Cesko.wiki Běsno
Author
Albert FloresBěsno je česká vesnice v okrese Benešov. Nachází se asi 3 kilometry jihozápadně od města Benešov. Žije zde přibližně 130 obyvatel. Vesnice je poprvé zmíněna v písemných pramenech z 13. století. Původní název Běsno byl odvozen od osobního jména Bíza. V minulosti zde byl zámek, který byl však zbořen v roce 1730. Z původního zámku se dochovala pouze terasa a fragmenty zdí. V okolí Běsna se nachází řada přírodních památek a zajímavostí. Například nedaleko vesnice se nachází Běsenský rybník, který je oblíbeným místem pro rybaření. Také zde lze nalézt památku na českého básníka Jaroslava Seiferta - pamětní desku umístěnou na domě, ve kterém básník prožil část své mládí. V obci se rovněž nachází malý kostel svatého Jana Nepomuckého, který byl postaven v roce 1888. Kostel je jednolodní a vyznačuje se novogotickou architekturou. Běsno je oblíbeným cílem turistů, zejména díky svému klidnému a malebnému prostředí. Zdejší příroda láká k procházkám a cyklistickým výletům.
Běsno je vesnice, část obce Kryry v okrese Louny, devět kilometrů jihovýchodně od Podbořan.
Název
Původní název vesnice zněl Běsna a byl odvozen ze slova běs. Ke změně na Běsno došlo v 16. +more století. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: „in Pyesna“ (1342), Biestna (1352), Byesna (1367-1369), Byestna (1384-1399), Byezna (1405), „in Bissna“ (1379), „in villa Byestnye, in Biestna, in Biestnie“ (1388), Byesna (1410), v Běsně (1474), ve vsi Běsně (1522), Biesno (1595), Vezen (1654), Wessen a Wiesen (1787), Wieszen (1846) a Běsno, Bězno nebo německy Wieszen (1854).
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1342, kdy většina vsi patřila křižovníkům Svatomářským a část měšťanům. Koncem 14. +more století části vsi vlastnili měšťané z Prahy, Žatce a Rakovníka. V roce 1434 vesnici vlastnil vladycký rod Vlčků z Minic a po nich byla přikoupena k petrohradskému panství. V roce 1595 zde existoval samostatný statek Beneše Libštejnského z Kolovrat, kterému byl v roce 1623 zkonfiskován a s celou vsí připojen k Nepomyšli.
Samostatná škola byla v obci zřízena už v roce 1801.
Přírodní poměry
Severní částí vesnice protéká Očihovecký potok. Část katastrálního území východně od silnice z Vrbice do Soběchleb zasahuje na území přírodního parku Džbán. +more Západně od vsi se nacházejí chmelnice.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 493 obyvatel (z toho 233 mužů), z nichž bylo 26 Čechoslováků, 460 Němců a sedm cizinců. Kromě jednoho evangelíka a čtrnácti židů se hlásili k římskokatolické církvi. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 494 obyvatel: 75 Čechoslováků, 416 Němců a tři cizince. Většina stále byla římskými katolíky, ale žili zde také dva evangelíci, jeden člen církve československé a osm lidí bez vyznání.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 458 | 498 | 511 | 519 | 510 | 493 | 494 | 214 | 249 | 213 | 142 | 100 | 104 | 115 |
| Domy | 63 | 67 | 83 | 92 | 82 | 88 | 98 | 92 | . | 58 | 45 | 67 | 66 | 67 |
Pamětihodnosti
Uprostřed návsi stojí kostel svatého Mikuláše s gotickým presbytářem a barokní lodí z počátku 18. století. +more U silnice do Soběchleb je barokní Špýchar z roku 1740.
Osobnosti
Po roce 1926 jako učitel na místní škole působí básník Jan Alda.
Rodáci
Eduard Fiedler (1. října 1890 - 12. +more června 1963 Stuttgart, Německo), pedagog, v letech 1938-1945 starosta města Chomutov, v letech 1952-1960 ministr pro záležitosti odsunutých, uprchlíků a válečných poškozenců ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. * Franz Josef Anton von Pirkershausen (1841-1906 Wolfsberg, Rakousko), námořní důstojník, od 1895 velitel křižníku Císař Franz Josef I.
Galerie
File:Besno-spychar-celkovy-pohled.jpg|Barokní sýpka File:Besno-spychar-erb-dietrichtejn.jpg|Erb nad vchodem do sýpky