Chorvatská rolnická strana
Author
Albert FloresChorvatská rolnická strana byla vlivná politická strana v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Do roku 1918 nesla název Chorvatská lidová rolnická strana, pak do roku 1925 Chorvatská republikánská strana. Po dohodě se srbskou vládou bylo roku 1925 bylo vypuštěno adjektivum „republikánská“. V roce 1990 byl vytvořen nový politický subjekt, který na název a působení této strany odkazuje.
Historie
Dlouholetým předsedou a zakladatelem strany byl chorvatský politik Stjepan Radić. Strana svůj význam získala hlavně díky úspěchu ve volbách, neboť se za ní semknulo mnoho chorvatských občanů tehdejšího království. +more Strana se stala jakýmsi hlavním politickým nástrojem chorvatstva v královské Jugoslávii. Názorově se velmi ostře vymezovala vůči tehdejšímu režimu - snila o zbudování rolnické republiky. Vstoupila také do tzv. "zelené internacionály" rolnických stran, spolu s např. československými agrárníky. Její předseda Radić byl za to několikrát dokonce ve vězení. Na druhou stranu se HSS velmi často účastnila podílu moci v jugoslávské vládě, neboť její zisky ve volbách byly nemalé.
Strana působila až do převratu 6. +more ledna 1929, kdy byla spolu s mnohými ostatními partajemi tehdejšího jugoslávského království zakázána. Obnovena byla až v roce 1931, kdy se systém politických stran po šoku z ledna 1929 liberalizoval a stabilizoval. To také vedlo k procesu rozmělňování státu. Na konci 30. let byla v rámci reorganizace administrativního zřízení vytvořena bánovina chorvatská. Názorová orientace řady členů strany již nebyla jugoslávská, ale spíše prorakouská.
Po vzniku nezávislého státu Chorvatsko se k moci dostali ustašovci. Představitelé HSS sice nezávislost přivítali, novým režimem však byli znepokojeni. +more Jakmile se fašisté chopili moci, rozhodli se likvidovat své oponenty, především z řad Chorvatské rolnické strany. Kromě internování v táborech se pokoušeli oslovit nižší členstvo, aby přešlo na jejich stranu (neboť se obávali, že by také mohlo přejít k partyzánům. Někteří z představitelů strany odcestovali do Londýna (například Ivan Šubašić a působili v exilové vládě. Poté, co se moci v celé zemi chopili komunisté, byla HSS zakázána. V roce 1990 byl vytvořen nový politický subjekt, který na název a působení této strany odkazuje. Strana postupně se postupně posunovala od konzervativních a křesťanskodemokratických tezí směrem doleva, v roce 2017 pak strana celkově změnila svoji koncepci a představila nový, liberální, progresivní, zelený a proevropský program.
Program
V minulosti se strana profilovala konzervativně, v roce 2017 však byla schválena radikální změnu koncepce programu strany. Nové ideové teze byly představeny v dokumentu Progresivní republikáni - Nová republika. +more Strana se přihlásila k liberálním a sociálně liberálním hodnotám stojícím na "národním základu". V současnosti strana požaduje změny politického systému a hospodářství. Mezi programové teze patří důkladná decentralizace, zavedení nepřímé volby prezidenta a naopak zavedení přímé volby soudců, omezení autonomie policie, přístup Chorvatska k jádru Evropské unie, progresivní zdanění, zrušení DPH na zemědělské produkty, zákaz privatizace státních lesů a vodních zdrojů či jejich prodej cizincům, zásadní reforma vzdělávání či zvýšení platu pro rodiče s třemi a více dětmi.