Chassunská kultura

Mapka přibližného rozšíření Chassunská kultura je archeologická kultura mladého neolitu, jejíž vrchol nastal ve 2. polovině 6. tisíciletí př. n. l. V této době byla osidlována místní step. Je pojmenována podle sídliště Tell Chassuna jižně od dnešního Mosulu v severním Iráku na řece Tigridu. V nejstarší archeologické vrstvě je Chassuna polonomádský tábor, později došlo k přechodu k usedlému zemědělství a chovatelství.

Do chassunské kultury náleží ve vlastní Chassuně archeologické vrstvy II a III, dalšími nalezišti jsou Tell Mattare, Ninive (nejstarší vrstvy, tj. 1 až 2a), Tepe Šemšara - vrstvy 14 a 15, postupně sahá osídlení až k Samaře na jihu, zde jde o sídliště Tell es Sauván, vrstvy I-II. +more V roce 2005 byl podniknut rozsáhlý průzkum nové lokality chassunské a samarrské kultury ve východotureckém Hakemi Use. Lidé této kultury žili v malých vesnicích o velikosti dvou až osmi akrů (tj. 1 až 3 ha).

Chassuna je nejstarší mezopotamské město, bylo objeveno roku 1942 iráckým archeologem Fuadem Safarem a v letech 1943-1944 prozkoumáno iráckými archeology. Výška tellu přesahuje o 7 m údolí, v němž leží a zabírá obdélníkové prostranství o rozloze 200 x 150 m. +more Již v nejstarší vrstvě nalezli vědci příznaky zemědělské výroby. Jde vůbec o nejstarší stopy zemědělství na světě.

V Chassuně nalézáme malé domy ze sušených cihel i větší domy o více místnostech. Uprostřed byla jakási náves, kde byly před každým domem zakopány do země nádoby na obilí (pěstovala se pšenice dvojzrnka). +more Velká kruhová stavba byla snad svatyní nebo shromažďovacím domem. Počet obyvatel Chassuny se odhaduje na 500. Kromě kamenných čepelí i samostatných nástrojů tu nalézáme kameny na mletí obilí a pece. Byly uctívány ženské kamenné sošky, do hrobů byla ukládána potrava pro posmrtný život.

Z Tell es-Sauvánu známe také starou svatyni obdélníkového půdorysu s rituálním výklenkem v čelní stěně. Užíval se asfalt, hlavně na upevňování srpových čepelí do násad. +more Kromě pšenice se tu pěstoval i ječmen a lidem byla známa technika tkaní látek. Keramika je červeně malovaná se žlutým podkladem (klikatky a trojúhelníky), vystřídala původní archaickou keramiku s větévkovými vzory. Ke konci období na keramice dochází ke kombinování rytí a malování, předznamenávající nástup nové, samarrské kultury. Jsou na ní patrné západní vlivy snad až z Kilikie (Mersin), v Chassuně sem náleží vrstvy IV-V.

Reference

Jan Pečírka a kol., Dějiny pravěku a starověku I., SPN, Praha 1982

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20070504032738/http://www. artehistoria. jcyl. es/historia/contextos/129. htm]Cultura Hassuna, španělsky[/url] * [url=http://ancientneareast. tripod. com/Hassuna_Culture. html#]Hassunská kultura, angl. [/url] * [url=http://www. britannica. com/eb/article-9039479/Hassuna]Heslo v Encyklopedii Britannica, angl. [/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070403180133/http://exchanges. state. gov/culprop/iraq/00000041. htm]Fotografie chassunských sošek[/url] * [url=http://antiquity. ac. uk/ProjGall/tekin/index. html]Hakemi Use, popis nálezů chassunské a samarrské kultury[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070505033653/http://paleoberkay. atspace. com/english/hassunaen. html]Berkay Dincer - Hassuna, angl. [/url].

Kategorie:Neolitické kultury Kategorie:Starověké dějiny Iráku