Camille Flammarion

Technology

12 hours ago

Author

Camille Flammarion (1883) Nicolas Camille Flammarion (26. února 1842 Montigny-le-Roi - 3. června 1925 Juvisy-sur-Orge) byl francouzský astronom, přírodovědec a spisovatel.

Životopis

Šlo o žáka pařížské hvězdárny, který se jako jeden z prvních zasadil svými díly o popularizaci vědy, a to nejen astronomie, ale také například meteorologie či geologie. Většina jeho děl byla záhy po francouzském vydání přeložena do češtiny, Flammarion se dokonce stal na nějaký čas jedním z nejpřekládanějších autorů do češtiny (většinu jeho spisů do češtiny přeložil literární a divadelní kritik Jindřich Vodák). +more Dvě okolnosti však zapříčinily, že na něj vědecká obec téměř zanevřela (zmínka o něm se již neobjevuje ani v současné Všeobecné encyklopedii Diderot). Tou první byly jeho fantastické romány, které zpracovával podobně jako svá vědecká díla, a protože se sám nikdy nepovažoval za spisovatele, nedokázal či nechtěl přísně oddělovat své fantastické romány od vědeckých děl. Druhou okolností, jež vedla téměř k zatracení jeho jména i díla, byl jeho zájem o posmrtný život a projevy duše; tomuto vědeckému bádání se ke konci života věnoval se stejnou vervou jako bádání přírodovědeckým dříve. Nicolas Camille Flammarion (1842-1925) se svojí první ženou Sylvií Flammarion († 1918/1919) Byl neobyčejně nadaný od svého zrození. V pěti a půl letech uměl číst a psát, v deseti letech začal studovat latinu, v patnácti letech napsal své první dílo Cosmogonie universale, přírodopisnou studii o původu světa. Ve svých devatenácti napsal svoji první tištěnou knihu O mnohosti světů obydlených, která již dosáhla čtenářského úspěchu a byla přeložena do téměř všech evropských jazyků. Nesmírně aktivní byl nejen ve své astronomické literární tvorbě, kterou probudil zájem o astronomii i u lidových vrstev. Ve svých dvaceti letech se stal pomocným počtářem v Bureau des Longitudes, o tři roky později vědeckým spolupracovníkem redakcí Cosmos, Magasin pittoresque a Siecle. Od roku 1882 ředitelem hvězdárny v Juvisy u Paříže (kde o 43 let později zemřel), ve stejném roce založil „Měsíčnou revui astronomie, meteorologie a fysiky zeměkoule“. V roce 1887 založil Francouzskou astronomickou společnost (Hvězdářský spolek francouzský). Jeho žákem byl český popularizátor astronomie Artur Kraus. Do okruhu jeho přátel patřil i český malíř Alfons Mucha.

Jako první navrhl jména měsíců Triton pro Neptun a Amalthea pro Jupiter, i když byla oficiálně přijata až později.

Dílo

Obecná kosmogonie (Cosmogonie universale), 1857 * O mnohosti světů obydlených (La pluralité des mondes habités), 1861 - první román * Světy imaginární a reálné (Les mondes imaginaires et les mondes réels), 1865 * Merveilles célestes, 1865 * Études et lectures sur l'astronomie, 1867 * Bůh v přírodě (Dieu dans la Nature), 1867 * Cesty v balónu (Voyages en ballon), 1868 * Koprník a soustava světová (Vie de Copernic et histoire de la découverte du système du monde), 1872 * Atmosféra (L'atmosphère), 1872 - dílo zahrnující celou meteorologii * Lumen (Lumen), 1873 - fantastický román * Les terres du ciel, 1877 * Populární astronomie (Astronomie populaire), 1879 - nejúspěšnější vědecká práce, které se prodalo přes 100.000 výtisků * Uranie (Uranie), 1889 - fantastický román * Konec světa (Le fin du monde), 1893 - snad nejvýznamnější fantastický román, který obsahuje i zevrubný životopis * V paprscích luny, 1893 - fantastický román * Stella, 1897 - fantastický román * Výlety do nebe, 1899 - fantastický román * Pouť nebeská, 1904 * Divy nebeské (1908) - četba pro večery * Malá popisná astronomie (1909) - * Vědecké zvláštnosti (1909) * Zemětřesení (1910) * Výbuch na ostrově Martiniku (1911) * Vědecké úvahy (1917) * Záhada smrti, 1921 * Vědecké zvláštnosti * Vědecké úvahy * Na nebi a na zemi * Strašidelné domy, 1923 * Neznámo a záhady lidské duše, 1924