Charles Spencer, 3. hrabě ze Sunderlandu

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Charles Spencer, 3. hrabě ze Sunderlandu (Charles Spencer, 3rd Earl of Sunderland, 5th Lord Spencer of Wormleighton) (23. dubna 1675 - 19. dubna 1722 Londýn) byl britský státník. Pocházel z anglického šlechtického rodu Spencerů a významného postavení dosáhl po nástupu hannoverské dynastie. Zastával řadu vlivných funkcí, byl například místokrálem v Irsku a prvním lordem pokladu, jeho postavení jeden čas odpovídalo de facto funkci předsedy vlády.

Původ a mládí

Byl druhorozeným synem 2. +more hraběte ze Sunderlandu, studoval v Utrechtu, mezitím se po smrti staršího bratra Roberta (1668-1688) stal dědicem hraběcího titulu a od roku 1688 užíval titul Lord Spencer. V letech 1695-1702 byl členem Dolní sněmovny, pak se po otcově smrti stal 3. hrabětem ze Sunderlandu a vstoupil do Sněmovny lordů (1702). Díky příbuzenským vztahům se brzy dostal k vlivným postům, v roce 1705 byl mimořádným vyslancem ve Vídni a v letech 1706-1710 státním sekretářem. V roce 1706 zároveň člen komise pro sloučení Anglie a Skotska, téhož roku byl jmenován členem Tajné rady. S pádem kliky hraběte Godolphina a vévody z Marlborough v roce 1710 musel odejít dočasně do ústraní.

Kariéra po nástupu hannoverské dynastie

Po smrti královny Anny měl podíl na nastolení hannoverské dynastie, přičemž zužitkoval svou známost s Jiřím I. +more již z dřívějška a do své smrti pak patřil k jeho nejbližším poradcům. V letech 1714-1717 byl místokrálem v Irsku, kam ale nikdy neodjel, dále lordem strážcem tajné pečeti (1715-1716), státním sekretářem (1717-1718) a lordem prezidentem Tajné rady (1717-1719). Svou kariéru završil ve funkci prvního lorda pokladu, tj. de facto předsedy vlády (1718-1721), v roce 1719 obdržel Podvazkový řád. V době nepřítomnosti Jiřího I. v Anglii byl členem regentské rady (1719-1720).

Jeho pád je spojen s krachem Jihomořské společnosti, jejíž neprůhledné praktiky na hranici zákona podporoval, ale na rozdíl od mnoha jiných se na nich neobohatil. V dubnu 1721 musel odstoupit z úřadu prvního lorda pokladu, nadále ale setrval ve funkci prvního královského komorníka. +more Vládu po něm převzal jeho stranický rival Robert Walpole, který se pak stal nejdéle úřadujícím britským premiérem. Ačkoliv celoživotně patřil k předním osobnostem strany whigů, na počátku roku 1722 se pokusil o návrat do politiky prohlášením, že by vytvořil vládu se stranou toryů. Tím ale definitivně ztratil podporu Jiřího I. , který ve straně toryů viděl hrozbu obnovení vlády Stuartovců. Zemřel krátce nato na zánět pohrudnice ve svém londýnském paláci Sunderland House. Byl inteligentní, vzdělaný a schopný politik, zároveň ale bezohledný intrikán. Protekční vzestup, korupce v úřadech a nenávist k toryům byly příčinou jeho negativního obrazu ve společnosti.

Rodina

Poprvé se oženil v roce 1695 s Arabellou Cavendishovou (1673-1698), dcerou 2. +more vévody z Newcastle, která zemřela na neštovice o tři roky později. Měli spolu dceru Frances, která se stala manželkou Henryho Howarda, 4. hraběte z Carlisle.

Podruhé se oženil roku 1700 s Annou Churchillovou (1682-1716), dcera významného vojevůdce 1. vévody z Marlborough. +more Měli spolu tři syny a dvě dcery. Anna zemřela roku 1716 ve věku třiatřiceti let.

Třetí manželství uzavřel hrabě roku 1717 s bohatou irskou dědičkou Judith Tichbornovou (1702-1749). Všechny tři děti, které se do manželství narodily, zemřely v dětství. +more Po smrti hraběte se Judith znovu provdala za diplomata Roberta Suttona (1671-1746), kterému porodila několik dětí.

Dědicem titulů byl syn Robert Spencer, 4. hrabě ze Sunderlandu (1701-1729), který však zemřel v Paříži bez potomstva. +more Jeho mladší bratr Charles Spencer, 5. hrabě ze Sunderlandu (1706-1758), pak po spřízněném rodu Churchillů zdědil titul vévody z Marlborough (1733) a stál tak na počátku aliančního rodu Spencer-Churchill.

V době, kdy byl 3. hrabě ze Sunderlandu prvním lordem pokladu, bylo na jeho počest pojmenováno město Sunderland ve státě Massachusetts v USA.

Reference

Literatura

Kovář, Martin: Anglie posledních Stuartovců; Praha, 1998 * Kovář, Martin: Velká Británie v éře Roberta Walpola; Praha, 2004

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top