Chvostanovití

Chvostan (Chiropotes sp.) Uakari šarlatolící (Cacajao calvus) Titi červený (Callicebus cupres)

Chvostanovití (Pitheciidae) je čeleď ploskonosých opic, které žijí v Jižní Americe, od Kolumbie, Ekvádoru a Venezuely přes Brazílii po Bolívii a sever Argentiny. Čeleď chvostanovitých byla vyčleněna z čeledi chápanovitých (Atelidae), kde byla zařazena jako podčeleď.

Rozdělení

Čeleď chvostanovití je rozdělena na dvě podčeledi: * chvostani (Pitheciinae) - s dvěma rody chvostan Pithecia a Chiropotes a jedním rodem uakari Cacajao, rod Chiropotes je znám také pod jménem saki, * titiové (Callicebinae) - s jediným rodem titi Callicebus.

Popis

Chvostani jsou opice nepříliš veliké, délka jejích těla bývá od 25 do 50 cm a hmotnost od 1,7 do 2,4 kg. Nejnápadnější je jejich bohatě osrstěný válcovitý ocas, který bývá u rodu Pithecia delší než tělo a u rodu Chiropotes dosahuje délky těla. +more Pro svou dlouhou a hrubou srst působí zavalitě, přestože mají poměrně dlouhé zadní končetiny. I přes svůj neohrabaný vzhled jsou v korunách stromů velmi čilé. Na předních končetinách mají palec i ukazovák mnohem pohyblivější než ostatní opice Nového světa, dovoluje jim to lepší uchopování menších plodů. Obývají převážně horní patra tropických pralesů.

Titiové jsou velcí 30 až 40 cm a ocas mají dlouhý 40 až 50 cm. Jejich jemná měkká srst je zbarvená v závislosti na jednotlivých druzích. +more Jsou považování za elegantní, pomalá a mírná zvířata, nekoušou, v zajetí berou potravu z lidské ruky. Dávají přednost hustému nižšímu porostu a vysokým pralesům se vyhýbají.

Chvostani rodu Pithecia mají mohutné vyčnívající nadočnicové oblouky, nos je nad nozdrami ztluštělý. Jednotlivé druhů mají rozdílná zbarvení a jsou rozličně osrstěni. +more Např. chvostan bělolící má obličej silně pokrýt srstí, což vypadá jako plnovous. Samec je černý s bělavým obličejem a černým nosem, samice má srst šedohnědou a tmavý obličej. Naopak chvostan kosmatý má tmavě zbarvený obličej lysý, s výjimkou dvou pruhů chlupů od očí k ústům, samec i samice mají černou srst s bílými špičkami chlupů, srst na hlavě má značně prodlouženou a tvoří nad ušima přilbici.

Chvostani rodu Chiropotes nemají vystouplé nadočnicové oblouky a tlustý nos, ale mají dlouhý a hustý vous pod bradou. Převážnou část těla mají černě zbarvenou. +more Jejich srst je velmi hustá a dlouhá, na omak jakoby mastná. Ocas nosí svěšený. Jsou pomalejší při pohybu a poměrně špatní skokané.

Chvostani rodu Cacajao jsou se od ostatních chvostanů odlišují tím, že mají ocas krátký, po těle jen krátkou srst a celkově štíhlejší tělo. Dále mají lysou hlavu i obličej, který mívá výraznou barvu, růžovou, šarlatově červenou nebo i černou. +more Srst mají podle druhu stříbrošedou až bílou, červenohnědou až zlatočervenou nebo kaštanově hnědou.

Stravování

Chvostani i titiové jsou všežravci, jejich základní potravou jsou plody stromů. Příležitostně se živí také květy, listy, pupeny, hmyzem i vejci ptáků. +more Chvostani rodu Pithecia aktivně lapají ptáky a vybírají spící netopýry z dutin stromů.

Způsob života

Čeleď chvostanovitých tvoří denní opice, které téměř celý svůj život prožívají na stromech. Pohybují se po čtyřech, některé druhy občas balancují po zadních. +more Při krmení se mnohdy zavěšují za zadní končetiny, aby přední měly volné ke sběru potravy. Některé druhy chvostanů jsou polygamní a žijí ve skupinách s 8 až 30 jedinci vedenými dominantním samcem. Jiné jsou zase monogamní a žiji v menších rodových skupinách s nedospělými potomky, kteří mnohdy pomáhají s výchovou mladších. Jsou to teritoriální zvířata, která svá území proti vetřelcům obhajují. Agresivitu vyjadřují tak, že si stoupnou na větev a třesou jí a celým svým tělem za hlasitého křiku. Samice chvostanů po asi 170 dnech březosti porodí obvykle jedno mládě které se na samici samo zavěsí. V péči o potomka pomáhá samec i starší sourozenci. Po půl roce je mládě samostatné, s rodinnou skupinou však zůstává ještě 3 až 4 roky do dospělosti. Mohou se dožít i 15 let.

Titiové jsou monogamní, žijí v rodinných společenstvech maximálně o pěti jedincích. Lze vidět spolu sedícího samce a samici s navzájem propletenými ocasy. +more Jsou také teritoriální, svá území brání hlučným křikem a vetřelce honí, zřídkakdy opravdu spolu bojují. Samice porodí obvykle jedno mládě po 150 dnech březosti, které kojí asi 5 měsíců. O mladé se stará převážně samec, ti dospějí asi dvou létech a pak odcházení z rodinné skupiny. Ve volné přírodě se dožívají asi 12 let, v zajetí je znám případ dožití 25 let.

Ohrožení

Chvostani i titiové jsou loveni a hlavně likvidace deštných pralesů pro těžbu kvalitního dřeva nebo pro výsadbu monokulturních plantáží jim zmenšuje nutný životní prostor a dostupnost vhodné potravy.

Podle IUCN jsou považováni za: * téměř ohrožené druhy: ** titi černočelý, * zranitelné druhy: ** chvostan bělavý, uakari Ayresův, uakari neblinský, uakari šarlatolící, titi bahijský, titi černoruký, titi maskovaný, titi ozdobný, * ohrožené druhy: ** chvostan bělonosý, chvostan Hickin, titi bolivijský, titi Coimbrův, titi Olallův, * kriticky ohrožené druhy: ** chvostan černý, titi peruánský, titi světlý.

Zatřídění chvostanovitých

V poslední době došlo nejen k přesunům mezi čeleděmi a podčeleděmi, ale i k rozdělení několika málo původních druhů na základě genetických zkoumání na další druhy a poddruhy, jejich počet ani české názvosloví není dosud pevné. Zde je jedna z možných klasifikací:

podčeleď chvostani (Pitheciinae) Mivart, 1865 rod chvostan (Pithecia) Desmarest, 1804 ** chvostan bělavý (Pithecia albicans) Gray, 1860 ** chvostan bělolící (Pithecia pithecia) Linnaeus, 1766 ** chvostan kosmatý (Pithecia monachus) É. Geoffroy, 1812 ** chvostan olysalý (Pithecia irrorata) Gray, 1842 ** chvostan tropický (Pithecia aequatorialis) Hershkovitz, 1987 * rod chvostan (Chiropotes) Lesson, 1840 ** chvostan bělonosý (Chiropotes albinasus) I. +more Geoffroy et Deville, 1848 ** chvostan černý (Chiropotes satanas) Hoffmannsegg, 1807 ** chvostan Hickin (Chiropotes utahickae) Hershkovitz, 1985 ** chvostan plavohřbetý (Chiropotes chiropotes) Humboldt, 1811 * rod uakari (Cacajao) Lesson, 1840 ** uakari Ayresův, uakari černý (Cacajao ayresii) Boubli et al. , 2008 ** uakari černohlavý (Cacajao melanocephalus ) Humboldt, 1811 ** uakari neblinský (Cacajao hosomi) Boubli et al. , 2008 ** uakari šarlatolící (Cacajao calvus) I. Geoffroy, 1847.

podčeleď titiové (Callicebinae) Pocock, 1925 * rod titi (Callicebus) Thomas, 1903 ** titi ayapujský (Callicebus purinus) Thomas, 1927 ** titi bahijský (Callicebus melanochir) Wied-Neuwied, 1820 ** titi baptista (Callicebus baptista) Lönnberg, 1939 ** titi bělavý (Callicebus pallescens) Thomas, 1907 ** titi běloprstý, titi amazonský (Callicebus dubius) Hershkovitz, 1988 ** titi bělouchý titi Orbignův (Callicebus donacophilus) d’Orbigny, 1836 ** titi Bernhardův (Callicebus bernhardi) van Roosmalen et Mittermeier, 2002 ** titi bolivijský (Callicebus modestus) Lönnberg, 1939 ** titi Coimbrův (Callicebus coimbrai) Kobayashi et Langguth, 1999 ** titi černočelý (Callicebus nigrifrons) Spix, 1823 ** titi černoruký (Callicebus medemi) Hershkovitz, 1963 ** titi červený (Callicebus cupreus) Spix, 1823 ** titi hnědý (Callicebus brunneus) Wagner, 1842 ** titi Hoffmannův (Callicebus hoffmannsi) Thomas, 1908 ** titi límcový (Callicebus torquatus) Hoffmannsegg, 1807 ** titi maskovaný (Callicebus personatus) É. Geoffroy, 1812 ** titi Nashův (Callicebus stephennashi) van Roosmalen et Mittermeier, 2002 ** titi Olallův (Callicebus olallae) Lönnberg, 1939 ** titi ozdobný (Callicebus ornatus) Gray, 1866 ** titi peruánský (Callicebus oenanthe) Thomas, 1924 ** titi popelavý (Callicebus cinerascens) Spix, 1823 ** titi rezavý (Callicebus moloch) Hoffmannsegg, 1807 ** titi rudobřichý (Callicebus discolor) I. +more Geoffroy et Deville, 1848 ** titi rudokrký, titi hnědobřichý (Callicebus caligatus) Wagner, 1842 ** titi rudotemenný (Callicebus regulus) Thomas, 1927 ** titi světlý (Callicebus barbarabrownae) Hershkovitz, 1991 ** titi šedý (Callicebus lucifer) Thomas, 1914 ** titi tmavý (Callicebus lugens) Humboldt, 1811 ** titi zlatouchý, titi palácový (Callicebus aureipalatii) Wallace et al. , 2006.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. rozhlas. +morecz/priroda/zezoo/_zprava/679268]www. rozhlas. cz[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20100212120006/http://www. monkeyrescue. org/modules. php. name=opice]www. monkeyrescue. org[/url] * [url=http://www. answers. com/topic/pitheciidae]ww. answers. com[/url].

Kategorie:Opice