Břežské knížectví

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Břežské knížectví bylo feudalním státem, který existoval v období středověku na území dnešní České republiky. Knížectví se nacházelo na pomezí Čech a Moravy v oblasti Břežského podrůží. Vzniklo v 10. století jako samostatný politický útvar a nejvýznamnějším městem zde byla Břeží. Břežské knížectví mělo strategický význam, protože se nacházelo blízko hranic s Německým královstvím. Během své existence bylo několikrát napadeno německými vojsky, ale vždy se mu podařilo útoky odrazit. Knížectví mělo vlastní právo, které bylo založeno na místních obyčejích a zvyklostech. V 14. století se knížectví dostalo pod kontrolu krále Jana Lucemburského, který zde zřídil nové správní a soudní orgány. Poté se stalo součástí českého království a bylo spravováno podle českého práva. V 15. století bylo Břežské knížectví dobyto husitskými vojsky, ale brzy se vrátilo pod kontrolu českého krále. Během třicetileté války bylo knížectví významným centrem bojů, a to jak mezi švédskými a císařskými vojsky, tak mezi katolíky a protestanty. V roce 1635 bylo knížectví zrušeno a jeho území bylo přičleněno ke Krumlovskému panství. Dnes je Břežské knížectví pouze historickou památkou, o které se dochovaly pouze málo záznamů. Přesto zdejší archeologické vykopávky a výzkumy poskytují důležité informace o životě a kultuře obyvatel tohoto území v minulosti.

Břežské knížectví (polsky Księstwo Brzeskie, německy Fürstentum Brieg) bylo jedním ze slezských knížectví, které se nacházelo v Dolním Slezsku. Jeho hlavním městem byl Břeh (nyní Brzeg).

Historie

Knížectví vzniklo roku 1311 při dělení Lehnického knížectví a už roku 1329 se poddalo Českému království a patřilo k zemím Koruny české. Knížectví vládla větev slezských Piastovců a to až do roku 1675. +more Roku 1419 bylo znovusjednoceno s Lehnickým knížectvím, poté se znovu oddělilo a sjednotilo se s Lehnickem roku 1669. Bylo součástí posledního autonomního slezského knížectví Lehnicko - Volovsko - Břežského až do smrti posledního Piastovce Jiřího IV. Viléma roku 1675. Po jeho smrti knížectví přímo vládli čeští králové z rodu Habsburků.

+more9|vlevo'>Hrad Brzeg Roku 1537 uzavřel břežský kníže Bedřich II. smlouvu s braniborským kurfiřtem Jáchymem II. dědickou smlouvu, podle níž mělo knížectví v případě vymření Piastovců připadnout Hohenzollernům. Po smrti Jiřího IV. Viléma ovšem Habsburkové odmítli uznat platnost této smlouvy a knížectví vládli sami. Ovšem roku 1740 tuto smlouvu použil jako záminku Fridrich II. Veliký pro vpád do Slezska během válek o dědictví rakouské.

Přehled břežských knížat

1311-1352 - Boleslav III. +more Marnotratný * 1352-1356 - Kateřina (vdova po Boleslavovi III. ) * 1356-1398 - Ludvík I. (syn Boleslava III. ) * 1398-1399 - Jindřich VII. (syn Ludvíka I. , od 1361/2 spoluvládce) * 1399-1436 - Ludvík II. (syn Jindřicha VII. ) * 1436-1449 - Alžběta z Hohenzollern (vdova po Ludvíku II. ) * 1449-1453 - vzpoura, přímo pod českou korunou * 1453-1488 - Fridrich I. Lehnický * 1488-1503 - Ludmila z Poděbrad (vdova po Bedřichu I. ) * 1503-1521 - Jiří I. * 1521-1547 - Fridrich II. Lehnický * 1547-1586 - Jiří II. Zbožný * 1586-1590 - Barbara (vdova po Jiřím II. ) * 1590-1602 - Jáchym Bedřich * 1602-1639 - Jan Kristián Břežský * 1639-1664 - Jiří III. Břežský * 1664-1672 - Kristián * 1672-1675 - Jiří IV. Vilém.

(v přehledu nejsou zachyceni všichni regenti, spoluvládci a různá dělení a spojování knížectví)