Carl Gustav Rehnskiöld

Erb hraběte Rehnskiölda. Převládající částí erbu je běžící sob. Nad ním vzpřímený meč obklopený vavřínovými věnci , symbolizující vítězství u Fraustadtu. Hrabě Carl Gustav Rehnskiöld  (6. srpna 1651 Stralsund - 29. ledna 1722) byl švédský polní maršál ( Fältmarskalk ) a královský rada. Byl hlavní vojenský poradce švédského krále Karla XII. a sloužil jako zástupce vrchního velitele švédské armády, měl na starosti vzdělávání a rozvoj. Následkem porážky v bitvě u Poltavy strávil v ruské zajetí. Za své služby v armádě získal titul hraběte.

Životopis

Carl Gustav Rehnskiöld se narodil 6. srpna 1651 ve Stralsundu ve Švédském Pomořansku. +more Jeho rodiči byli vládní rada Pomořanska Gerdt Antoniison Rehnskiöld (1610-1658), původně Keffenbrinck a Birgitta Torskeskål. Potomci otce pocházeli z Vestfálska a jejich sídlem byl hrad Rehne v severní části provincie Münsterland. Gerdt Rehnskiöld původně sloužil jako písař v Kammarkollegiu (orgán státní správy, dnes podřízen ministerstvu financí) a později jako zástupce koruny u krále Gustava Adolfa II. (správní doprovod během královského vojenského tažení v Německu). Díky jeho úsilí o údržbu švédských vojsk během třicetileté války se stal v roce 1639 s přispěním královny Kristiny naturalizovaným švédským šlechticem a po svém rodinném sídle přijal jméno Rehnskiöld. Carl Gustav Rehnskiöld byl osmým z jedenácti dětí. Po otcově smrti v roce 1658 měl Carl Gustav dva bratry a dvě sestry. Vládní rada Philip Christoff von der Lancken a regionální rada Joachim Cuhn von Owstien byli blízcí přátelé Gerdta Rehnskiölda před jeho smrtí a stali se po jeho smrti jejich opatrovníky. Sourozenci trpěli finančními potížemi, částečně kvůli finančním problémům jejich otce a kvůli sporům o dědictví mezi sourozenci a třetí manželkou a vdovou Annou Catharinou Gärffeltovou. Opatrovníkům byla poskytnuta nedostatečná finanční pomoc z dědictví, na kterou si sourozenci opakovaně stěžovali u švédské vlády. Švagr Carla Gustava Rehnskiölda Anders Appelman se později aktivněji zapojil do výchovy sourozenců a dal prostředky na další vzdělávání Carla Gustava a jeho bratrů. Carl Gustav Rehnskiöld se věnoval domácímu vzdělávání a ve věku 20 let nastoupil na university v Lundu. Zde studoval teologii, historii, jazyky a filozofii. Zúčastnil se přednášek s historikem a filozofem Samuelem von Pufendorfem, který si toho nadšeného studenta všiml a pod jeho vedením mu nabízel individuální lekce. Carl Rehnskiöld přepsal Pufendorfovo dílo: Einleitung zur Historie der vornehmsten Reichen und Staaten in Europa (vytištěno ve Frankfurtu až v roce 1682), poskytl rukopis Pufendorfovy osobní poznámky a uchovalo si ho po zbytek svého života. Carl Gustaf Rehnskiöld Rehnskiöld vstoupil do švédské armády ve věku 22 let a v roce 1673 získal místo u praporu kapitána Reinholda Anrepa v pluku Närke-Värmland. Již v následujícím roce byl jmenován poručíkem pluku královny vdovy Hedviky Eleonory Holštýnsko-Gottorpské. V roce 1675 přešel k Upplandskému pluku a 12. února 1676 se stal důstojníkem pěšího pluku - Svea livgarde.

Kariéra v armádě

bitva u Narvy 1700 V roce 1676 se účastnil ve Skånské válce svého první vojenského tažení u města Tostebro proti dánské armádě. +more Účastnil se bitev u Halmstandu, Lundu, Landskrona. Byl jmenován králem Karlem XI. rytmistrem. V bitvě u Lundu převzal velení pluku a byl povýšen na majora díky své statečnosti. V roce 1677 se stal podplukovníkem. Následně sloužil na norské frontě v provincii Bohuslän. V roce 1679 byla s dánské podepsána mírová smlouva a švédská armáda byla demobilizována. V roce 1690 až 1692 působil v Nizozemí jako pozorovatel a vojenský instruktor. Po návratu do Švédská byl jmenován generálem kavalerie. V opatství Herrevad a Ljungbyhed organizoval pro svůj pluk rozsáhlé výcvikové aktivity a tvrdě pracoval na tom, aby byl dobře vybavený a efektivní v boji. Pod jeho vedením se pluk (Skanska husarregementet) stal vzorovým plukem ve švédské kavalérii. Když zemřel král Karel XI. v roce 1697, přidělil nový král Karel XII. Carlu Rehnskiöldovi titul barona a jmenoval jej generální guvernérem provincie Skåne a také generálporučíkem jezdectva. Rehnskiöld se zasloužil o rozvoj bojové taktiky, která sama vycházela z útočné taktiky navržené Gustavem Adolfem, Johanem Banérem a Karlem X. Gustavem . V roce 1701 se stal hlavním vojenským poradcem a mentorem krále. Rehnskiöld obhajoval, aby byla pěchota organizována do praporů po 600 vojácích, jedna třetina byli pikenýři a dvě třetiny mušketýři. Po salvě z blízka následoval rychlý pochody s hroty a tasenými meči. Jízda by byla rozdělena na roty po 125 jezdcích, které se nabíraly v seskupených klínových formacích plnou rychlostí. Tato taktika byla v příkrém kontrastu s kontinentálním vzorem, který obhajoval protiútok během taktiky střelby a karakoly. Švédské jednotky měli pocházet ze stejné oblasti, aby tak vytvářet silné vazby mezi vojáky a důstojníky. Přísná disciplína a vysoká morálka mezi jednotkami by byla udržována prostřednictvím křesťanského náboženství a věrnost se přísahala králi a jeho pluku na standartu. Dokončil vojenské přidělení provincie Skåne a měl za úkol stanovit plán obrany království před nadcházející válkou s Dánskem. Dánsko mělo napjaté vztahy s vévodstvím Holštýnsko-Gottorpským na jihu, které bylo spojeno se Švédskem. Rehnskiöld prosazoval, aby každá provincie by byla bráněna svými vlastními přidělenými pluky. Východní provincie byly posíleny přidělenými finskými pluky a více než 100 stálými pevnostmi, které střežily poddůstojnické pluky. Aby království mělo úspěšnou obranu, švédské námořnictvo muselo mít nadvládu nad Baltským mořem. Vzhledem k tomu, že armáda neměla dragounské pluky, rozhodl se zřídit svůj vlastní pluk. Rehnskiöld z něj chtěl udělat elitní jednotku bojující po boku krále a sestávala by se pouze z mužů z pevninského Švédska. V roce 1697 se oženil s Elisabeth Funck. V roce 1699 se manželům narodila dcera, která zemřela v následujícím roce. V roce 1700 začala Velká severní válka, jeho armáda po krátkém působení v dánské provincii Zéland na pobaltskou frontu, kde ruská armáda obléhala švédskou základnu Narva. V bitvě u Narvy bylo ruské vojsko poraženo, sám Carl Gustav Rehnskiöld vedl útok švédské armády společně se švédským králem. V roce 1702 až 1703 vedl polské tažení proti polskému králi Augustu II. . V létě roku 1705 převzal velení armády ve Velkopolsku, skládající se z asi 10 000 mužů. Měl za úkol chránit krále Karla XII. a zadní část švédské hlavní armády před Augustem II. a jeho saskou hlavní armádou. Saské síly zahrnovaly celkem 25 000 mužů, posílených ruskými pomocnými silami. V roce 1706 zvítězil bitvě u Fraustadtu nad sasko-ruským vojskem, po bitvě bylo údajně zmasakrováno 500 ruských zajatců. Následoval přesun přes Slezsko a obsazení Saska. Téhož roku byla podepsána mezi Švédském a Saskem Altranstädtská smlouva. V roce 1707 se švédskou armádou pod vedení krále zaútočili na Rusko, kde se střetli v několika bitvách, které skončili bez rozhodujícího vítězství a taktickým ústupem cara Petra I. Velikého a ponecháním území spálené země. Po přezimování se rozhodli zaútočit švédská vojska u Poltavy. V bitvě u Poltavy v roce 1709 zvítězili ruská vojska na švédskými. Carl Gustav Rehnskiöld byl zajat. V roce 1718 byl propuštěn z ruského zajetí. Po propuštění byl členem královské rady. Zemřel v roce 1722 na následky šrapnelu způsobené za ruského tažení.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

Literatura

Bain, Robert Nisbet (1895), Charles XII and the Collapse of the Swedish Empire, 1682-1719, New York: G. P. +more Putnam's sons, * Englund, Peter (1988), Poltava: Berättelsen om en armés undergång [The Battle that Shook Europe: Poltava and the Birth of the Russian Empire] (in Swedish), Stockholm: Atlantis, * Ericson Wolke, Lars (ed); Iko, Per (2003), Svenska slagfält [Swedish battlefields] (in Swedish), Stockholm: Wahlström & Widstrand, * Eriksson, Ingvar (2007), Karolinen Magnus Stenbock [Carolean Magnus Stenbock] (in Swedish), Stockholm: Atlantis, * From, Peter (2007), Katastrofen vid Poltava - Karl XII:s ryska fälttåg 1707-1709 [The disaster at Poltava - Charles XII's Russian campaign 1707-1709] (in Swedish), Lund: Historiska Media, * Hatton, Ragnhild Marie (1985), Karl XII av Sverige [Charles XII of Sweden] (in Swedish), Köping: Civiltryck, * Hjärne, Harald (1902), Karl XII. Omstörtningen i Östeuropa 1697-1703 [Charles XII. The overthrow of Eastern Europe 1697-1703] (in Swedish), Stockholm: Ljus förlag * Konow, Jan von (2001), Karolinen Rehnskiöld, fältmarskalk [Carolean Rehnskiöld, Field Marshal] (in Swedish), Stockholm: J. von Konow, * Kuylenstierna, Oswald (1899), Striderna vid Göta älfs mynning åren 1717 och 1719 [The skirmishes at the mouth of Göta älv between 1717 and 1719] (in Swedish), Stockholm: Norstedt * Laidre, Margus; Melberg, Enel (1996), Segern vid Narva: början till en stormakts fall [The victory at Narva: the beginning of the end of a great power] (in Swedish), Stockholm: Natur & Kultur, * Liljegren, Bengt (2000), Karl XII: en biografi [Charles XII: a biograpfy] (in Swedish), Lund: Historiska Media, * Massie, Robert K. (1986), Peter den store: hans liv och värld [Peter the Great: His Life and World] (in Swedish), Stockholm: Bonniers, * Moltusov, Valerij Aleksejevitj (2009), Poltava 1709: Vändpunkten [Poltava 1709: The turning point] (in Swedish), Stockholm: Svenskt Militärhistoriskt Bibliotek, * Norrhem, Svante (2010), Christina och Carl Piper: en biografi [Christina and Carl Piper: a biography] (in Swedish), Lund: Historiska media, * Palmgren, Sebell (1845), Biographiskt lexicon öfver namnkunnige svenska män: Tolfte bandet [Biographical dictionary of well-known Swedish men: Volume Twelve] (in Swedish), Uppsala: Wahlström & Widstrand * Quennerstedt, August (1903), Karolinska krigares dagböcker jämte andra samtida skrifter / 2. J. Lyths & L. Wisocki-Hochmuths dagböcker [Diaries of Carolean warriors along with other contemporary writings / 2. J. Diaries of Lyth & L. Wisocki-Hochmuth] (in Swedish), Lund * Rosander, Lars (2003), Sveriges fältmarskalkar: svenska fältherrar från Vasa till Bernadotte [Sweden's field marshals: Swedish commanders from Vasa to Bernadotte] (in Swedish), Lund: Historiska media, * Sjöström, Oskar; Nilsson, Bengt (2008), Fraustadt 1706: ett fält färgat rött [Fraustadt 1706: a field tinted with red] (in Swedish), Lund: Historiska media, * Wetterberg, Gunnar (2006), Från tolv till ett: Arvid Horn (1664-1742) [From twelve to one: Arvid Horn (1664-1742)] (in Swedish), Stockholm: Atlantis, * Åberg, Alf (1998), Av annan mening: karolinen Axel Gyllenkrok [A different opinion: carolean Axel Gyllenkrok] (in Swedish), Stockholm: Natur & Kultur, * Åstrand, Göran (1999), Här vilar berömda svenskar [Here rests famous Swedes] (in Swedish), Bromma: Ordalaget, ISBN 91-89086-02-3.

Kategorie:Muži Kategorie:Narození 1651 Kategorie:Narození 6. +more srpna Kategorie:Narození v Meklenbursku-Předním Pomořansku Kategorie:Švédští generálové Kategorie:Švédští šlechtici Kategorie:Úmrtí 1722 Kategorie:Úmrtí 29. ledna.