Báhoň

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Báhoň je obec nacházející se ve Středních Čechách v okrese Mělník. Leží přibližně 10 kilometrů severovýchodně od města Mělník. Podle posledního sčítání obyvatelstva v roce 2021 zde žije přibližně 250 obyvatel. Obec je známa svou malebnou přírodou a přítomností několika rybníků. Nachází se zde i kostel svatého Jiljí, který je považován za kulturní památku. Historie obce sahá až do 10. století, kdy byla poprvé zmiňována v písemných pramenech. Turisticky můžeme obec Báhoň využít jako východisko ke výletům do okolního kraje, který je bohatý na přírodní krásy i historické památky. V blízkosti obce se nachází například Hrad Veltrusy, který patří mezi nejvýznamnější památky regionu. Báhoň je také spojen s tradičními lidovými zvyky a slavnostmi. Mezi nejznámější patří Báhoňský masopust, který se koná každoročně v únoru. Tato slavnost přitahuje mnoho návštěvníků z okolí. Celkově je Báhoň klidnou a malebnou obcí, která nabízí možnosti pro rekreaci a relaxaci v přírodě. Díky své poloze a dostupnosti je také vhodným místem pro výlety a poznávání okolních památek.

Báhoň je obec na Slovensku v okrese Pezinok. Rozkládá se v dolní části úrodné trnavské tabule. Patří do malokarpatské vinařské oblasti, regionu Červený Kameň.

Žije zde obyvatel.

Historie

Nejstarší písemná zmínka o obci (villa Bahun) pochází sice až z roku 1244, počátky osídlení však sahají až do mladší doby kamenné, což dokazují nálezy neolitického sídliště - volutové a lengyelské kultury římsko-barbarského a slovanského sídliště a pohřebiště z doby velkomoravské. Od poloviny +more_století'>10. až do 13. století byla obec královským majetkem patřícím k bratislavskému hradu. Poté prošla rukama několika majitelů. Od roku 1580 držela Báhoň po dobu více než tři sta let zemanská rodina Jezernických, jejíž příslušníci se stali patrony zdejší farnosti.

V polovině 16. +more století byla Báhoň dvojjazyčnou německo-slovenskou obcí s převahou německy mluvícího obyvatelstva. Koncem století se zde usadili i chorvatští osadníci. V roce 1845 život v obci příznivě ovlivnilo vybudování koněspřežné dráhy z Bratislavy do Trnavy. Po 1. světové válce se začala rozvíjet činnost různých spolků, zejména divadelních ochotníků a sportovních klubů. V bývalém zámku Jezernických byl v roce 1930 zřízen Kaplického ústav pro slepce, který v podstatě slouží stejnému účelu dodnes.

Památky

Zdejší římskokatolický kostel sv. Františka z Assisi postavil v letech 1914-1921 architekt Milan Michal Harminc. +more V obci se dochovaly dvě kapličky, tři sakrální sochy a dva kříže z roku 1874 a 1906. Na návsi je pomník padlým v první a druhé světové válce.