Cesko.wiki Buněčné dělení
Author
Albert FloresTři základní typy buněčného dělení, mitóza a meióza jsou však výhradně u eukaryot Buněčné dělení je proces, při kterém z jedné mateřské buňky vzniká několik buněk dceřiných. Jednobuněčné organizmy se díky buněčnému dělení rozmnožují, mnohobuněčné organizmy jím zvyšují množství buněk ve svém těle. U prokaryotických organizmů (bakterie a archea) však probíhá odlišně od ostatních organizmů (tzv. eukaryot).
Příčné a podélné dělení
Často se rozlišuje několik typů dělení podle osy, v níž probíhá: * nepravidelné binární dělení - u améb, osa dělení není vždy stejná, je však vždy kolmá na dělící se jádro, * podélné dělení - u bičíkovců (Euglena), cytoplazma se dělí podélně, odpředu dozadu, * příčné dělení - u nálevníků (Paramecium), cytoplazma se dělí příčně mezi dvěma jádry
Buněčné dělení prokaryot
Buňky prokaryot, tedy bakterií a archeí, se obvykle dělí binárním dělením. Při binárním dělení (které však není úplně symetrické ) se buňka nejprve prodlouží na dvojnásobnou délku a replikuje svou DNA, načež se uprostřed začne vytvářet septum (přehrádka složená z dvou membrán a základu buněčné stěny). +more Septum vždy vzniká růstem dvou přepážek od protilehlých stran buňky do jejího centra, kde se obě části spojí. Při tomto procesu se uplatňují různé enzymy (např. transpeptidázy). Běžně z každé mateřské buňky vznikne jedna sesterská buňka, při nedokončeném dělení septa však může dojít ke vzniku shluků bakterií (viz článek koky). U streptokoků jsou místa růstu vzájemně orientovaná pod úhlem 180°, čímž vznikají řetězce. U stafylokoků je tento úhel 90°, což má za následek vznik shluků. Vyjma příčného dělení je známo ještě mnoho jiných alternativních způsobů dělení prokaryot, ty se však vyskytují minoritně (viz samostatné články bakterie a archea).
Buněčné dělení eukaryot
Buněčné dělení eukaryot probíhá odlišně než u prokaryot. Rozlišuje se mitóza, která se uplatňuje při běžném dělení somatických (tělních) buněk, a meióza, díky níž vznikají pohlavní buňky.