Charles Stewart, 3. markýz z Londonderry

Vojevůdce a diplomat napoleonských válek

3. +more markýz z Londonderry (1853) Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Stewartů, pravděpodobně vzdáleně příbuzného s královským rodem Stuartovců. V této linii rod v 17. století přesídlil ze Skotska do Irska. Narodil se jako syn 1. markýze z Londonderry z jeho druhého manželství Frances Pratt (1751-1833), dcerou lorda kancléře 1. hraběte z Camdenu. V šestnácti letech vstoupil do armády a zúčastnil se francouzských revolučních válek, v době povstání v Irsku (1798) byl zraněn a dosáhl hodnosti plukovníka. V roce 1800 byl poslancem irského parlamentu, po sloučení Británie s Irskem byl poslancem Dolní sněmovny (1801-1814, zastupoval hrabství Londonderry), v hodnosti plukovníka byl od roku 1803 pobočníkem krále Jiřího III. V letech 1807-1809 byl ve funkci státního podsekretáře zahraničí podřízeným svého bratra Roberta.

Mezitím se aktivně zúčastnil napoleonských válek, pod maršálem Wellingtonem bojoval na Pyrenejském poloostrově, vynikl v bitvách u Talavery a Bussaca, v roce 1809 odmítl nabídku na funkci generálního inspektora portugalské armády. +more V roce 1810 byl povýšen na generálmajora a obdržel poděkování parlamentu. V letech 1813-1814 byl vyslancem v Berlíně a jako komisař spojeneckých armád byl zraněn v bitvě u Chlumce (1813), poté se zúčastnil mírových jednání a byl jedním ze signatářů Pařížského míru (1814). V letech 1814-1823 byl vyslancem ve Vídni a spolu s bratrem také účastníkem Vídeňského kongresu (1814-1815). Zároveň se stal členem Tajné rady, získal hodnost generálporučíka a jako baron Stewart byl povolán do Sněmovny lordů (1814), mimoto byl jmenován i královským komořím. Jako diplomat zastupoval Británii na kongresech Svaté aliance v Opavě (1820), Lublani (1821) a Veroně (1822). Po bratrovi zdědil titul markýze z Londonderry (1822), poté získal ještě britský titul hraběte Vane (1823) a vrátil se do Anglie.

Díky účasti v napoleonských válkách obdržel řadu zahraničních záslužných řádů, získal portugalský Řád věže a meče (1813), pruský Řád černé orlice (1813) a Řád červené orlice (1814), švédský Řád meče (1813) a ruský Řád sv. +more Jiří (1813). V Británii získal Řád lázně (1815) a rok před smrtí se stal i rytířem Podvazkového řádu (1853). V letech 1842-1854 byl lordem-místodržitelem v hrabství Durham, kde měl majetkové aktivity.

Uplatnil se také jako spisovatel a vojenský teoretik, napsal dvě knihy vzpomínek vztahujících se k napoleonským válkám (History of the War in Spain, 1829; Narrative of the late war in Germany and France, 1833), byl autorem dvou cestopisů (Recollections of a tour in the North of Europe, 1838; Steam voyage to Constaninople, 1842). V letech 1849-1853 vydal ve dvanácti svazcích paměti svého staršího bratra vikomta Castlereagha.

Rodina a potomstvo

Byl dvakrát ženatý, jeho první manželkou byla od roku 1804 Catherine Bligh (1774-1812), dcera 3. hraběte Darnleye. +more Podruhé se oženil v roce 1818 s Frances Vane-Tempest (1800-1865), která byla ve své době jednou z nejbohatších dědiček v Anglii. Na základě převzetí jejího dědictví v severovýchodní Anglii (hrabství Durham) Charles přijal v roce 1821 příjmení Vane. V dalších generacích užívali potomci příjmení Vane, případně Vane-Tempest, až v roce 1885 se vrátili i k příjmení Stewart (respektive Vane-Tempest-Stewart).

Potomstvo:

* Frederick William Stewart, 4. markýz z Londonderry (1805-1872)

* George Henry Vane-Tempest, 5. markýz z Londonderry (1821-1884)

* Frances Vane (1822-1899), manžel 1843 John Winston Spencer-Churchill, 7. vévoda z Marlborough (1822-1883)

* Alexandrina Vane (1823-1874), manžel 1847 Henry Dawson-Damer, 3. hrabě z Portarlingtonu (1822-1889)

* lord Adolphus Frederick Vane-Tempest (1825-1864), důstojník, člen Dolní sněmovny

* Adelaide Vane (1830-1882), manžel 1852 Frederick Henry Law

Rodová sídla

Zámek Wynyard Park v hrabství Durham Sňatkem s Frances Vane-Tempest získal majetek v hrabství Durham se zámky Wynyard Park a Seaham Hall. +more Zámek Wynyard Park nechal přestavět nákladem 130 000 liber. Z hospodářského hlediska měla význam těžba uhlí, která se v Durhamu začala v 19. století rozvíjet a markýzům z Londonderry přinášela vysoké zisky. Jako rodové dědictví převzal v roce 1822 statky v Irsku. Zdejší hlavní rodové sídlo Mount Stewart,které nechal přestavět nákladem 150 000 liber. V Londýně zakoupil v roce 1819 palác Londonderry House (dříve Holderness House), který užívali jeho potomci při pobytech v hlavním městě až do 20. století.

Z dalších generací markýzů z Londonderry vynikli irský místokrál a ministr školství Charles Vane-Tempest-Stewart, 6. +more markýz z Londonderry a ministr letectva Charles Vane-Tempest-Stewart, 7. markýz z Londonderry.

Literatura

Ottův slovník naučný, díl 16., Praha, 1900 (reprint 1999), s. 315

Odkazy

Reference

[url=http://www.historyofparliamentonline.org/volume/1790-1820/member/stewart-hon-charles-william-1778-1854]Charles Stewart na webu britského parlamentu[/url]

* [url=http://www.cracroftspeerage.co.uk/online/content/londonderry1816.htm]Rodokmen markýzů z Londonderry[/url]

* [url=http://www.thepeerage.com/p10594.htm#i105937]Charles Vane, 3. markýz z Londonderry[/url]

Kategorie:Angličtí šlechtici Kategorie:Britští politici Kategorie:Angličtí politici Kategorie:Irská hrabata Kategorie:Poslanci Dolní sněmovny Spojeného království Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Diplomaté Spojeného království Kategorie:Britští spisovatelé Kategorie:Narození v Dublinu Kategorie:Georgiánské období Kategorie:Viktoriánské období Kategorie:Muži