Bílence (zámek)

Technology

12 hours ago

Author

Zámek Bílence se nachází v jihozápadní části stejnojmenné obce v okrese Chomutov. Stojí na okraji zemědělského dvora na pravém břehu Chomutovky v nadmořské výšce asi 260 metrů. Je využíván k hospodářským účelům a veřejnosti není přístupný.

Historie

Předchůdcem zámku byla gotická tvrz. Stejnojmenná ves je doložena k roku 1355, kdy ji držel Jindřich z Bílenců, který si pravděpodobně postavil také tvrz. +more Te je výslovně doložena je až k roku 1510, kdy ji vlastnil Jan z Cítova. V letech 1541-1556 ji vlastnila Anna Kateřina z Chrámců a po ní Močidlanští z Močidlan. Od roku 1572 patřila ves s tvrzí Adamovi ze Štampachu a od roku 1573 Havlovi Hrobčickému z Hrobčic. Havlův nejstarší syn Ladislav prodal Bílence roku 1618 Asmanovi staršímu ze Štampachu, jehož majetek byl po Bílé Hoře zkonfiskován a nejpozději v tomto období tvrz zanikla. Roku 1623 zakoupil panství od královské komory František Clary de Riva.

Ve druhé polovině 17. století byl u zbytků tvrze přistavěn hospodářský dvůr, v němž sídlil správce a majiteli se stali Michnové z Vacínova, po nich Krakovští z Kolovrat. +more Až roku 1738 Bílence zakoupil Jindřich Josef Auersperg a natrvalo připojil vesnici i s dvorem k červenohrádeckému panství.

V poslední třetině 18. století Auerspergové dali na místě původní tvrze postavit barokní zámek, který sloužil jako sídlo správy dvora. +more Jedním ze správců dvora byl Franz Storch (1820-1892), otec pozdějšího chomutovského starosty Ernsta Storcha.

Roku 2021 zahájil nový majitel Tomáš Karl rekonstrukci zámku pro své obytné a reprezentační účely, zrušil chov drůbeže a založil levandulová pole.

Stavební podoba

Socha svatého Jana Nepomuckého

Barokní zámek s klasicistními prvky zaujal severní nároží hospodářského dvora, při jehož výstavbě byl zavezen příkop starší tvrze. Je to obdélná přízemní stavba se sedlovou střechou. +more Hlavní průčelí je obráceno do dvora. Trojosé průčelí má mírně vystupující rizalit se čtyřmi pilastry, nesoucí štít s kuželkovou balustrádou, se dvěma vázami a dvěma poprsími římských císařů. Ve středu rizalitu je portál hlavního vstupu do zámku a po jeho stranách dvě oválná okna. Vstupní hala zámku na obdélném půdorysu má na klenbě zbytky štukového zrcadla a podobně zdobené štukové pilastry. Park je rozdělený cestami, keři a travnatými plochami s novou květinovou výsadbou.

Z hospodářského dvora se dochovala mimo jiné brána s pozdně gotickou brankou a na okraji areálu stojí socha svatého Jana Nepomuckého.