát (Ústí nad Labem) (3). jpg|Vstup do objektu pod plochou sálu Soubor:Ústí nad Labem, magistrát (27). jpg|Detail obdélných ploch s kruhovými okny Soubor:Ústí nad Labem, magistrát (24). jpg|Pohled na zadní část s terasami Soubor:Ústí nad Labem, magistrát (24) (cropped). jpg|Detail zábradlí Soubor:Ústí nad Labem, magistrát (36) (cropped). jpg|Detail kabřincového obkladu (vlevo), vpravo starší prvorepublikový dům Riunione obložený tmavší kabřincovou obkladačkou.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

magistrát Ústí nad Labem Kategorie:Stavby v Ústí nad Labem Kategorie:Kulturní památky v Ústí nad Labem Kategorie:Bruselský styl