Chien-Shiung Wu

Technology

12 hours ago

Author

Chien-Shiung Wu (31. května 1912, Liuhe - 16. února 1997, New York) byla čínsko-americká fyzička. Byla nazývána "první dámou fyziky", "královnou nukleární fyziky" nebo "čínskou Madam Curie".

Život

V letech 1930-1934 studovala matematiku a fyziku na Národní ústřední univerzitě v Nankingu. Roku 1936 odjela do Spojených států, kde pokračovala ve studiu na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde ji vedl např. +more Ernest Lawrence či Robert Oppenheimer. Roku 1940 získala doktorát.

Roku 1942 se vdala za čínsko-amerického fyzika Luka Chia-Liu Yuana, jenž byl vnukem čínského prezidenta a císaře Jüan Š’-kchaje.

Po odchodu z Berkeley pracovala na univerzitě v Northamptonu, na Princetonu a od roku 1944 až do svého odchodu do důchodu v roce 1981 na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. V letech 1944-1946 pracovala v rámci Projektu Manhattan, kde především pomáhala se štěpením uranu na izotopy U235 a U238. +more Posléze se stala jednou z největších odbornic na rozpad beta (rozpad atomového jádra na elektron a nové atomové jádro, jehož výsledkem je beta záření - proud uvolněných elektronů).

Roku 1956 navrhla experiment (zvaný dnes obvykle experiment Wu), který měl dokázat neplatnost zákona parity, tedy že pouhé přepólování změní charakter některých fyzikáních dějů. 9. +more ledna 1957 experiment úspěšně provedli fyzici Tsung-Dao Lee a Jang Čen-ning, za což vzápětí dostali Nobelovu cenu za fyziku. Chien-Shiung Wu byla opomenuta, patrně proto, že Nobelův výbor upřednostňuje praktický výzkum před teoretickým, roli mohlo sehrát i to, že byla žena. Ona sama se později stala velkou bojovnicí za rovnost žen a mužů na poli vědy, i mimo ni - odmítala například nosit manželovo jméno.

Zdokonalila též Geigerův počítač pro měření jaderného záření. V závěru života se zabývala fyzikálně-biologickým výzkumem, zkoumala například strukturu hemoglobinu, či příčiny vrozené anémie.

Roku 1978 získala Wolfovu cenu za fyziku, o tři roky dříve Národní vyznamenání za vědu. Jako první žena v historii se stala prezidentkou Americké fyzikální společnosti.

V 70. letech se podívala znovu do rodné Číny, kde se její rodina v 60. +more letech stala obětí násilností během tzv. kulturní revoluce - za to se jí osobně omluvil čínský premiér. I později se Wu ale vyjadřovala k dění v Číně a kritizovala např. zásah proti demonstracím na náměstí Nebeského klidu roku 1989.