Cavtat

Cavtat (italsky Ragusavecchia) je obec v opčině Konavle v jižní Dalmácii. Patří k nejjižnějším sídlům v Chorvatsku. Je přímořským letoviskem na jadranském pobřeží, v blízkosti Bosny a Hercegoviny a Černé Hory. Nachází se 18 km jihozápadně od Dubrovníku na úzké šíji mezi poloostrovem Rat a pevninou.

Název Cavtat pochází z latinského Civitas vetus. Obec tak byla označována původními obyvateli Cavtatu, kteří uprchli před staletími do Dubrovníku.

Historie

Na místě dnešního Cavtatu se nacházela řecká kolonie Epidaurum, kterou v roce 228 př. n. +more l. ovládla Římská říše. Osídlení zde vzniklo v dávné době především díky vynikající strategické poloze poloostrova Rat u otevřeného moře a nedalekému úrodnému Konavelskému polji. Počet obyvatel se postupně zvyšoval a přicházeli osadníci i z Apeninského poloostrova. Osada se později rozvinula do podoby otevřeného města; Římané zde pro pobavení obyvatel vybudovali amfiteátr, kde se konaly gladiátorské hry. V roce 365 se městem v důsledku zemětřesení přehnala vlna tsunami, která zničila téměř polovinu města. V roce 614 město poprvé napadli Slované a Avaři, což donutilo místní obyvatele město opustit. Někteří z nich se vydali podél pobřeží dále na sever a založili Dubrovník.

Město poté, co jej obsadili Slované, připadlo Travuniji. Mezi 13. +more a 14. stoletím bylo krátce pod vládou Dubrovnické republiky, později jej spravovali také i bosenští a srbští vládci. Roku 1426 jej od posledního z nich odkoupila Dubrovnická republika a její součástí zůstal až do 18. století. Ve středověku zde bylo rozšířeno opevnění, jehož část se do dnešní doby dochovala, a také postaven renesanční zámek. Až do roku 1526 se zde nacházela loděnice; poté nechal Dubrovník stavbu lodí přemístit do Gruži. Pro republiku se stal druhým významným městem a obchodním střediskem. Jeho vojenský význam spočíval především v ochraně Dubrovníku z jihu; lodě bylo možné kotvit v blízkých zálivech, což poskytovalo flotile bezpečí.

Po roce 1806 Cavtat krátce spravovali Francouzi, poté byl součástí Rakousko-Uherska. Od roku 1918 patřil Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později Jugoslávie a od roku 1991 je součástí Chorvatska. +more Během Chorvatské války za nezávislost obec obsadily v říjnu 1991 jednotky Jugoslávské lidové armády bez jediného výstřelu, vyloupily však několik místních muzeí a exponáty odvezly do nedaleké Černé Hory. Jejich postup vyvolal pobouření na mezinárodní scéně.

Památky

Mezi turisty navštěvované památky Cavtatu patří např. mauzoleum rodiny Račić, které navrhl známý chorvatský sochař Ivan Meštrović a které se nachází na hřbitově sv. +more Roka na poloostrově Rat. Dále se zde nachází řada starých paláců a sídel bohatých námořníků. Dochován je částečně i římský amfiteátr, středověké hradby a renesanční palác Knežev dvor, který v současné době slouží jako galerie. V Cavtatu se nachází také i muzeum Vlaha Bukovace, známého chorvatského malíře přelomu 19. a 20. století, který se zde narodil.

Ekonomika

Ekonomika Cavtatu záleží především na turistice, především během letní sezóny, a na rybářství. V současné době se zde nachází celkem pět hotelů, z nichž nejznámější je pětihvězdičkový hotel Croatia, vybudovaný v roce 1972.

Cavtat se nachází na Jadranské magistrále. Do 70. +more let vedla do obce i železniční trať, která byla později zrušena. Dnes je obec napojena na dubrovnickou síť veřejné dopravy. Východně od Cavtatu se nachází Letiště Dubrovník.

Významní rodáci

Vlaho Bukovac (1855-1922), malíř * Tino Pattiera (1890-1966), operní zpěvák * Luko Zore (1846-1906), filolog a slavista * Frano Supilo (1870-1917), politik * Baltazar Bogišić (1834-1908), etnolog a historik práva * Niko Koprivica (1889-1944), politik * Dinko Zlatarić (1558-1613), básník a překladatel * Raimondo Cunich (1719-1794), humanista

Odkazy

Reference

Literatura

Mate Suić: Antički grad na istočnom Jadranu, drugo izmijenjeno i dopunjeno izdanje, Golden marketing, Zagreb, 2003. * Ivo Bojanovski: Bosna i Hercegovina u antičko doba, Akademija nauka i umjetnosti Bosne i Hercegovine, Sarajevo, 1988. +more * Marin Buovac: Amphitheatres in the Republic of Croatia, 13th Annual Meeting of the European Association of Archaeologists, Sveučilište u Zadru, Zadar, 2007. * Miroslav Glavičić: Epigrafska baština rimskodobnog Epidaura.

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v Dubrovnicko-neretvanské župě Kategorie:Konavle Kategorie:Přímořská letoviska v Chorvatsku