Chou (titul)

Technology

12 hours ago

Author

Chou byl vysoký aristokratický titul v čínských státech, překládaný do evropských jazyků jako markýz, případně kníže. Titul je jedním z nejstarších a byl zařazen mezi tradiční patero titulů (kung, chou, po, c’, nan).

Historie

Titul chou se objevil se v Číně za dynastie Šang, společně s titulem po jako hodnost vládců či správců závislých na Šanzích. Chou přitom měli užší vztahy k Šangům než po, snad proto, že byli jejich příbuzní, kdežto po nepříbuzní.

V čouském období patřil titul chou k nevyšším aristokratickým hodnostem, k vysoké čouské aristokracii náleželi také nositelé titulů kung, po, c’ a nan . Obecným termínem pro údělné vládce bylo ču-chou ( knížata, doslova „všichni chou“). +more Pozdější čínští historikové jejich tituly seřadili do systému patera titulů, ale v čouském období fakticky pevná hierarchie titulů neexistovala, samotné tituly byly s lehkostí zaměňovány a posmrtně polepšovány.

Patero titulů bylo: # kung ( vévoda); # chou ( markýz); # po ( hrabě); # c’ ( vikomt); # nan ( baron).

V říši Čchin existoval odlišný systém aristokratických titulů, v následující říši Chan byl titul chou zakladatelem říše Liou Pangem obnoven pro jeho zasloužilé generály, později ho dostávali i mladší synové knížat wang, významní úředníci, a příbuzní císařoven a vlivných eunuchů. Titul byl dědičký. +more Markýzů chou bylo více stupńů - sien-chou (縣侯, markýz okresu), siang-chou (鄉侯, markýz újezdu), tching-chou (亭侯, markýz obce), časem počet stupňů vyrostl až na devatenáct. Obecný termín pro markýzy všech úrovní byl čche-chou, později - kvůli tabuizaci vlastního jména císaře Wu-ti - změněný na lie-chou (列侯). Markýzové vyšších stupňů dostávali léno, jehož název byl součástí titulu (markýz okresu XY), nižní stupně nebyly spojeny s lénem. Vyšší stupně dostávali zejména generálové a úředníci za vynikající službu, nižší tituly dostávali osoby za přiměřené zásluhy, například za dodávky obilí v časech nouze.

V říši Wej byly tituly markýzů chou nejvyššími tituly dosažitelnými pro nečleny císařského rodu, udělováno bylo několik stupňů titulu: * sien-chou ( markýz okresu), nejvyšší titul dosažitelný pro nečleny císařského rodu; * siang-chou ( markýz újezdu); * tching-chou ( markýz obce); * kuan-nej-chou ( markýz kraje Za průsmykem, či markýz oblasti Kuan-nej); * ming-chao-chou ( volně „proslulý markýz“); * kuan-čung-chou ( markýz kraje Uvnitř průsmyků, či markýz oblasti Kuan-čung); * kuan-waj-chou ( markýz kraje Před průsmykem, či markýz oblasti Kuan-waj).

V rámci systému devíti hodností měli markýzové okresu, újezdu a obce po řadě 3, 4 a 5 hodnost, markýzové oblasti Kuan-nej a nižší pouze 6 hodnost.

V říši Ťin (resp. koncem říše Wej) bylo obnoveno „patero titulů“, druhý nejvyšší z patera byl titul markýze chou (ve dvou stupních). +more Kromě toho zůstaly zachovány nižší tituly markýzů okresu, újezdu atd.

V tchangském období byl markýz okresu sien-chou sedmým z deseti aristokratických titulů. V říši Sung byl markýz chou devátý z dvanácti aristokratických titulů. +more V říši Jüan byl markýz komandérie ťün-chou pátý z osmi aristokratických titulů.

V říši Ming byly nečlenům císařského rodu udělovány některé z patera titulů, markýz chou (v několika stupních) byl druhý u nich. V říši Čching byl markýz chou také druhý nejvyšší titul pro nečleny císařského rodu.