Castrum

Zrekonstruovaná brána castra Biriciana (Bavorsko) Castrum (mn. č. castra) označuje římský vojenský tábor, ve kterém sídlila celá legie, tj. 5 000 - 6 000 mužů. Sloužil k ochraně vojska. Byl obehnaný příkopem a valem z vykopané zeminy, případně zdí. Tábory se dělily na pochodové (budované během tažení před každou nocí), přechodné (určené pro delší pobyt vojáků na nepřátelském území např. během zimy) a pevné (stálé základny útvarů např. v Limes Romanus). Pevný tábor pro jednu legii zabíral plochu zhruba 20 ha. Tábor určený pro menší jednotky (kohorta, ala, auxilia) býval označován jako castellum.

Základní tvar tábora

Legionářský tábor; horní strana je obrácena k nepříteli 1 Principia 2 Via Praetoria 3 Via Principalis 4 Porta Principalis Dextra (pravá brána) 5 Porta Praetoria (hlavní brána) 6 Porta Principalis Sinistra (levá brána) 7 Porta Decumana (zadní brána) silnice od Porty Decumany až po Via Principalis je Via Decumana Římské vojenské tábory byly stavěny podle stejného schématu - čtyřhranné se dvěma hlavními cestami via principalis (3) a via praetoria (2), které se protínaly v pravém úhlu. +more Na konci silnice se nacházely vstupní brány: * Porta Praetoria, hlavní brána (5) * porta decumana, zadní brána (7) * porta principalis dextra (pravá brána via principalis) (4) * porta principalis sinistra (levá brána principalis) (6).

V místě křížení obou hlavních cest (nazývalo se locus gromae - podle vyměřovacího zařízení groma) se nacházelo forum, místo pro shromažďování a principia (1) - budova štábu. Trochu stranou bylo umístěné praetorium, obytná budova velitele. +more Mezi valem a ubikacemi vojska se nacházel volný prostor, který fungoval jako ochrana ubytovacích prostor před ostřelováním a druhá funkce byla dopravní plocha (via sagularis).

U větších táborů se šesti branami byla postavena další spojnice mezi těmito branami s názvem via quintana. Všechny ostatní cesty se nazývaly viae vicinariae.

Tábory stavěné při přesunech

Mimo provincie, které patřily Římu, a na nepřátelském území, byl každý večer stavěn přechodný tábor. Ten byl vždy pravoúhlý se zaoblenými rohy. +more Nejdříve byl tábor vyměřen, pak byl vyhlouben 1 m hluboký příkop a hlína byla navršena na vnitřní stranu. Na vrcholku tohoto 60 cm valu bylo připevněno Pilum murale, které s sebou vezla každá jednotka, a svázáno lany. Tím vznikla palisáda vysoká cca 100 až 120 cm. Vnější strana valu byla podle možností zakryta kostkami trávníku.

Údaje o velikosti jsou průměrné, skutečné hodnoty závisely na složení půdy a síle mužstva. Čím větší byl tábor, tím méně opevňovací práce bylo na legionáře; při budování dvojitého legionářského tábora musel každý voják vykopat 25 cm výkopu a valu, u tábora pro kohortu se kopalo již 1,20 m. +more Opevnění nestavěl každý voják, část stavěla opevnění a druhá část stavěla vybavení tábora (stany, budovy).

Stálé vojenské tábory

Stálý tábor byl postaven pro dlouhodobé používání a proto se při jeho stavbě použilo ve větším množství kamene a kladl se větší důraz na reprezentativnost budovy štábu

Zařízení legionářského tábora

Budova štábu (Principia)

Budova štábu byla principiálně ve všech legionářských táborech stavěna z kamene, vedle štábu s místnostmi pro písaře (tabularia) a služebními místnostmi velitele se nacházela místnost pro uložení standardy legie (aedes) a zbrojnice (armamentaria). Ve sklepě byla skladována pokladna legie. +more Obě hlavní cesty tábora se zde křížily a Via Praetoria vedla přímo ke vstupu do budovy. Ve velké hale (basilica) se při špatném počasí prováděly nástupy a cvičení. Bočně od úřední budovy se nacházela ubytovací budova velitele a štábu.

Dům velitele (Praetorium)

Praetorium bylo většinou vybaveno veškerým luxusem městského domu římské horní vrstvy - z té se velitelé rekrutovali. Dodávky luxusního zboží z blízkého okolí i z celé říše umožňovaly život jako v Římě.

Táborový život

Ubytovna pro jednotky

V ubikacích se dodržovalo organizační dělení legie. Každá skupina (contubernium) měla místnost pro spaní, ve které bylo topeniště a předsíň pro výstroj. +more Před těmito dvěma místnostmi bývalo podloubí. Deset místností Centurie bylo seřazeno v řadě. V čele se nacházela místnost centuriona a dalších velitelů.

Zásobování

Ve stálém legionářském táboře se nacházely vedle výše jmenovaných budov stáje, lazaret (Valetudinarium), lázně, latriny, dílny a sklady. Ve skladech byly potraviny uskladněny po dobu až 2 let. +more Tyto sklady byly velmi dobře zpracovány. obilné zásobníky (Horreum) byly postaveny na sloupech a byly tak od spodu větrány přes průchozí kanály ve střeše. Skladované zboží tak zůstalo suché a nekazilo se.

Vedle dílen, zpracovávajících kovy, se nacházely také stavbařské provozy na území tábora nebo vně hradeb tábora, protože legiím příslušely různé stavební práce na jimi kontrolovaném území. Z tohoto důvodu jsou označené razítkem legie i cihly, které nebyly použity ve stavbách s vojenským účelem.

Okolí tábora

Osady

V okolí stálého tábora rychle vznikala osada (Vicus) ve které žil civilní podpůrný personál legie, řemeslníci, obchodníci, hostinští a manželky s rodinami oficiálně svobodných legionářů. Tato osada tvořila společně s vlastním táborem základní kámen romanizace dané provincie. +more Romanizace byla v okolí vojenských táborů a hranic silnější, než v zázemí.

Hřbitovy

Mimo tábor se nacházely hřbitovy.

Vývoj z legionářského tábora na města

Z osad vici a vojenských táborů vznikala sídliště s vlastní civilní správou, která se stávala hospodářskými a politickými centry určitých oblastí. Takto vzniklo mnoho významných měst v Porýní (Kolín nad Rýnem, Trevír)

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Starověké římské vojenství Kategorie:Starověká římská vojenská architektura Kategorie:Latinská slova a fráze