Chaillot

Christian Friedrich d’Elvert (12. dubna 1803 Křenová - 28. ledna 1896 Brno) byl moravsko-německý liberální politik a historik.

Biografie

Rodina, mládí a studium

Narodil se do rodiny francouzských emigrantů, kteří se roku 1797 usadili v Brně. Jeho bratr Friedrich byl prezidentem Moravského zemského soudu, synovec Heinrich byl také významným politikem, členem brněnského zastupitelstva, poslancem Moravského zemského sněmu i Říšské rady. +more Po vzniku Rakouské republiky se stal poslancem provizorního Národního shromáždění Německého Rakouska.

Christian d'Elvert po absolvování brněnského gymnázia pokračoval ve studiu na filosofickém lyceu, nejprve v Brně a později v Olomouci. Mezi jeho učitele patřili například Dominik Kinský, Řehoř Wolný, Josef Leonard Knoll či Franz Ficker. +more Univerzitní studia práv zahájil na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a dokončil roku 1826 na Vídeňské univerzitě. Kromě toho studoval také právo a historii ve Štýrském Hradci.

Jeho manželkou byla Magdalena d’Elvert (1815-1895).

Veřejná a politická činnost

Po ukončení studia vstoupil roku 1840 do státních služeb jako úředník moravskoslezského gubernia. Politicky aktivní byl již během revolučního roku 1848, kdy v letech 1848-1849 byl členem Moravského zemského sněmu a zároveň byl poslancem celoněmeckého, takzvaného Frankfurtského parlamentu.

Na zemský sněm nastoupil po zemských volbách roku 1848 za kurii městskou, obvod Brno. Uváděl se tehdy jako komisař krajského soudu.

Od roku 1850 zasedal v brněnském zastupitelstvu, v letech 1861-1864 a 1870-1876 zastával funkci starosty Brna. V této funkci se zasloužil mj. +more o rozvoj zelených ploch ve městě (parky na Špilberku a Kolišti, úprava Kraví hory a tzv. Císařského, dnes Wilsonova lesa). V roce 1864 byl povýšen do rytířského stavu a roku 1875 do stavu svobodných pánů.

V letech 1871-1878 a 1880-1896 byl opět poslancem Moravského zemského sněmu, který ho v roce 1871 zvolil i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor, tehdy ještě nevolený přímo, ale tvořený delegáty jednotlivých zemských sněmů), kde reprezentoval kurii měst, obvod zemské hlavní město Brno. I v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 získal mandát poslance za tentýž obvod. +more Mandát obhájil i ve volbách roku 1879. Rezignace na mandát byla oznámena 5. prosince 1882.

Po celý aktivní život byl politicky orientován jako německý liberál (tzv. Ústavní strana). +more Na Říšské radě byl v říjnu 1879 uveden jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen). Krátce před svou rezignací ještě zasedal v klubu Sjednocené německé levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných politických proudů.

Vědecká činnost

Ve středu jeho vědeckého zájmu byly už od studentských let dějiny Moravy. Psal také o svých současnících z oblasti hudby, brněnských rodácích Ferdinandu Debois či Leopoldu Balzarovi. +more Zpočátku se věnoval zejména historii Brna, od roku 1851 let svou odbornou činnost pevně spojil s Moravskoslezskou hospodářskou společností (Mährisch-schlesische Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde), pod jejíž hlavičkou ustavil samostatnou historicko-statistickou sekci a stanul na dlouhou dobu v jejím čele. Tento spolek se stal hlavní základnou moravské německé vlastivědy na celá další desetiletí. D'Elvert se stal hlavním přispěvatelem Notizenblattu, periodika nové sekce, které bylo přílohou hlavního časopisu společnosti - Mittheilungen.

Byl také autorem téměř celé třicetisvazkové řady monografických spisů vydávaných touto společností. Jeho zájem pokrýval celé dějiny Moravy a rakouského Slezska v raném novověku, zvláštní důraz položil na období 17. +more století. Přestože jeho práce nedosahovaly ani v době vzniku měřítek tehdejší vědy, jsou díky své šíři a kvantitě dodnes mnohdy jediným uceleným zpracováním dané problematiky. V rámci svých prací zpřístupnil edičně i značné množství textů z období, které bylo česky psanou historiografií dlouhá desetiletí opomíjeno.

Zemřel v roce 1896, pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně.

Dílo

Edice Schriften

Odkazy

Reference

Literatura

Barteček Ivo, Moravskoslezská společnost pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy a Christian d'Elvert, Historická Olomouc 11 (1998), s. 263-268. +more * Walter Vilém, Christian Friedrich rytíř d'Elvert (1803-1896). 200. výročí narození nejzasloužilejšího starosty města Brna, Genealogické a heraldické informace 8 (23), Brno 2003 [2004], s. 88.

Externí odkazy

Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Poslanci frankfurtského parlamentu Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Poslanci Moravského zemského sněmu Kategorie:Členové Ústavní strany Kategorie:Primátoři Brna Kategorie:Němečtí historikové Kategorie:Rakouští historikové Kategorie:Politici Rakouského císařství německé národnosti Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Narození 12. +more dubna Kategorie:Narození 1803 Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Úmrtí 28. ledna Kategorie:Úmrtí 1896 Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Pohřbení na Ústředním hřbitově v Brně Kategorie:Muži Kategorie:Historikové 19. století.