Břetislav Petránek

Technology

12 hours ago

Author

Břetislav Petránek (23. března 1906 – 1. února 924) byl český právník a politik, který aktivně působil v meziválečné Československé republice. Petránek se narodil v Uničově, absolvoval právnickou fakultu a v roce 1929 se stal advokátem v Praze. Stal se aktivním členem Československé národně demokratické strany (ČSNS) a zapojil se do veřejného života. Petránek byl zvolen poslancem Národního shromáždění v letech 1935 a 1939. Byl známý svými politickými aktivity na ochranu menšin a práv žen. Po německé okupaci Československa roku 1939 byl Petránek zatčen a vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen a později v Buchenwaldu. Po skončení druhé světové války se vrátil k advokacii a politické činnosti. Byl členem obnovené ČSNS a po únorovém převratu v roce 1948 se stal obětí komunistického režimu. Byl obviněn z velezrady a špionáže a v roce 1950 odsouzen k doživotnímu trestu. Zemřel ve vězení v roce 1955. Břetislav Petránek zanechal významnou stopu v československém politickém a právnickém prostředí. Byl příkladem odvážného a principiálního boje za demokracii a lidská práva.

Břetislav Petránek (11. prosince 1918 Červené Pečky, Bojiště (okres Kolín) - 1. června 1981 Hradec Králové) byl český architekt, který se podílel ba zvýšení architektonické úrovně Hradce Králové a ovlivnil další generaci místních architektů.

Narodil se v rodině zednického mistra. Vystudoval reálné gymnázium v Kolíně (1937) a poté se věnoval studiu architektury na pražském ČVUT, které úspěšně dokončil. +more Následně šest let pracoval v ateliéru architekta Jaroslava Fragnera. Většinu svého profesního života však zasvětil Hradci Králové, kde pracoval od roku 1949 až do své smrti v roce 1981. V tamním Stavoprojektu působil jako vedoucí architektonického ateliéru a později jako projektant urbanistického střediska.

Společně s dalšími kolegy se podílel na poválečném rozvoji Hradce Králové. Navázal na tradici a přístupy Josefa Gočára z 20. +more let 20. století, čímž přispěl ke kontinuitě a stabilitě územního plánování a koncepční výstavbě Hradce Králové v 60. letech 20. století. Spolu s Janem Zídkou se v letech 1960 a 1970-1975 podílel na územních plánech města. Ve spolupráci s Františkem Křelinou st. navrhl dostavbu Gočárovy třídy.

Velkou část profesní kariéry se věnoval královéhradeckému sídlišti Labská kotlina II, kde působil jako šéfprojektant. Právě za toto sídliště obdržel státní cenu na celostátní přehlídce architektonických prací za období 1972-1973. +more Dostal Cenu Josefa Gočára i Cenu Josefa Havlíčka.

Byl rovněž hlavním architektem stavby polikliniky v Žamberku. Stavba byla zahájena 20. +more 11. 1956. Ke kolaudaci došlo v průběhu roku 1962 a k uvedení do provozu dne 4. 11. 1962. Zajímavostí jsou sgrafita na fasádě.

Byl dlouholetým členem poradního sboru pro architekturu a územní plánování v Hradci Králové. Účastnil se architektonických soutěží, i jako porotce.