Bílenec
Author
Albert FloresBílenec je vesnice na okrese Louny, jedenáct kilometrů jihovýchodně od Podbořan. Nachází se v nadmořské výšce 357 metrů. Jedná se o místní část obce Petrohrad. V roce 2011 zde žilo 45 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o Bílenci pochází z roku 1352 v souvislosti s místním kostelem. Po husitských válkách byl Bílenec připojen k petrohradskému panství, s nímž sdílel osudy až do zrušení patrimoniální správy roku 1849. +more Třicetiletá válka způsobila, že ve vsi zůstalo jen osm hospodářů, podle jmen většinou Němců. Ti zde v roce 1921 tvořili už jedinou zastoupenou národnost.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 180 obyvatel (z toho 84 mužů), z nichž bylo 27 Čechoslováků a 153 Němců. Kromě dvou evangelíků a tří židů byli římskými katolíky. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 239 obyvatel: 54 Čechoslováků a 185 Němců. Až na dvacet evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 198 | 182 | 210 | 214 | 198 | 180 | 239 | 116 | 102 | 87 | 48 | 38 | 30 | 45 | 56 |
Domy | 30 | 31 | 34 | 35 | 38 | 38 | 46 | 42 | N/A | 29 | 22 | 29 | 33 | 35 | 34 |
Obecní správa
Po zrušení patrimoniální správy se při sčítaní lidu v letech 1869-1950 Bílenec byla samostatnou obcí v okrese Podbořany. V letech 1961-1980 byla částí obce Petrohrad v okrese Louny. +more Od 1. ledna 1981 do 28. února 1990 byla častí města Kryry v okrese Louny. Od 1. března 1990 je znovu částí obce Petrohrad.
Pamětihodnosti
Na nízkém návrší stojí barokní kostel svaté Maří Magdalény postavený v roce 1751 na místě staršího kostela zničeného během třicetileté války. Pod kostelem se nachází výklenková kaple z roku 1715, rovněž evidovaná mezi ohroženými nemovitými památkami, která byla přesunuta do vesnice při stavbě silnice R6. +more * Na vrcholu Vlčí hory jihovýchodně od vesnice stávalo ve starší době bronzové (2000-1500 př. n. l. ) hradiště Vlčí hora. Nedaleko odtud v lese stával snad od 13. století hrad Šprymberk. V roce 1483 se však již uvádí jako pustý. Dochovaly se po něm jen terénní pozůstatky opevnění a budov.
Rodáci
Bernhard Sperk (1839-1912), veterinář * Jaroslav Vinš (* 1947), hokejista