Caprivi

Caprivi je rovinatá země trpící pravidelnými záplavami Caprivi (zvané také Itenge nebo Pás Caprivi) je strategicky významné území v Africe, na severovýchodě Namibie, kde tvoří jednu z provincií - vytváří úzký, přes 400 km dlouhý "jazyk", zasahující mezi Angolu a Botswanu. V roce 1890 se stalo součástí Německé jihozápadní Afriky: Němci je získali od Angličanů, aby měli přístup k řece Zambezi a tím i k Indickému oceánu, u něhož ležela další jejich država, dnešní Tanzanie (plán se nezdařil, neboť Zambezi není kvůli Viktoriiným vodopádům splavná). Území bylo pojmenováno podle tehdejšího německého kancléře Lea von Caprivi (jeho rodina měla kořeny v dnešním Slovinsku, jeho předci se psali Kopriva). Caprivi má okolo 20 000 kilometrů čtverečních a přes 80 000 obyvatel, hlavním městem je Katima Mulilo (asi 20 000 obyvatel). Během jihoafrické okupace bylo Caprivi polonezávislým bantustanem a sloužilo jako vojenská základna pro angolské protivládní hnutí UNITA. V roce 1990 se stalo součástí samostatné Namibie, v roce 1994 vypuklo povstání za nezávislost, vedené Mushakem Muyongem a jeho Armádou osvobození Caprivi (CLA). Důvody byly jak etnické (obyvatelé Caprivi patří převážně k národu Loziů, také známému jak Barotse, kdežto v Namibii vládnou většinoví Ovambové), tak ekonomické: oblast má zachovanou přírodu i značné nerostné zdroje. Po několika ozbrojených srážkách bylo povstání potlačeno a Muyongo uprchl do Dánska. Stabilizace poměrů umožňuje využití regionu, převážně pro ekoturistiku.

V roce 2013 se namibijské úřady rozhodly odstranit geografické názvy spojené s koloniálním obdobím. V rámci akce bylo Caprivi oficiálně přejmenováno na region Zambezi.